Zimní prázdniny

moc příjemná vánoční retro konverzačka, ve které se Payne vrátil k tomu co umí nejlépe. Tentokrát si k sobě musí najít cestu neoblíbený učitel, student, na kterého se přes vánoce vykašlala maminka a kuchařka, která se srovnává se ztrátou syna. Trošku sem se bál, že víc jak dvě hodiny na čistou a nijak přehnaně dramatickou konverzačku budou moc, ale tohle tak hezky plynulo, že pocitově mají The Holdovers mnohem méně...80% (17.12.2023)

Film roku! Zároveň nejlepší Payne, který doručil opravdu skvělou záležitost po všech stránkách. Už po půl hodině mi bylo jasný, že koukám na klasiku. Jako bych koukal na zapomenutý film Hala Ashbyho. Perfekt, 100%. Žádný jiný film mi letos neudělal takovou radost. A o tom se mile přu s kolegou v podcastu zde 👉 PLATFORMERS (24.02.2024)

Pozoruhodná věcička k zamyšlení, příběh stárnoucího učitele a problematického studenta mě zaujal díky hercům, pochvalu zaslouží nepochybně Paul Giamatti a jedním dechem dodávám, že se mi moc líbil Dominic Sessa, míním tím jeho herecký projev.. Ten závěr s matkou a jejím novým manželem mě posadil na zadek (negativně), no a ten ředitel to bylo taky „něco“.. Ode mne krásné čtyři hvězdy, během sledování filmu jsem si vysnila úplně jiný konec.. (16.04.2024)

Nikdy jsem neviděl v Sašovi Paynovi nějaké zázračné dítě Hollywoodu, ale zcela určitě mají jeho filmy velmi rádi oscaroví porotci. Zimní prázdniny se určitě povedly, je to takový ten film, který nám ukazuje na začátku zamračené postavy abychom je ke konci milovali a chtěli s nimi trávit veškerý svůj volný čas. Ač se nejedná o kdovíjaký zázrak, filmu kvality minimálně pokud jde o jistou dojímavost prostě přiznat musím. Paul Giamatti dlouho nehrál podobně skvělou roli. Kuchařčino vítězství v kategorii Nejlepší vedlejší role je pro mě absolutní úlet. 75% (14.03.2024)

Zimní prázdniny ve mně vyvolaly dojem podobný tomu, který zažívám u filmů Petera Weira nebo Richarda Linklatera, a to dojem opravdovosti. Bez patosu či násilného ždímání emocí se parádně vypadajícímu retru daří postupně budovat neskutečně vřelý vztah ke zdánlivě nesympatickým postavám, které se skrze brilantní scénář postupně poznávají a lehce z donucení sbližují. Je to přesně ten typ filmu, který by si člověk nejvíc užil zachumlaný do deky u praskajícího krbu, zatímco venku hustě chumelí, protože právě takovou atmosféru zažívají i filmové postavy, které mohou směle soutěžit o nejsympatičtější trio poslední dekády. Každá z nich má nějaký svůj boj, který není vychtěný, ale bolestně pravdivý. Významně tomu napomáhají herci, kteří v rámci velmi civilních a trefných výkonů vdechli charakterům duši, se kterou se bude těžko loučit. Přesto film nikdy nesklouzne k lacinosti a neopírá se pouze o žal jako jiná indie dramata. Jde vlastně o parádní vánoční film se vším, co k tomu náleží, takže se tu sází zejména na pohodovou atmosféru, která ale nechává prostor i pro vážná témata. Těch je hned několik, každé dostává svůj potřebný prostor a je na divákovi, aby si vybral, které v něm nejvíc zarezonuje. A nebo si nemusí vybírat nic a jen si užít nádherný čas, který stráví na škole uzavřené sněhem se třemi opravdovými postavami. (20.02.2024)