Pamela: Příběh lásky

Na tento dokument by se měli koukat hlavně fanoušci Pam. Protože pokud na něho narazí nějaký “fujsilikony”, tak si vyhoní péro, jistojistě dá pokrytecky nízké hodnocení a pak se vrátí ke své tlusté hnusné přítelkyni. Vidím tu jistou paralelu s Marylin Monroe, která by se, jako jedna z mála, dokázala svou feminitou vyrovnat Pamele. Ta to zatím nevzdala a stále se hledá. Přeju jí, aby konečně našla pokoj v duši. Narodit se totiž jako jeden ze sexsymbolu století nemusí být žádný med. Tomu ale, vy hnusáci, nemůžete rozumět. (31.01.2023)

Pamela je symbolem devadesátek a to se prostě nezmění. Navíc mě vůbec nepřekvapuje, že se teď objevuje častěji, protože seriál Pam & Tommy (se kterým nechce mít nic společného) byl poměrně zdařilý úspěch a tak načasování pro dokument o jejím životě, který nabídne její úhel pohledu, snad ani nemohlo být lepší. Z řady ale nijak nevybočuje a přiliš nových informací také nepřináší, protože se motá hlavně kolem těch nejznámějších témat. (12.02.2023)

V mém pokoji Pamela nikdy nevisela. Vždy jsem ji považovala za barbínu – umělohomotně hezkou a s mozkem rovněž z umělé hmoty (v dokumentu mi to potvrdila: „Myšlení se přeceňuje“.) Takže to jsem se nespletla. Až na to, že si mě Pamela  tímhle vystoupením trochu získala, protože kromě umělých prsou a nebetyčné naivity, má i další povahové rysy. Určitě mezi ně patří nezdolnost a přímočarost, rozhodně i upřímnost. A ať už je jakákoliv, historka jejího ukradeného sexvidea byla děsivá a doufám, že dnes už by se nestala za takových okolností a následků, jako tehdy. Protože, ano, ona se sama vystavovala, ale to bylo její rozhodnutí. Nikdo nemá právo vystavovat ji bez jejího souhlasu a nikdo nemá právo osočovat ji, že ji ta krádež přece nemohla poškodit, když se před tím dobrovolně rozvalovala na stránkách Plaboye. Nikdo by neměl mít dovoleno smát se veřejně oběti trestného činu, jako tehdy dělali mnozí novináři a moderátoři. Udělali z ní legrační figurku a ona se přitom užírala a skutečně trápila. Tahle šílená zkušenost a hon na její osobu by mohl člověka dohnat i k sebevraždě, Pamela to však – i když s obtížemi – ustála. Je vlastně velmi silná. ___ Dokument sám je jednoduchý – mluvící (téměř) nenalíčená Pamela a mraky archivních záběrů. (15.05.2023)

Oukej.. Už mě sice trošku začíná srát ta netflixovská šablona podle které sekají ty dokumenty jako Baťa cvičky, ale pro mě, jakožto tuctového diváka, který měl vždy Pamelu zafixovanou jen jako jakýsi popkulturní fetiš přelomu osmdesátých a devadesátých let, bylo vlastně osvěžující zjistit, že je to ve skutečnosti poměrně ordinérní lidská bytost. Smůlu měla snad jen v tom, že její křivky byly příliš vnadné a její sny příliš romantické. Osobně nechápu, že dnes ještě někdo (včetně Pamely) řeší jednu obrazově a obsahově nekvalitní sextape. (25.02.2023)

Bez make-upu a v decentním župánku podává Pamela otevřenou životní výpověď, a tak trochu bilancuje po padesátce svůj dosavadní život. Tvůrci kladou velký důraz na civilní koncept a divák tak dostává možnost tuto kanadskou „Brigitte Bardot“ zpomaleně pozorovat při procházkách po statku nebo jak s péčí řádného hospodáře řídí traktor. Pamela působí velmi otevřeně a bez úhybných manévrů vypráví o svém životě a nebojí se přitom rozvinout řadu intimních témat. Je to střídmé s otevřenou tváří, ale očekávejte spíše standartní dokumentární počin od Netflixu, který svou oslavností chvílemi působí až mechanicky a neskrývavě dává najevo, že byl Pamele ušit přímo na míru. (16.05.2023)