Blood

Ďalší horor o krvilačnom spratkovi a prehnane starostlivej matke, ktorá mu zháňa krv kde len môže, aby ho zachránila a udržala to v tajnosti. Na môj vkus to bolo až príliš dramatické a vrážd je minimum. Na druhej strane, herci ma presvedčili, s matkou sa dalo súcitiť a aj keď príbeh nepatrí práve k najoriginálnejším, je to podľa mňa jeden z tých lepších hororov v posledných týždňoch. Aj keď by bolo lepšie, keby sa režisér do budúcna koncentroval na výraznejšie hororové momenty, pridal gore či aspoň niečím sa snažil prekvapiť, pri tejto bohatej stopáži mal totiž času až až. Rád by som dal hviezdu navyše (lebo vraždiace deti obľubujem), ale scéna s miminom napokon rozhodla, že nebudem prehnane chváliť, nie je totiž čo. (31.01.2023)

Nebolo to zlé, ale nejak ma to nebavilo. Resp. nebavilo ma to, ale nebolo to zlé. Proste priemerný horor, kde oceňujem fajn postavy, hercov a atmosféru, no jedným dychom treba dodať, že to všetko je dostatočne dobré na to, aby sa Blood odlíšil od béčok, ale zároveň to nie je nič natoľko dychberúce, aby sme sa stali svedkom vzniku výnimočného hororu. Že to bol Skeet Ulrich, som zistil 24 hodín po dopozeraní. (06.02.2024)

Většina z nás sála v dětství maminčino mateřské mléko. A leckteří později občas pili mamince i krev. Tedy obrazně. Ale tenhle film vypráví o pití maminčiny krve doslova. A nejen její. A nejen o tom. A co myslíte - zasviní rejža závěr tohohle povedeného fláku nějakým mrzkým happyendem? Nechte se překvapit. Já jsem tedy překvapený víc než příjemně. Po návratu z dovolené jsem totiž hrábnul po prvním novém horroru, který mi přišel pod ruku, i když jsem už předem frflal, že to určitě bude "zase nějakej šablonovitej bejbyhorror". No a světe div se, tohle je překvapivě ten nejlepší "bejbyhorror" za posledních... hodně měsíců. Neradostný, temný, s dobrým hereckým výkonem matky, Owena (občas digitálně vytuněného) a hlavně nezdravě vyhlížející paní Osgoodové. A zdejší hodnocení je opět úplně mimo mísu. (14.03.2023)

Hrozně obyčejné, příběh se ubírá přesně těmi cestami, které by člověk od podobného námětu očekával, bez sebemenšího překvapení. Což by nebyl nutně problém, kdyby měl ten film výrazně kratší stopáž - řemeslo je zručné a herecké výkony kvalitní. Ale chtít po divákovi dvě hodiny času, nepřekvapit, a ani to nijak zvlášť hororově nevyhrotit, to zkrátka ocenit nemůžu. (04.02.2023)

„Terminální stadium, nepomáhá opium? Bude z tebe svačinka, žilou pustí maminka.“ Dojemná péče, podobná té v Ať vejde ten pravý, z rodinného hororu Babadook zase Jess odkoukala úchop obouruč při výchově potomka. Btw, zpočátku i já, až po pás v bahně před prokletým stromem, to bral jako horor. A ono zatím vztahové drama jak řemen a hořká balada o mateřské opičí lásce a překračování společensky přijatelných hranic při výchově spratka, který už roupama neví coby: „Já chci krev!!! Ale čerstvou a teplou, ta mi chutná víc.“ Ostatně, rozvody bývají krvavá záležitost. ROZVODOVÉ OKÉNKO: [][] „Vyber si, máš radši maminku nebo tatínka?“ § „Kdo z nich má sladší řeči a kdo sladší krev?“ § „A co tvoje sestra? Samou láskou bys ji snědl?“ [][] Zaujalo i pěstování euthanbáby ve sklepě a prekérní otázka, jakou může mít taková vychrtlá bledule, navíc již v terminálním stadiu rakoviny, asi tak denní dojivost? Litr krve, deci nebo už jen pár kapek, než skape? Blood jako návod, co dělat po rozvodu. Zakopej psa, pohřbi naděje, utop lásku v blátě. Zapal strom. (01.01.2024)