Jak přicházejí sny

Před léty viděný film, který ve mně tenkrát zanechal jen barevné vjemy, ale tak zvláštní, že jsem vůbec neváhala s opakováním. Teď bych již ten film mohla zařadit lépe, pořád ale nevím kam. Zůstal stejně zvláštní, stojící mimo řadu zdánlivě podobných filmů, jako poprvé. Ano, je to typická hoolywoodská produkce - silně romantický nadnesený příběh, pár slavných herců pro přilákání konzervativních diváků, avšak nálada, vyslovované myšlenky i obrazy nejsou ani americké, ani katolické, a možná ani filmové. Snad by něco z toho vysvětlilo to, že režisér je Novozélanďan. ___ Film by se dal popsat jako spojení Nolanova Počátku, Nekonečného příběhu, Matrixu a Tibetské knihy mrtvých a to celé vystavěné na obrazech Prerafaelitů a Bosche. Nakonec se však ukazuje, že sen není ani architektura, ani fantazie, ani cestopis, ani vědomá představa, ani jakýsi statický obrázek, ale reálný svět převáděný lidským mozkem do virtuálních symbolů a jejích okamžité a průběžné spojení v metafyzický neboli přesahový pohyblivý filmový pas mentálně-duševního života člověka v návaznosti na vesmír. Jednoduše řečeno sen je napojení lidského bytostného Já na pole kolektivního nevědomí a převod reálně zažitého do jazyka a obrazů tohoto pole se zpětnou vazbou. Ještě jednodušeji - sen je rozmluva člověka s vesmírem. ___ Nechci říci, že jsem nadšená tímto filmem. Nejméně pro mne byl přijatelný Robin Williams, přesněji řečeno jeho způsob "vyksichtění" role (a to ve všech filmech s jeho účastí). Naštěstí jsem se již snad naučila brát z filmů to, co je pro mne přínosné, aniž bych byla zmatená hollywoodskou velkolepostí nebo naopak céčkovostí obrazového příběhu. Jak ke mně přicházejí sny, na které si navíc ani nepamatuji, já nevím, ale každopádně si přeji, aby ty sny nebyly děsivé, jak občas bývá realita. Jaké sny se teď zdají třeba Japoncům, kteří zažili zemětřesení? A kdy ty jejích sny vplují z oceánu kolektivního nevědomí do našich tichých vod? (14.03.2011)

Vskutku zvláštní film s dechberoucí vizuální stránkou. Děj se točí kolem osobní tragédie lékaře v podání skvělého Robina Williamse, který po těžké autonehodě upadne do stavu mezi sněním a bděním. Vytváří si svůj vlastní, snový svět. Film prolínají dvě dějové linie, které však dohromady působí trhaně. Digitální triky jsou výborné a herecké výkony a soundtrack také, jediné co mi vadilo, byla ta "nekontinuita" celého příběhu. Na jedné straně je neotřelý příběh, ta epická osobní tragédie zasazená do fantaskního světa snů která celý příběh drží pohromadě, na straně druhé je ten zvláštní přístup k dané látce který ne každému sedne. What Dreams May Come je v záplavě dnešních počinů co se filmového děje týče vskutku vítanou změnou. (24.08.2014)

Film je natočen podle románové předlohy a viděl jsem jej půl roku po smrti mého předčasně zesnulého otce. Uvědomil jsem si pozdě, kolik jsem mu toho nestihl říci a že jsem nestihl se mu za lecos omluvit...Moc bych si přál, aby po smrti existoval svět o němž pojednává tento krásný a vizuálně dokonale zpracovaný film. Robinovi Williamsovi role krásně sedla. Začátek filmu je neskonale drsný, Williams přijde při nehodě o děti a posléze manželku, která trauma neunese a spáchá sebevraždu. Robin sám přežívá jak se vůbec takováto situace přežívat dá a při jedné z hromadných automobilových nehod v tunelu coby lékař spěchá k havarovanému vozidlu. Dlaším do kolony havarujícím vozem je však sražen a my i on se najednou ocitáme ve zcela jiném a neuvěřitelém světě. Hned v úvodu se s ním přivítá jejich dávno zemřelá fenka labradora a on jen velmi těžko chápe novou skutečnost, že je mrtvý. Úvodní dramatický záčátek se ztrátou nejbližších však byl nutným prostředkem pro přesun milovaných osob na jiné místo, kde se rodina zase znovu setkává. Bohužel bez maminky a manželky. Ta patří jinam, protože sebevrazi mají pro věčné bytí jiný svět. Robin se dozví, že tamten svět lze navštívit pouze s průvodcem a cesta je velmi nebezpečná. Je mu dovoleno s manželkou promluvit, ale je upozorněn že ta žije ve svém vlastním vnitřním světě a nebude jej slyšet. Na promluvu a její procitnutí má jen omezený čas pro návrat zpět. Pokud se mu to nepovede, či limit překročí, zůstane i on navždy ve světě bloudících a trpících duší....... Co mnou ale skutečně otřáslo byl fakt, že převozníkem a průvodcem podsvětím nebyl nikdo jiný než Max Von Sydov. Herec, kterého mě táta naučil milovat už v Bergmanových snímcích..křižák, který hrál se smrtí šachy.... To už ale asi hledám souvislosti i za hranicí tohoto mystického snímku. Ono to ale nutí. Možná je to jen vizuální kýč, možná pro někoho přiblblost o ráji a pekle... Pokud vám ale někdo z blízkých odešel a už budte schopni o jeho ztrátě na úkor žalu více přemýšlet - zkoukněte tento film. Svým způsobem se vám pak uleví. Uvidíte. Podobným snímkem o světě po naší smrti jsou Votočkovy Křídla slávy s Colinem Firthem a Peterem O'Toolem. (28.07.2011)

Tématicky naprosto ojedinělý a velmi vyspělý film, jehož cit pro detail a emocionální náboj skutečně docení nejlépe jen ti, kteří zažili podobné věci o kterých pojednává. Tvůrci se vyřádili na vizuální a estetické stránce, ale i herecky poměrně silné. Williams si stále drží trend, že nedokáže hrát v tak úplně "normálním" filmu. První polovina je za plný počet, je celistvá, plná emocí, osudovosti. Druhá je ponurejší, už se více kouskuje a následne i drolí a komplikuje. V neposlední řadě je divácky mnohem méně přívětivá. (01.12.2013)

Sice ne dějově nejsilnější, ale v mnoha aspektech nepochybně originální americký romantický film (ať už mluvíme o expozici - tolik "mrtvol" na úvod se v tomhle žánru jen tak nevidí - a nebo o vizuální stránce). Fantastický Robin Williams, hravý soundtrack, silně vyjádřená naděje v nehynoucí lásku a lákavá paleta nejrůznějších barev. Asi bych to osobně nechtěl prožít, ale přál bych si věřit tomu, že bych ve jménu lásky dokázal být stejně nezlomný... (26.07.2006)