Sním či bdím?

Nepřečetl jsem si o čem to je, a tak jsem čekal něco jako Temný obraz.. Víc jsem se spést nemohl. Pro mě nekoukatelné a nejenom proto, že z filozofů mě vždy bolela hlava, ale taky je zde jeden problém...musíte mít stejnou drogu jakou měl Linklater, když to natáčel. Protože pokud si vezmete jinou, může se stát, že film zcela špatně pochopíte. Ze začatků jsem si fakt myslel, že to je parodie, pak jsem pochopil, že to myslí vážně. Abych tomu ale jen nekřivdil, tak např. filozofující šimpanz byl dobrý. A zcela geniální byla scéna kde byl Ethan Hawke a Julie Delphy, která jako by navazovala na film Před úsvitem. Takhle nějak vypadá inteligentní romantika: "miláčku nechceš povědět co si myslím o Kantově teorii globálního aspektu, povidej zlato, to je tak vzrušující". (31.01.2016)

Taká na prvý pohľad jednoduchá vec ako je ľudský život. A toľko pohľadov, uhlov, dojmov, názorov, toľko nálad, toľko filozofii. Snová rozprávka v ktorej preplávajú obrysy osôb zdelujúc nám každá kúsok mozaiky ktorá sa nedá poskladať, ale cítiť a žiť ju. Richard Linklater je jedna z mojich filmových spriaznených duší, chápe SILU kvalitného dialógu a stvoril nadčasové umelecké dielo, alebo akýsi (Ako tu písal Traffic) dialóg s divákom vyžadujúci vlastné uchopenie, vlastnú interpretáciu. A teraz dovoľte, idem snívať :) (16.12.2013)

Nemůžu si pomoct, ale tenhle film je tak zvláštní až sama zvláštnost hraničí s výjimečností. Doposud jsem nikde neviděla, že by celý scénář byl postavený jen na filosofických otázkách a teoriích. Náměty k úvahám jsou velice silné. Například; můžeme si být opravdu jistí tím, co se právě děje? Je sen pouhým snem? Co je skutečná svoboda? Jak můžeme vnímat posvátný okamžik? Existuje vůbec něco, co se alespoň podobá smyslu lidského života? Na tyhle a mnohé další otázky snímek odpoví nebo při nejmenším nastíní, kam by se naše myšlenky měly ubírat. A aby toho nebylo málo, tak k potěše ucha a hloubavé mysli se připojí i potěcha oka. I když musím přiznat, že zpočátku se mi z animace dělalo od žaludku mírně nevolno, pak už jsem si na animaci zvykla. S poslední scénou mi okamžitě došlo, že to byl od tvůrců záměr. Chtěli tím zdůraznit nerozeznatelnou a neustále se měnící hranici mezi životem a prázdnotou, realitou a snem. A to se jim podařilo naprosto skvěle. - "There are two types of sufferers in this world. Those that suffer from a lack of life and those that suffer from an overabundance of it." (31.01.2019)

Výborný film plný filozofických (i méně filozofických) debat o smyslu života, o tom, kterak různí lidé mají zcela odlišný pohled na svět, přístup k životu a k tomu, čím žijí. Film se celý odehrává v nekončícím snu hlavní postavy, proto je natočen hodně originální snovou grafikou. Ta je sice ze začátku trochu nepříjemná, ale postupně zaujme nejen svojí divností a originalitou, ale také podkreslováním myšlenek vyřčených jednotlivými postavami. Myšlenek, nad kterými určitě stojí za to se zamyslet... ačkoli je nutné přiznat, že některé jsou trochu mimo a některé je velmi jednoduché vyvrátit. I to ale považuji za pozitivní. Hodně se mi v tomto pohledu líbí původní název filmu, který česká distribuce opět dokázala totálně zabít. Waking Life... Probuzení do života. Hlavní postava se skrze nekončící snové debaty o smyslu bytí, vyhledávání různých názorů a přemýšlení o nich pomalu probouzí k opravdovému životu. K životu, který pouze nepřijímá jako sen, ale který sám aktivně tvoří (jako lucidní sen :-) ). Rozhodně jde o hodně originální a chytrý film, na který určitě stojí za to kouknout. (29.01.2013)

10 / 10 Hodiť Waking Life do odpadu so slovami, že ide o narcistickú, do seba zahľadenú masturbáciu nad útržkami z filozofických traktátov, popredných existencionalistických diel a výňatkov z ročenky modernej psychológie by bolo príliš jednoduché a hlavne scestné - Linklater nám tu nerozpráva ucelený príbeh, nesnaží sa nám vnútiť nejakú ideológiu či svetonázor, ale poskytuje nám odrazovú plochu na ceste k poznaniu, akúsi barličku, o ktorú sa budeme môcť oprieť opúšťajúc zabehané koľaje racionálneho myslenia. Klasické naratívne prostriedky udržujúce filmy a ich štruktúru pokope tu boli zavrhnuté v prospech jednotlivých logicky nesúvisiacich úsekov, každý z nich individuálny a od ostatných nezávislý, každý z nich jedinečný - rovnako ako táto prechádzka ríšou snov, ktorá, aspoň v mojom prípade, vyústila v inšpiratívnu a podnetnú debatu s priateľmi nad pohárom červeného vína a s cigaretkou v ruke. No povedzte, neznie to lákavo? (21.02.2006)