Císařovna

Sisi jsem měla vždycky ráda, je to jedna z historických osob, která mě fascinovala, takže jsem se na seriál moc těšila. Nebudu lhát, očekávala jsem něco podobného jako The Crown, takže jsem lehce zklamaná, že to vůbec podobné není (a je to škoda, jinak by ta úroveň byla úplně jinde). Nicméně i tak mě seriál bavil a dávám to k plusu hlavně hereckým výkonům a celkově hercům, kteří byli zvoleni. Hezky do rolí pasují a jiskření mezi hlavními hrdiny je viditelné na první pohled. Co bych možná omezila je ta extravagance a sex, mám pocit, že to vidím skoro v každém německém seriálu, ale je to jen detail. Doufám, že bude druhá série, příběh Sisi má určitě ještě dost co nabídnout. (14.10.2022)

Na jedne strane se serial drzi historickych skutecnosti, na strane druhe popousti uzdu umelecke fantazii a otevira se modernim tematum. Je polovina 19. stoleti. Ve svete probiha prumyslova revoluce, ale na plytvavem a zhyralem Videnskem dvore si to neuvedomuji. Kdo do dvora prijde zvenku, narazi na absurdni pravidla. A dvorni damy se snazi vlichotit do prizne nove cisarovny. (05.11.2022)

Historická (ne)přesnost je mi úplně ukradená, není to dokument. Anachronický prvky jako třeba moderní balet na svatební hostině mně naopak přišly jako vzácná ukázka toho, čím tenhle seriál může zaujmout. Jinak je to prostě další ze seriálů, který Netflix blije jak na běžícím pásu a kterej prostě nenabízí nic jinýho než možnost u něj na konci dne vypnout. Asi by se pro to nejvíc hodilo slovo sterilní. Ve výsledku to vypadá jako historická The Crown, ale je to sterilní telenovela s povrchníma postavama a dějem, kterej by se v pohodě vlezl do poloviční stopáže. (10.10.2022)

Hojně se tu rýpe do historických nepřesností, ale tohle není dokument. Já bych proto chtěla vypíchnout věci, které jsou historicky ba naopak velmi povedené a nikde jinde se neprezentují. Seriál rozhodně nepovažuji za urážku Habsburků, ale za současné vyobrazení po revolučních let 1848, podobně jako The Crown.               Alžběta, Eržebét raději, vskutku něměla ráda oslovení Sissi a dodnes se neví, jak vzniklo - nejvíce se kloní k zvlástně psanému L v podpisu - Lissi. A opravdu měla MODRÉ oči, i když to z fotografií či portrétů není zřejmé. A děkuju, že to není žádná další Romy Schneider. Zobrazení Maxiho je dle mě nejpovedenější. Přesně takhle jsem si ho představovala - progresivního liberálala s císařkými ambicemi, oblíbeného, který v Mexiku chodil v kožených kalhotách, aby se přiblížil lidu v roce 1866 - to si Franze Josefa nepředstavíte :) Ale přilíš nedohlížící důsledkům, lehkovážný. Žofie mohla mít kulatější postavu, ale ano, to je ta žena co se provdala za ambice! Být za matku císaře! (Avšak když někdo z rodiny stonal, vždy ho opečovávala ona SAMA). V reakci na komentáře zde - ano, kolavaly zvěsti, že první dva synove jsou potomky Švedského krále Gustava IV. Adolfa či syna Napoleona II. - "Orlíka" - stačí si pustit Toulky českou minulostí na Českém rozhlasu 2 :) Pro - nehabsburský zjev obou princů (absence typického velkého spodního rtu). Proti - Žofiina velká zbožnost. O Luziwuzim jsem nikdy nepřemýšlela jako o dítěti, ale potrét jediného přiznaného arcivévody. co je na kluky, je též povedený. Hraběnka Esherházy ve mě vytváří úplně stejné pocity odporu jáké měla Alžběta :) (06.10.2022)

Poměrně povedené historické drama ve stylu seriálu Koruna, ale vizuálně se to chvílemi blíží Bridgetonu, bohužel. Některé scény vypadají opravdu pěkně (např. svatba, záběry davů v ulicích Vídně), ale občas se zde objevují momenty, které působí uměle a příliš moderně. Kostýmy jsou zde taky občas příliš extravagantní, a celé to působí, jak to říct, hipstersko-netflixovsky (cením, že tvůrci nepodlehli přílišné korektnosti a uměle sem nenatlačili problémy LGBT, aby zde za každou cenu byly) a díky vizuáli chvílemi uměle, i přesto že scénář není vůbec špatný a herci výborní (až ne Maximiliána, tato postava je celá hodně extravagatní, což možna i byla, ale postava na mě působí karikaturně a přehnaně, alespoň ze začátku). Nejvíce se mi na tomto seriálu líbila hudba a představitelka hlavní role, která byla nesmírně sympatická (poslední dobou jsou hlavní ženské hrdinky většinou hrozně nesympatické a tvůrci mají potřebu z nich udělat muže, a celé to působí vetšinou neautenticky a tlačeně, viz. např. Galadriel). 3,5* (30.09.2022)