Sním či bdím?

Pastva pro oči, utrpení pro uši. Na animaci je znát, že vznikla zpracováním filmového záznamu – na takovou dynamiku a přirozenost pohybu žádným klasickým postupem jen tak nedosáhnete. A kdyby Linklater svoje ovečky netlačil do filozofie a nechal je plácat třeba o počasí, baseballu nebo ženských, nemusel by divák ztrácet pozornost hledáním duchaplné jehly v kupách slovního sena. (02.02.2005)

S úctou k Linklaterovi nebudu tvrdit, že tenhle snímek je absolutním nepochopením možností a omezení daných žánrem a prostředky animace, ale budu se domnívat, že je pokusem o jejich vědomé překročení, rozleptání. Pochopitelně pokusem odsouzeným k neúspěchu - tento animovaný film jakožto vážně míněná "přednáška" tak dopadá podobně hloupě, jako bychom chtěli točit vážný animovaný western nebo klasicky horor. Chybí možnost vcítění do postav, protože animace nemá nástroje k tomu, vyjádřit naplno pocity člověka, naléhavost jeho tváře atd. Chybí zásadní symbolické prvky, které by příběh nějak zarámovaly a nedělaly z něj jen přemoudřelé povídání v podobě nahazování tezí - navíc v rámci žánru, kde obvykle zcela přirozeně a účelně dominuje vizuální stránka... Pokus překročit meze animace, kterého si sice pro jeho odvahu vážím, ale na který bych se už dívat nechtěl. Nakonce bych měl ještě příspěvek do zdejší debaty o pseudo či ne-pseudofilosofičnosti prezentované "filosofie": podobné žvásty vedu po desátém pivu v hospodě taky. Tyhle generalizující blafy pak mají největší úspěch u hloupějších přírodovědců, techniků, informatiků a podobně, protože tito mají pocit, že během chvíle nahlédli tolik "filozofie", že už je vlastně všechno jasné, nerozporné a vyřešené... (05.02.2008)

"To kým jsme, je vždycky jen naše rozhodnutí." "Je to jako kdyby jste na tuto planetu přišli s krabičkou pastelek. Někdo má 8 pastelek, jiný 16. Záleží ale jenom na tom, co s těma pastelkama (barvama) uděláte." "Funkcí médií nikdy nebylo odstranit zlo ze světa. Jejich úkolem je přesvědčit vás, abychom všechno to zlo akceptovali a zvykli si s ním žít." + filmu - myšlenky, scénář, filozofie, - filmu - nevím, zda je to záměr ale věčně roztřesený jakoby plovoucí obraz mi hodně vadil, příliš intelektuálský až "vědátorský", sama jsem musela vidět na několikrát, příliš napěchovaný dost těžkými pasážemi, chtělo by to víc nadhledu a odlehčení, spousta lidí to nedá.... ;) (21.10.2016)

Jestliže se o Temném obrazu často mluví jako o experimentu, čím potom nazvat jeho o pár let staršího předchůdce. Na jedno zhlédnutí nevstřebatelná hromada úžasných myšlenek a filozofování, která je ale podána spíše dokumentárně bez jakékoliv omáčky (ve které se utopil například nynější Mr.Nobody) a tudíž pro širší publikum nestravitelně. Z technického hlediska působí oproti svému následníkovi stále trochu nedotáhnutě. (14.06.2010)

Pseudointelektuální? Podle mě ne, Linklater a spousta lidí, která s ním na tomhle snímku spolupracovala, dle mého názoru měla jasno co chcou říct. Ale přece jenom je tam těch myšlenek a úhlů pohledu tolik, že je to k nestrávení. Některé spizody byly výborné (za všechny ta o svobodné vůli), jiné jsem zkrátka nepochopil a u některých jsem měl opravdu pocit, že Linklater vaří z vody (viz. štěk "Poslední Kirkegaardova slova byla rozprašte mě"). Neprůbojné dílo, kde se o tempu snad ani nedá mluvit, které vás v případě, že nemáte rádi ukecané filmy, či si jen chcete odpočinout, zoufale unudí... Na druhou stranu film, který mě po dlouhé době opravdu překvapil, dílo stejně originální jako podnětné (souhlasím s Meliesem v tom, že poskytne opravdu hodně témat k probrání, osobně však preferuju rozebírat je nad pivem) a v neposlední řadě důkaz Linklaterovy odvahy a nezávislosti - neumím si představit jak na tenhle film mohl sehnat peníze, klobouk dolů. Nemůžu (než) doporučit. (vyberte si;-) 80% (12.09.2006)