The Price We Pay

V tom filmu je strašlivá spousta nelogických až absurdních momentů, režie je místy nešikovná, kamera v podzemí asi dvakrát třikrát předvádí podivné rušivé cuky, postavy nejsou příliš přesvědčivé... Ale nemůžu si pomoct, je to přesně ten druh pokleslého lobotomizovaného krváku, jaký miluju. Když jsem přemýšlel jestli tři nebo čtyři hvězdy, bral jsem v potaz hlavně filmové klady, kterými jsou třeba: vivisekční vyjímání orgánů, dvě hezké holky (i když blondýna v červených šatech toho moc nepředvede) a hlavně obludné nelidské monstrum Jodi, v civilu víc než dvoumetrový svalnatý chlap přeoperovaný na ženskou; tahle bestie by v nějakém úchylném béčku hravě utáhla hlavní roli, tak snad ještě dostane šanci, vždyť podobné anomálie jsou dneska v módě. (21.01.2023)

Na trailery koukám minimálně takže jsem toho o filmu moc nevěděl. O to víc jsem byl překvapenej, že se z toho vyklubal zábavnej exploiťák. Film má sice pomalejší rozjezd ale vyloženě nenudí. Akce se rozjíždí brzy po příchodu na statek. Co, proč a jak se děje na statku sice už nikoho v dnešní době asi nepřekvapí, protože nejde o nic originálního což mi ale vůbec nevadilo. Když se film rozjede má celkem svižný tempo a nechybí i pár vydařenej killů. Ikdyž je pravda, že v tomhle směru nemám nikdy dost takže bych klidně místy přitlačil víc na pilu. Jedna z vražd pak na mě působila vyloženě směšně(musel jsem si ji pustit 2krát) za to ten poslední kill byl lahůdkovej. Plusy filmu převažují nad mínusy. Bavil jsem se a to je oč tu běží. Lepší 3 hvězdy. (23.01.2023)

Hlavní hvězdy a producenti filmu Emile Hirsch a Stephen Dorff dali příležitost režisérovi japonského původu Rjúhei Kitamurovi, aby po letech půstu prokázal svůj režijní talent v hororovém thrilleru v hixploitation balení, který je celkem šit na míru jeho stylu. Dejme tomu, že se čekalo o maličko víc, o vyložené zklamání se ale rozhodně nejedná. V první řadě je férové si přiznat, že velkou originalitu film zrovna nepobral. Trojlístek lupičů na útěku po loupeži v zastavárně přibere do svých řad rukojmí a ukryje se na odlehlé farmě, která patří maniakům, co obchodují s lidskými orgány. Netrvá to moc dlouho a dirigující šílenec Vernon Wells začne úřadovat. Pochytaní lupiči záhy končí upoutaní na pitevních stolech a čekají, jaká část z těla jim bude odňata. Neobejde se to bez gore scén a s touto fází může být každý příznivce stokrát viděného poměrně spokojen. Christopher Jolley nepatří k zrovna známým scenáristům a hlavní potíž je v tom, že není srovnání s nějakými jeho předchozími pracemi. Většinu filmů, na kterých dělal, je distribučně nedostupná. Scénář se dokonce pokusil postavy nějakým způsobem charakterově vyprofilovat. Obrýlený Hirsch má psychopatické sklony. Dorff není až tak zlý. Vernon Wells je čistokrevný maniak. A jeho vnuk, zesnulý Tyler Sanders, je hodný kluk, kterému se páchaná zvěrstva na lidech příčí. A nastrčené rukojmí v podobě málo známé Gigi Zumbado funguje jako jakýsi sympatický spojovatel děje. Celkově film neskýtá velká dějová překvapení a ani šokující zvraty. Vše podstatné je dáno předem a divák okamžitě bude vědět, jak jsou karty rozdány. Střídmá stopáž dala filmu spád, režisér měl koncept dobře utříděný a drastické scény mají svůj kvalitní říz. Výsledek příznivce žánru potěší. 8/10 (25.01.2023)

Trojice renegátů a jedno rukojmí se po ne úplné vydařené loupeži uchýlí do odlehlého statku. A to se ukáže jako chyba. Nic převratného,, ale nese si to v sobě ducha oldschoolových béčkových krváků a to mě bavilo. První polovinu se sice nic moc nedělo a film se vlastně věnuje především postavám a jejich vztahům, což je vzhledem k  charakteru filmu trošku fauy pas, ale není to zase nic, co by se nedalo překousat. Druhá půlka je akčnější a krvavější vč. několika chuťovek a fajn masky a vlatně je tu plněno to, co jsem očekával. Sice je tu hromada logických přešlapů a kameraman by taky občas zasloužil proplesknout, ale to k tomu asi tak nějak patří. Herecky je to odpovídající a když už nic, tak na tu kubánskou holčinu se hezky dívá. Za mě OK. 65% (25.01.2023)

Nemocnice na kraji Nového Mexika.. Jedna z věcí, co mě nalákala, jsou dvě známá jména v hlavních rolích. Snaha přiblížit se k páru Clooney, Tarantino před dobrodružstvím v Titty Twisteru tam je, ale zatímco Dorffovi jde toho tvrďáka věřit, obrýlený Hirsch působí jako knihovník, kterého vykolejila porucha kávovaru. Problém je, že do odhalení účelu odlehlého ranče to nemá čím zaujmout a po nástupu majitelů to není o moc lepší. Primář Sova trpí klasickým neduhem záporáků a epicky vysvětluje své pohnutky, pivotmanka Čeňková divně kvílí a odvádí špinavou práci a tak srdce jinak než pomocí rozvěrače hrudníku bude muset ukázat mladej doktor Blažej. Masky vypadají dosti lacině (nevím, kde nechali tvůrci oči) a jen kvůli prasárničkám jako napínání plotového drátu na živý sloupek si do textilu cvrnkat nebudu. To už mě v těchto dnech víc rozruší kandidát Makake McKňů, když svým kolovrátkem značky Prchal & Tünde blábolí o míre, pětikolke a především hovně.. (24.01.2023)