Sním či bdím?

Film o snech, ideálech, myšlenkách? Tato témata se ve filmu objevují. Řekl bych, že si to hraje na filozofický film, ale jedinou novinou pro mě bylo, že buňky regenerují každých sedm let. Na film bude spoustu názorů, u mě převládá negativní názor. Nic objevného se zde neukazuje, spíše pár názorů na život atd., které by dal dohromady každý trochu schopnější středoškolák. Nejhorší je, že film Vám své názory předkládá jako nejlepší a Vám nedává možnost volby, zda s těmi názory souhlasíte. Označení film mi hrubě nesedí, dalo by se říct, že je to delší dokument, možná hraný komentář, to by sedělo více. Jediné, co se mi na filmu líbilo, byla animace, bylo docela odvážné natočit takto dlouhý film(?) takovým způsobem. Nejvíce jsem se nasmál Ethanu Hawkovi, což byla asi nejlepší pasáž filmu. Jinak se mi zde vůbec nelíbila hudba, přitom by to šlo skvěle hudebně doprovodit... Celé to smrdělo amerikanizací, ale americké myšlenky jsou bezesporu nejlepší, že? :-)))) Řekl bych, že Američané v tomto filmu čerpají z Dostojevského (to je vlastně ve filmu víceméně řečeno), ale jeho myšlenky si poupravili po svém, aby je mohli šířit jako nejlepší...... (18.02.2004)

Zpočátku je člověk ohromen originální animací, která dokáže měnit stylizaci i během scény či záběru + velmi povedený soundtrack (něco mezi Až na krev a Dvanácti opicemi). A to byly všechny klady, protože zbytek je pseudointelektuální honitba za chytrými dialogy. Stále si někdo zbytečně povídá o reinkarnaci, smyslu života a podobných ptákovinách. Že jedna postava je dokumentarista "křikloun" Alex Jones už snad nikoho nenechá na pochybách jaký je ve filmu bordel, protože se Linklater výjimečně neukazuje neutrální jako Švýcarko. Deset minut ano, desetinásobná stopáž NE! 30 % (05.09.2009)

Výborný film plný filozofických (i méně filozofických) debat o smyslu života, o tom, kterak různí lidé mají zcela odlišný pohled na svět, přístup k životu a k tomu, čím žijí. Film se celý odehrává v nekončícím snu hlavní postavy, proto je natočen hodně originální snovou grafikou. Ta je sice ze začátku trochu nepříjemná, ale postupně zaujme nejen svojí divností a originalitou, ale také podkreslováním myšlenek vyřčených jednotlivými postavami. Myšlenek, nad kterými určitě stojí za to se zamyslet... ačkoli je nutné přiznat, že některé jsou trochu mimo a některé je velmi jednoduché vyvrátit. I to ale považuji za pozitivní. Hodně se mi v tomto pohledu líbí původní název filmu, který česká distribuce opět dokázala totálně zabít. Waking Life... Probuzení do života. Hlavní postava se skrze nekončící snové debaty o smyslu bytí, vyhledávání různých názorů a přemýšlení o nich pomalu probouzí k opravdovému životu. K životu, který pouze nepřijímá jako sen, ale který sám aktivně tvoří (jako lucidní sen :-) ). Rozhodně jde o hodně originální a chytrý film, na který určitě stojí za to kouknout. (29.01.2013)

Spoilery! Parádní Linklaterovo podělení se s diváky o vědění, které se mu podařilo v průběhu života nastřádat. Děkuji mu za to. Mnohé dialogy, respektive povětšinou spíše monology, neboť hlavní postava pouze proplouvá vlastním snem a tiše naslouchá, jsou naprosto vynikající. Obávám se, že jedno zhlédnutí je na vstřebání kompletního obsahu dost málo. Nicméně, to co jsem vstřebat zvládl je v mých očích rozhodně dostačující na maximální hodnocení. Snímku se podařilo prohloubit mi a rozšířit mi některé své názory. Lidé, kteří se o danou oblast vůbec nezajímají - tedy nezajímají se o samotný život, neboť toto je filosofický snímek o životě, mohou mít při sledování značný problém. Toto je snímek, který svým obsahem značně přesahuje rámec filmu. Dívat se na snímek v noci, kdy už se mysl oddává polospánku, jaksi ztrácí význam a je zde zbytečně przněno hodnocení. Dokonce i já, prudce inteligentní člověk, jsem musel dávat brutální pozor, aby mi něco neušlo. Co si budeme povídat. Většina zdejších uživatelů jsou retardi, a pokud se na tento film dívali v noci, tak si z něj pamatují možná tak animaci. Animace byla skutečně vynikající. Atomosféru snu se podařilo vystihnout perfektně, ale moje hodnocení se odvíjí především od vynikajícího obsahu. Dále nedoporučuji koukat pod vlivem alkoholu. Animace se ráda třese, což by mohlo mít za následek vyprázdnění žaludku stejnou cestou, kterou se předtím naplnil. Konec snímku si člověk může zřejmě vyložit dle libosti. Já ho pochopil tak, že hlavního hegešáka v úvodu snímku sejmulo auto a vše, co se poté odehrálo byl posmrtný sen, neboť je prokázáno, že po smrti člověku funguje 6 až 12 minut mozek. Zřejmě každý z nás už minimálně jednou zažil situaci, kdy se v noci vzbudil, podíval se na hodiny, zase usnul, zdál se mu brutálně dlouhý sen, probudil se, podíval se znovu na hodiny a uvědomil si, že uběhla třeba jen minuta. Za 12 minut se vám může před očima opravdu odehrát celý život. Jinak nejvřeleji doporučuji nechat si zdát lucidní sen. Je to super pocit, být architektem vlastního snu. Jednu určitou dobu jsem prakticky nemíval ani jiné sny. Pravděpodobně si snímek ještě minimálně jednou v budoucnu zopakuji. Viděno v rámci Filmové výzvy 2017. Film mi vybral uživatel RedAK. (28.02.2017)

10 / 10 Hodiť Waking Life do odpadu so slovami, že ide o narcistickú, do seba zahľadenú masturbáciu nad útržkami z filozofických traktátov, popredných existencionalistických diel a výňatkov z ročenky modernej psychológie by bolo príliš jednoduché a hlavne scestné - Linklater nám tu nerozpráva ucelený príbeh, nesnaží sa nám vnútiť nejakú ideológiu či svetonázor, ale poskytuje nám odrazovú plochu na ceste k poznaniu, akúsi barličku, o ktorú sa budeme môcť oprieť opúšťajúc zabehané koľaje racionálneho myslenia. Klasické naratívne prostriedky udržujúce filmy a ich štruktúru pokope tu boli zavrhnuté v prospech jednotlivých logicky nesúvisiacich úsekov, každý z nich individuálny a od ostatných nezávislý, každý z nich jedinečný - rovnako ako táto prechádzka ríšou snov, ktorá, aspoň v mojom prípade, vyústila v inšpiratívnu a podnetnú debatu s priateľmi nad pohárom červeného vína a s cigaretkou v ruke. No povedzte, neznie to lákavo? (21.02.2006)