Strom na dřeváky

Skoro až dokumentární film z dob, kdy byl svět "ještě v pořádku". Ano, je to dlooouhé (mám dojem, že tak třetina lidí během promítání odešla nebo usnula), ale ne samoúčelně. Přepálenou stopáž naopak v tomto případě kvituji - dokonale ilustruje pomalé tempo života na vsi a některé scény ve vás zanechají silný dojem (osudnou výrobu dřeváku z březového polena za společné modlitby zdrávasu pořád dokola po několik minut fakt asi nikdy nezapomenu). A taky máte hodně času na přemýšlení - o hodnotách, přístupu k životu, krutosti i záviděníhodné prostotě života řídícího se střídáním ročních období. Sledujete epizody jak z jiného světa, a přitom přemýšlíte o tom dnešním. (11.09.2018)

Nevím na co jsem myslela, když jsem před léty viděla Strom na dřeváky poprvé, ale pamatuji se, že mě vůbec nebavil. Asi jsem měla nějaký problém s koncentrací...anebo jsem jen byla příliš mladá. Tentokrát mám úplně odlišné pocity, jsem okouzlená i dojatá a dlouhou stopáž jsem vlastně ani nepostřehla. (28.09.2018)

Hodně silný filmový zážitek. Neuvěřitelně detailní rozbor života několika venkovských rodin [LFŠ2018] (03.10.2018)

Film, do kterého se lze ponořit jako do řeky. Čirý a jímavý. Člověk si uvědomí, jak málo vlastně potřebuje k životu, ale kolik i to málo stojí námahy, odříkání a zázraků. Když to srovnám se současným způsobem života, tak se až zhrozím, kolika zbytečnostmi a nanicovatostmi se obklopujeme. (24.02.2007)

Neviditelná kamera zachytila pro naše oči nepopsatelnou ryzost a krásu obyčejnosti. Vnitřní bohatství lidí, jejich úpřimná, životem reflektovaná víra, oddání práci i osudu, opravdovost. Zázrak objevovat pravé hodnoty v tak obyčejném životě. (19.02.2008)

Zaujal ma ten dôraz na detaily, ktorý robí film takým skutočným a živým. Až som sa odrazu ocitol ako súčasť toho sveta, naplno som prežíval veľké strasti a drobné radosti tých sedliakov a intenzívne som vnímal ich pokoru, vieru a lásku. Z dejovej stránky sa dlhočizne 3 hodiny skoro nič neudeje, je to "len" o bežnom živote talianskych sedliakov v danej dobe (živote značne podobnom so životom u nás), ale to "nič" je nakrútené ohromne pútavým spôsobom. Prispieva k tomu aj Bachova hudba, ktorá k filmu prekvapivo perfektne sedí. Zaradené v zozname 1001 filmov, ktoré musíte vidieť, než umriete. (18.08.2021)

Toto je Bergamo Hermanna Hesseho. Psáno poetickým, ale nikoliv přeslazeným jazykem. Pravdivé a i kvůli vzdalujícím se mutantům tolik potřebné... (03.03.2010)

Největším neduhem filmu je jeho stopáž, musel jsem se dívat na dvakrát, opravdu to nebylo nic lehkého. Každopádně je to lehce dokumentární sonda do života italských rolníků, takový obraz života na venkově. Trochu mi chyběl výraznější příběh. (01.11.2011)

Já nevím, ale za mě bída, neskutečně dlouhý, pseudoumělecký film, naprosto o ničem...20% (21.05.2023)

Drsný, ale laskavý pohled do života na konci 19. století na statku v okolí italského Bergáma. Film takřka tříhodinový, bez zápletky, ale s velmi zajímavým dějem. Doporučuji všem, kdo mají rádi filmy, které mají hloubku. (17.12.2010)

Velmi poklidný film, který zaujme svou atmosférou. Vesnice, kde se všichni znají a pomáhají si, je kouzelná tím, jak se ještě lidé dokážou chovat s úctou. Moc hezky natočené a hezky koukatelné (09.12.2014)

Drsný, realistický obraz života bezzemků v okolí Bergama na přelomu století. Autor ukazuje jejich životní těžkosti ale i drobné radosti. Chudoba, hlad, dřina na poli, víra (byli by bez ní svůj úděl schopni nést?), láska... Strom se skládá z příběhů tří rodin, které bydlí na panském statku. Battisti, otec několika dětí, má poslat toho nejstaršího do školy. Přesvědčil ho k tomu vesnický farář. Do školy je ale daleko, syn potřebuje dřeváky. Ty stojí na počátku jejich neštěstí... V druhém příběhu odjíždí mladá manželský pár do Milána. Jsou ubytováni v klášteře, protože je jejich teta matkou představenou. Stráví tam svatební noc. Ve třetím příběhu sledujeme útrapy chudé vdovy s rodinou. Kněží a církev jsou zde zobrazeni poměrně v negativním světle. Matka představená, která kupčí s dětmi, farář, který přesvědčí otce, aby syna dal do školy, ale neochotný jim nějak pomoci. Naopak velice rád si pochutná na sousedovic zabíjačce... Film je natočený téměř dokumentárním stylem, s neherci a bez umělého osvětlení. Působí tak výjimečně autenticky. Jako scénář posloužily vzpomínky režisérovy babičky. Strom na dřeváky je důkazem, že filmy nepotřebují žádné velkolepé efekty, exotická prostředí, zbraně a nahé ženské k tomu, aby zapůsobily na diváka. Stačí jen ukázat svět, takový, jaký je... (06.04.2007)

Mistrovská sonda do života těch nejchudších lidí, kteří v rámci přežití bojují s osudem den co den, od rána do večera. Život, jaký si dnes pohodlný člověk neumí ani představit. Příběh ve své podstatě v sobě nese marxistické poselství a protikatolické předsudky, které však hlavní myšlenku filmu nijak neovlivňují. Takovéto těžkosti života se může nepříznivě srovnávat s pronajímatelem vlastnící všechno. Domov, pole, plodiny a většinu hospodářských zvířat. Smysl pro komunitu a sdílenou zkušenost je však převyšující jednotící silou. Trochu je tu tendence romantizovat venkovské rodiny a jejich rolnický, negramotný a bohabojný život plný nesmlouvavých tradic. Děti hrající si v bahně, volně pobíhající husy a slepice, tradiční zabíjačka, zpěv během práce či každodenní modlitby. Je tu spousta citových scén hodné k zamyšlení v souběhu s dnešní dobou. Jako záznam života před emancipací, kdy dělníci na farmě měli méně práv než zvířata na polích, se jedná o poctu jejich ducha a povznášejícímu svědectví lidského úsilí. Neobvyklé dlouhá stopáž může odradit, ale o to víc je snímek smysluplnější. Po shlédnutí tohoto snímku je na místě se zeptat. Opravdu se dnes máme tak špatně? (14.03.2019)

Nenašiel som v sebe silu vydržať viac než 70 minút a to som dal 4 pokusy. Mám pocit, že viac ako tento film nám všetkým dá vyliezť na dvor, otvoriť si oči, zájsť pomôcť k susedovi píliť drevo, zúčastniť sa pri strýkovi na zabíjačke prasaťa, vypiť si naživo s chlapmi v krčme, pomilovať svoju ženu, poplakať si na pohrebe svojho blízkeho, natiahnuť si večer budík na ráno do práce a na druhý deň v nej dostať padáka... (13.11.2011)

Tento film je dôkazom toho, že kvalitný film sa dá natočiť aj bez profesionálnych hercov. Stačí k tomu len pár dní bežného sedliackeho života a veldielo je na svete. Škoda však že nedoceneného. (25.02.2014)

Mám rád filmy-kroniky či fresky, ale Olmiho styl vyprávění mi vůbec nesedl. Nezpochybňuji jeho kvality, ale osud postav i způsob filmové řeči mě prostě nijak neoslovil. (23.01.2016)

LFŠ 2018, Film 20: Říkali jste si někdy, když jste se dívali na nějaký dobrodružný film, co tak asi dělají ti lidi v pozadí? Jak pěstujou rýži vesničani, kteří ji potom dají jako dar Indianu Jonesovi? Jak se po večerech baví čeledíni Markéty Lazarové? Co si dávají na večeři hobiti v Kraji? Máte tři hodiny čas? Pusťte si strom na dřeváky. Co by studie života na italském venkově 19. Století je to famozní. Ideálním divákem je člověk, který se rád dívá na panství Downton, ale přijde mu, že je v něm moc aristokracie. (01.08.2018)

Film skoro 4 poločasy dlouhý, v němž ztvárnil Pavel Nedvěd famózní roli zamilovaného Stefana, který bohužel ke konci filmu zklamal, jelikož uzavřel svazek manželský v Miláně namísto svého oblíbeného Turína, ve kterém je považován za boha. (19.01.2016)

Sonda do rodin bezzemků, epické dílo. Po shlédnutí to nemůžu dostat z hlavy. Tak citlivé dílo plné pokory a víry jsem snad ještě neviděl. Radost pohledět. Jo dřív se žilo hold jinak. Takhle si nějak přestavuju život v dobách historických v nejnižších vrstvách.. a co těm lidem scházelo, že? Celou dobu jsem jim fandil a chtěl držet ochranou ruku a přát jim klidný život, tak ten film na mě zapůsobil. (13.07.2017)

Lehce podezírám pana režiséra, že dokáže putovat časem. Film je tak věrný a tak lidský, je jako dokument z té doby. (13.02.2009)