Pět mistrů Shaolinu

Bohate obsadený honkonský akčňák, v ktorom ma ale príbeh nebavil a hlavne v prvej polovici nudil. S námetom asi tvorcovia veľa práce nemali - prenasledovaní 5 žiaci šaolinskej školy sa chcú spolčiť s patriotmi so strednej Číny, keď sa im akcie voči mandžuskej vláde nevydaria, ukryjú sa, aby rok cvičili a potom vyprášia piatich elitných mandžuských vodcov. "Naše kung-fu nie je také dobré ako ich. Tak poďme cvičiť. Dobre." Súboje sú celkom fajn, hlavne rôznorodosť štýlov. Škoda, že to kazia dialógy, nehodiaca sa hudba a niektoré chcene i nechcene komické scény. Jednou z nich sú smiešne skonania postáv, ktorých je asi najviac na meter filmového pásu, kde napr. chlapík po úderu do brucha sa začne zvíjať po zemi za zvuku spomalených revov, potom sa postaví, urobí salto vpred a v okamihu umrie. (19.07.2018)

Uz pri vela kung-fu filmoch som si povedal "tak to bola pecka". Ale aj tak, v tomto pripade bolo moje nadsenie este dvojnasobne. Chang Cheh, tak ako nikto iny z reziserov tvoriacich kung-fu filmy, dokaze uzasne pracovat s charaktermi. Ak pri inych filmoch mam radost z jednej ci dvoch skvelych postav tak tu ich je pat. Ba co pat. Desat ich je. Pat kladasov, pat zaporakov. Kazdy niecim osobity, kazdy s vlastnym stylom. A vsetka reziserova poctiva praca sa zuroci v grandioznej finalnej konfrontacii, pri ktorej sa mi vdaka skvelej gradacii doslova zatocila hlava. Moc si tak na to vyjst do kina... . Veru, tucna, stavnata, hrdinska desiatka :) (10/10) Ps.: Ale najvacsi borec bol aj tak Lung Ti :). (11.06.2008)

Scénář prakticky neexistuje, herci jen odříkávají text a sem tam použijí nějaké to přehnané gesto či úšklebek, prostě téměř vše, co obvykle film dělá filmem, je tu špatně. Ovšem tady jsme u bratrů Shawových, a tak se znalý divák těší na něco úplně jiného a nutno říci, že tohle se tu povedlo. Pět mistrů Shaolinu je napěchován různorodými souboji beze zbraní, se zbraněmi, muže proti muži, muže proti všem. Vadila mi jen stejnorodost hlavních hrdinů, všech pět nosilo stejný oděv i ksicht a až při finálním souboji jsem se ujistil, že přes všechna předešlá úmrtí Čungů, Tingů, Lauů či Mengů, těch mých pět přežilo a může se vypořádat s báječnými a lehce rozpoznatelnými zloduchy. Čtyřmi hvězdami oceňuji i nebývale povedený hudební motiv. Tedy ten hlavní, dramatický hudební podkres, kdy při pobíhání (obvyklá a početně se vyskytující součást scénáře) zlých hrála bručivá kakofonie a při pobíhání dobrých veselá písnička ne nepodobná Já s písničkou jdu jako ptáček, už tak fajn nebyl. (02.07.2018)

Železný trojúhelník Chang Cheh-Ti Lung-David Chiang ve spojení s Alexanderem Fu Shengem funguje, i když tenhle film Chang točil v době, kdy se mu začala rozpadat jeho pracně držená herecká rodina. Fu Sheng je tu k uzoufání roztomilý, Wang Lung Wei zavilý, Fung Hak On se ohání mantis stylem, Chi Kuan Chun má soustředěný výraz a krásně zemře, esteticky tu také padne v nepatrné pidiroli Gordon Liu, v záběru se mihne Lau Kar Wing a Lau Kar Leun tomu dělal choreografii. Může chtít HK maniak něco víc? (16.05.2008)

Hodinu a půl hledá pětka šaolinských mnichů po celé centrální Číně své spojence proti armádě vládce z dynastie Ching, aby si to pak nakonec úplně nelogicky rozdali v závěrečném duelu pět proti sedmi...armáda se někde zapomněla. Fandil jsem Létající sekyře, ale tahle technika nakonec nebyla úspěšná a skončila spolu se smrtí svého mistra. Ještě tam byl také špión, jak to ve správné detektivce bývá, odhalil ho ale takový mladý vtipálek těsně před tím, co mu málem vyzradil všechna tajná hesla. Jediným kladem téhle kung-fu mely tak byla ta téměř westernová hudba, jinak bych asi nevydržel vzhůru až do úplného konce... Kdyby vojáci vládce z dynastie Ching vyvraždili ten šaolinský klášter úplně, byl by to vlastně happyend hned na začátku filmu... (10.07.2011)