Režie:
František FilipScénář:
Jaroslav DietlKamera:
Vladimír OpletalHrají:
Jaroslav Štercl, Ludmila Píchová, Milan Mach, Ivo Gübel, Miroslav Homola, Svatopluk Skládal, Václav Štekl, Jaroslav KepkaObsahy(1)
Pokračování hudební komedie o české povaze s Jaroslavem Šterclem v hlavní roli. Opožděná premiéra druhého dílu „muzikálu pro všední den“ J. Dietla... V pokračování fiktivního příběhu přítele kapelníka, konferenciéra a zpěváka Mildy Vaculíka se vypravěč (v dvojroli J. Štercl) vrací do oblíbené hospůdky v malém městě. Právě vyměnili ředitele místního největšího podniku, a všichni zažívají paniku, když se dozvědí, že hodlá přijít "mezi lid", tedy mezi ně. Milda se snaží s celým orchestrem řediteli mocí mermo zavděčit. Ten po divokém tanci se zpěvačkou objedná deset lahví červeného vína a zábava pokračuje. Ředitel všechny šokuje svou bezprostředností a upřímností. Jen Milda má obavy, jak tohle skončí... (Česká televize)
(více)Recenze (3)
Oproti prvnímu dílu tvůrci ještě přitvrdili, zároveň se ale jasně přiznávají k tomu, že cítí, jak ledy povolují. Komunistické pravidla začaly slábnout. Nikdo samozřejmě nemohl tušit, že za čtyři léta to celé končí. Ale...možná tušili. I o tom totiž hlavní hrdina tak trochu mluví. V tomto díle se více zpívá a celkově panuje veselí, aby vzápětí přituhlo. Jak ironické vzhledem k tomu, co opravdu přišlo a to přitom v tu chvíli tvůrci nemohli mít ani tušení. ()
“Dovolte mi,jak říkáme my estrádní umělci,vycepovaný na Stanislavskym…”Jarda Štercl hlásí! ()
"V životě jsem spíš pro ty váhavý střelce, abych moh´ včas uhnout." Členovia závodnej kapely a osadenstvo reštaurácie s napätím očakávajú príchod nového riaditeľa továrne. Súdruh príde, nie je vôbec taký súdružský ako sa všetci obávali, až kým nepríde na lámanie kybernetickej mačky. Satira je tuším ešte ostrejšia než v prvej časti, k tomu hodne vtipná verzia piesne Zdvořilý Woody v podobe ruskej častušky. Druhýkrát veľmi dobre a bohužiaľ naposledy. "Já budu vodvážnej hrozně rád, ale musí mi někdo zaručiť, že se to nevobrátí, že jo..." ()