Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Rachel (oslnivá Virginie Efira) je spokojená čtyřicetiletá učitelka, která má ráda svůj život, přátele, práci, a dokonce i své bývalé milence. Pohrává si s myšlenkou na vlastní dítě, ale nijak zvlášť po něm netouží. Tato představa ji láká, zároveň v ní ale vyvolává obavy – autentické dilema, se kterým se potýká mnoho žen jejího věku. Když Rachel potká okouzlujícího rozvedeného Aliho (Roschdy Zem), zamiluje se nejen do něj, ale i do jeho malé dcery Leily. Nová rodinná situace se rychle vyvíjí, a tak Rachel musí bojovat s komplikovanými pocity spojenými s touhou po mateřství a strachem, že přijde o to, čemu říká „kolektivní zkušenost“ s mateřstvím. (Film Europe)

(více)

Videa (4)

Trailer 1

Recenze (3)

FIAT 500 

všechny recenze uživatele

Skvělej začátek 26. ročníku FFF... Nějak se mi to trefilo do nálady, jak v případě francouzského drama taky jinak. Virginie Efira hraje výborně, takže s ní ten příběh prožíváte, i když jste třeba ve zcela jiné životní etapě. Cítíte z ní osamělost, hlavně ve druhé polovině filmu, která je místy dost skličující, v kontextu čehož se mi moc líbil i závěr bez velkého romantického happyendu (ačkoliv epilog bych si vlastně odpustil, jakkoliv jeho přítomnost chápu)... Sypu čtyři oriony a těším se na příští dny, tenhle snímek nasadil vysoká očekávání... ()

Bebacek 

všechny recenze uživatele

Les Enfants des autres od Rebeccy Zlotowski je na jednu stranu hezký a sexy příběh osudové lásky, na druhou stranu se táhne jako kšandy Sidneyho Greenstreeta. Krátila bych o půl hodiny. Virginie Efira je nádherná a Roschdy Zem je hotové dvojče Sergeie Barracudy, akorát bez těch tetovaček a blbých keců. Jak poznamenal Marek Čermák, "Zlotowski mi připomněla, že už bych měl domů." ()

Reklama

hroubek 

všechny recenze uživatele

Od režisérky Rebecci Zlotowski jsem nikdy nic neviděl, ale stačilo jen pár minut, a hned jsem poznal, že je to šikovná režisérka. Je vidět, že Zlotowski má zkušenosti a umí pracovat s filmovým řemeslem. Její film sice nenabízí složité a opulentní záběry, ale v tomto případě to není vůbec potřeba. To, co chce Zlotowski svým příběhem říci zvládne pomoci "obyčejných" a klidných dialogových scén. Největší síla celého filmu je v příběhu, v jeho realistickém podání a taky v hlavní hrdince. Zlotowski si napsala scénář a ten se mi hodně líbil. Scénář působil nenuceně, pravdivě a spousta momentů jako by vypadla ze skutečného života. Sice byl scénář v některých momentech lehce předvídatelný a sloužil k tomu, aby se vytvořil konflikt, ale to ve výsledku tolik nevadilo a ani to nerušilo. Přesto hlavní myšlenka je bezesporu zachována a pointa filmu je silná. Představitelka hlavní role, Virginie Efira táhne film na svých bedrech. Efira je velmi šikovná a talentovaná herečka, která se nebojí jít ve svých filmech na dřeň a nemá problém s fyzicky náročnějšími rolemi (Benedetta). Efira dala své Rachel šarm, vtip a hodně citlivosti a lásky. Díky jejímu přesnému výkonu mnohem snáze pochopíte, co se hlavní hrdince honí hlavou a budete s ní soucítit, když se jí nebude dařit. A hlavně jí budete přát šťastný konec, protože je to hodná a správná ženská. Roschdy Zem nehraje vůbec špatně, jen jeho postava není tolik vděčná jako ta Rachel. Zem se snaží, aby byl jeho Ali sympaťák, ale to se mu z mého pohledu tolik nepovedlo. Je to dáno hlavně scénářem, který postavu Aliho tlačí do jisté pozice, ze které prostě nemůže vyjít "pozitivně". Zároveň, je naprosto jasné proč to takhle Zlotowski napsala a jakým způsobem Zema vedle v jeho hereckém projevu. Můj největší problém s filmem je ten, že mě po příběhové stránce moc nepřekvapil. Celý děj mi přišel předvídatelný, a já si v hlavě jen odškrtával momenty, které jsem čekal, že přijdou. Další problém, který s filmem mám je, že mi zde chyběla nějaká výraznější vedlejší postava. Bývala žena Aliho by si zasloužila více prostoru, to samé platí i pro kolegu Rachel, nebo její sestru, která si zrovna prochází těhotenstvím. Zde by šlo vytvořit několik zajímavých momentů, díky kterým by film byl ještě více údernější. Hodně výrazná je dcera Aliho Leila, která je v příběhu správně využitá, a jsem rád, že jí režisérka ukázala jako pravé dítě, které je hodné, ale taky umí opravdu zlobit a stresovat rodiče. Film Děti těch druhých je povedený dramedy, které má, co nabídnout a říci. Čím více máte zkušeností, tak tím více dokážete některé momenty docenit a plně pochopit, to co nám režisérka svým filmem říká. Jsem rád, že je ve filmu několik vtipných okamžiků, ale nikdy se nestane to, že by se z filmu stala komedie. Ty komediální momenty pomáhají odlehčit situaci a ukázat vtipné momenty ze života. A díky těmto komediálním momentům pak o to více funguje celková katarze toho, co přijde pak. Děti těch druhých je zajímavý a povedený film, jenž se povedl a pokud ho uvidíte, tak to nebude ztráta času. () (méně) (více)

Galerie (10)

Reklama

Reklama