Strom na dřeváky

Poučné je sledovati.¬         Dovolím si porovnati čtyři snímky-dramata, které spojuje ukazování života v lidské pospolitosti úzce ohraničené v prostoru a času; jde o Ostrov (Japonsko, 1960) — o životě jedné rodiny žijící na malém ostrově v Japonsku a živící se zemědělstvím, časově umístěno do 50. roků 20. stor.; Baladu o Narajamě (Japonsko, 1983) — o životě japonské horské vesnice v divočině, časově umístěno asi někam do 19. stor.; Strom na dřeváky (Itálie, 1978) — o životě venkovské chudiny v Itálii konce 19. stor.; Bílé noci pošťáka Alexeje Trjapicyna (Rusko, 2014) — o životě lidé žijících u jezera na ruské Sibiři, časově umístěno do začátku 20. stor.¬                 Ostrov, minimalistické (černobílé a bezdialogové) dílo mimořádné působivosti, kterému jeho tvůrce, Japonec Kaneto Šindó, vzdechl syrovost i poetičnost zároveň, patří mezi vrcholy podruhoválečného filmu. Náboženství tu je nahrazeno jednotvárnou dřinou bez konce, osud člověka ukazován vpravdě po "východním" způsobu. Hodnocení na filmové databázi TMDb (považuji ji za nejhodnověrnější) je 81 %.¬                 Balada o Narajamě je syrové drama takměř bez poetičnosti natočené podle novely japonského spisovatele Shichira Fukazawy. Stáří, boj o potravu a pohlavní záležitosti ukazované tímto na křesťanskou Evropu příliš krutým snímkem jsou na TMDb ohodnoceny 74 %.¬                 Strom na dřeváky italského tvůrce Ermanna Olmiho je nejpoetičtějším snímkem z výběru. Založený je na křestanských hodnotách žijících v prostých vesničanech navzdory surovému skutečnému životu, v němž hlavní úlohu hrají obchodní vztahy určené velkosedláckým kapitálem; tento snímek prostý revolučnosti je na TMDb ohodnocen 79 %.¬                 Bílé noci pošťáka Alexeje Trjapicyna ruského tvůrce Andreje Končalovského mají v sobě trpkou poetičnost života v odlehlé málo přístupné oblasti Ruska; nejvíce z vybraných snímků poukazují k společenským jevům a politice a jako jediný ze snímků jsou přímou obžalobou společenských poměrů, v tomto případu v posocialistickém Rusku. Na TMDb jsou ohodnoceny 69 %.¬                 Žádný z vybraných snímků není špatný nebo pouze průměrný; přes to mi je vyzdvihnouti dva z nich, a to Ostrov a Strom na dřeváky. Zbylých dvou umělecká síla už není tak velká; za shlédnutí však rozhodně stojí také.¬                 Poučné je sledovati hodnocení uživatelů zde na ČSFd. Tak třeba jistý uživatel hodnotí vysoko Baladu i Bílé noci, nízko Strom na dřeváky; toto spolu s jeho opoznámkováním jej usvědčuje z liberalismu, ateismu a protikřesťanství. Jiný uživatel zas hodnotí vysoko Strom na dřeváky, ale dosti ponižuje Baladu; to spolu s jeho opoznámkováním jej usvědčuje z neporozumění, nepochopení a nezájmu o japonskou a v širším ohledu "východní" kulturu. Další, poníživ hodnocením Strom na dřeváky, otírá své boty o italský neorealismus a kritizuje nudu a délku snímku v protikladu k záživným a divácky zajímavým a vstřícným dokumentům National Geographic. (08.09.2019)

Hodně silný filmový zážitek. Neuvěřitelně detailní rozbor života několika venkovských rodin [LFŠ2018] (03.10.2018)

Film, do kterého se lze ponořit jako do řeky. Čirý a jímavý. Člověk si uvědomí, jak málo vlastně potřebuje k životu, ale kolik i to málo stojí námahy, odříkání a zázraků. Když to srovnám se současným způsobem života, tak se až zhrozím, kolika zbytečnostmi a nanicovatostmi se obklopujeme. (24.02.2007)

Neviditelná kamera zachytila pro naše oči nepopsatelnou ryzost a krásu obyčejnosti. Vnitřní bohatství lidí, jejich úpřimná, životem reflektovaná víra, oddání práci i osudu, opravdovost. Zázrak objevovat pravé hodnoty v tak obyčejném životě. (19.02.2008)

Zaujal ma ten dôraz na detaily, ktorý robí film takým skutočným a živým. Až som sa odrazu ocitol ako súčasť toho sveta, naplno som prežíval veľké strasti a drobné radosti tých sedliakov a intenzívne som vnímal ich pokoru, vieru a lásku. Z dejovej stránky sa dlhočizne 3 hodiny skoro nič neudeje, je to "len" o bežnom živote talianskych sedliakov v danej dobe (živote značne podobnom so životom u nás), ale to "nič" je nakrútené ohromne pútavým spôsobom. Prispieva k tomu aj Bachova hudba, ktorá k filmu prekvapivo perfektne sedí. (18.08.2021)

Já nevím, ale za mě bída, neskutečně dlouhý, pseudoumělecký film, naprosto o ničem...20% (21.05.2023)

Toto je Bergamo Hermanna Hesseho. Psáno poetickým, ale nikoliv přeslazeným jazykem. Pravdivé a i kvůli vzdalujícím se mutantům tolik potřebné... (03.03.2010)

Největším neduhem filmu je jeho stopáž, musel jsem se dívat na dvakrát, opravdu to nebylo nic lehkého. Každopádně je to lehce dokumentární sonda do života italských rolníků, takový obraz života na venkově. Trochu mi chyběl výraznější příběh. (01.11.2011)

Drsný, ale laskavý pohled do života na konci 19. století na statku v okolí italského Bergáma. Film takřka tříhodinový, bez zápletky, ale s velmi zajímavým dějem. Doporučuji všem, kdo mají rádi filmy, které mají hloubku. (17.12.2010)

Velmi poklidný film, který zaujme svou atmosférou. Vesnice, kde se všichni znají a pomáhají si, je kouzelná tím, jak se ještě lidé dokážou chovat s úctou. Moc hezky natočené a hezky koukatelné (09.12.2014)

Drsný, realistický obraz života bezzemků v okolí Bergama na přelomu století. Autor ukazuje jejich životní těžkosti ale i drobné radosti. Chudoba, hlad, dřina na poli, víra (byli by bez ní svůj úděl schopni nést?), láska... Strom se skládá z příběhů tří rodin, které bydlí na panském statku. Battisti, otec několika dětí, má poslat toho nejstaršího do školy. Přesvědčil ho k tomu vesnický farář. Do školy je ale daleko, syn potřebuje dřeváky. Ty stojí na počátku jejich neštěstí... V druhém příběhu odjíždí mladá manželský pár do Milána. Jsou ubytováni v klášteře, protože je jejich teta matkou představenou. Stráví tam svatební noc. Ve třetím příběhu sledujeme útrapy chudé vdovy s rodinou. Kněží a církev jsou zde zobrazeni poměrně v negativním světle. Matka představená, která kupčí s dětmi, farář, který přesvědčí otce, aby syna dal do školy, ale neochotný jim nějak pomoci. Naopak velice rád si pochutná na sousedovic zabíjačce... Film je natočený téměř dokumentárním stylem, s neherci a bez umělého osvětlení. Působí tak výjimečně autenticky. Jako scénář posloužily vzpomínky režisérovy babičky. Strom na dřeváky je důkazem, že filmy nepotřebují žádné velkolepé efekty, exotická prostředí, zbraně a nahé ženské k tomu, aby zapůsobily na diváka. Stačí jen ukázat svět, takový, jaký je... (06.04.2007)

Mistrovská sonda do života těch nejchudších lidí, kteří v rámci přežití bojují s osudem den co den, od rána do večera. Život, jaký si dnes pohodlný člověk neumí ani představit. Příběh ve své podstatě v sobě nese marxistické poselství a protikatolické předsudky, které však hlavní myšlenku filmu nijak neovlivňují. Takovéto těžkosti života se může nepříznivě srovnávat s pronajímatelem vlastnící všechno. Domov, pole, plodiny a většinu hospodářských zvířat. Smysl pro komunitu a sdílenou zkušenost je však převyšující jednotící silou. Trochu je tu tendence romantizovat venkovské rodiny a jejich rolnický, negramotný a bohabojný život plný nesmlouvavých tradic. Děti hrající si v bahně, volně pobíhající husy a slepice, tradiční zabíjačka, zpěv během práce či každodenní modlitby. Je tu spousta citových scén hodné k zamyšlení v souběhu s dnešní dobou. Jako záznam života před emancipací, kdy dělníci na farmě měli méně práv než zvířata na polích, se jedná o poctu jejich ducha a povznášejícímu svědectví lidského úsilí. Neobvyklé dlouhá stopáž může odradit, ale o to víc je snímek smysluplnější. Po shlédnutí tohoto snímku je na místě se zeptat. Opravdu se dnes máme tak špatně? (14.03.2019)

Nenašiel som v sebe silu vydržať viac než 70 minút a to som dal 4 pokusy. Mám pocit, že viac ako tento film nám všetkým dá vyliezť na dvor, otvoriť si oči, zájsť pomôcť k susedovi píliť drevo, zúčastniť sa pri strýkovi na zabíjačke prasaťa, vypiť si naživo s chlapmi v krčme, pomilovať svoju ženu, poplakať si na pohrebe svojho blízkeho, natiahnuť si večer budík na ráno do práce a na druhý deň v nej dostať padáka... (13.11.2011)

Tento film je dôkazom toho, že kvalitný film sa dá natočiť aj bez profesionálnych hercov. Stačí k tomu len pár dní bežného sedliackeho života a veldielo je na svete. Škoda však že nedoceneného. (25.02.2014)

Mám rád filmy-kroniky či fresky, ale Olmiho styl vyprávění mi vůbec nesedl. Nezpochybňuji jeho kvality, ale osud postav i způsob filmové řeči mě prostě nijak neoslovil. (23.01.2016)

LFŠ 2018, Film 20: Říkali jste si někdy, když jste se dívali na nějaký dobrodružný film, co tak asi dělají ti lidi v pozadí? Jak pěstujou rýži vesničani, kteří ji potom dají jako dar Indianu Jonesovi? Jak se po večerech baví čeledíni Markéty Lazarové? Co si dávají na večeři hobiti v Kraji? Máte tři hodiny čas? Pusťte si strom na dřeváky. Co by studie života na italském venkově 19. Století je to famozní. Ideálním divákem je člověk, který se rád dívá na panství Downton, ale přijde mu, že je v něm moc aristokracie. (01.08.2018)

Film skoro 4 poločasy dlouhý, v němž ztvárnil Pavel Nedvěd famózní roli zamilovaného Stefana, který bohužel ke konci filmu zklamal, jelikož uzavřel svazek manželský v Miláně namísto svého oblíbeného Turína, ve kterém je považován za boha. (19.01.2016)

Sonda do rodin bezzemků, epické dílo. Po shlédnutí to nemůžu dostat z hlavy. Tak citlivé dílo plné pokory a víry jsem snad ještě neviděl. Radost pohledět. Jo dřív se žilo hold jinak. Takhle si nějak přestavuju život v dobách historických v nejnižších vrstvách.. a co těm lidem scházelo, že? Celou dobu jsem jim fandil a chtěl držet ochranou ruku a přát jim klidný život, tak ten film na mě zapůsobil. (13.07.2017)

Lehce podezírám pana režiséra, že dokáže putovat časem. Film je tak věrný a tak lidský, je jako dokument z té doby. (13.02.2009)

Snimka znameho talianskeho režisera Olmiho,ocenena zlatou palmou v cannes,je akousi filozofickou uvahou o večne platnych hodnotach akymi su viera,pokora,laska.Rekonštruuje s dorazom na detaily,proste gesta a dobove realie každodenny život niekolkych ludi-utrapenej vdovy,ktora s otcom vychovava 6 deti,tragediu vdovy ktorej ochorie krava jej jediny zdroj obživy,vztah mladej dvojici vrcholiaci svatbou,rovnako i tragedia muža,ktoreho prepustia zo statku so ženou a s troma detmi.Film je epicka kronika každodenneho dedinskeho života v okoli Bergama na konci 19.storočia. (10.11.2019)