Miluj mě, prosím

Velice krásný film, tohle "Miluj mě, prosím". Ze začátku nepříliš výřečná romance, kde se moc nemluví a vše je vyjádřeno obrazem s překrásně zasněnými a poetickými flashbacky. Asi v půlce se však filmové vyprávění radikálně promění a my začínáme sledovat dokonale do sebe zapadající puzzle, o jehož konci všichni víme, jak dopadne. Přesto mne snímek nezačal nudit, ale vychutnala jsem si ho až do konce. Rovněž překvapivě dobří jsou i všichni mladí herci, hlavně Rose Byrne a Josh Hartnett (jediný, kdo možná příliš přehrává je Matthew Lillard). S potěšením dávám 4*. (14.06.2005)

Asi jsem nedopadl jako ostatní uživatelé, kteří po konci filmu zalezli do skříně a s vráskama na čele přemýšleli a přemýšleli dokud je nenapadlo, že kouzlo tohoto filmu tkví v závěru. Ano => Scientist od Coldplay zapříčinili nejlepší konec v dějinách romantických filmů a pokud by se celý film vezl na TÉ finální vlně byl bych naprosto v eufórickém stavu a spokojený. Pokud bych měl někoho vyhodit na pomyslný stupeň vítězství, byla by to rozhodně Rose Byrne, která byla chvílema tak šílená, že jsem se začal bát jakéhokoli vztahu s dívkou krajně podezřelou z žárlení. Byla skvostná a byť Hartnett hraje lépe než kdykoliv předtím, ona bude tou osobou, kterou si budu hodně dlouho pamatovat a zároveň bát. A Paul McGuigan? Tak ten je u mě momentálně Top režisérem v kategorii Nejlepší vizuální režisér s citem pro módu, hudbu a interiérového cítění. Spokojen, znaven a hlavně překvapen herečkou jménem Rose Byrne! (06.09.2008)

Čím víc lásce věříme, tím víc nás ničí. Ale někdy za to pak ty šťastné chvíle stojí a my jsme ochotní trpět a nebo dokonce i podrazit někoho blízkého nebo mu dokonce i zničit život. A právě proto, že by toho byla schopna většina těch, kteří umí milovat, mi Alex nepřipadala jako záporná postava, ale jen jako někdo, kdo se neumí vyznat v tom, co je správné či ne a jen prostě poslouchá srdce. Ve filmu samotném je chvílemi trochu obtížné se vyznat v tom, co je přítomnost, co minulost, co pozdější minulost, ale jakmile jsem pochopil, jak to všechno je, tak jsem jen čekal, ať to proboha dopadne dobře a finální scéna na letišti na pozadí songu Scientist od Coldplay je jeden z nejsilnějších romantických finišů, co jsem kdy viděl. Když připočtu výtečné výkony ústřední čtveřice (počítám i mírně odlehčenou postavu kamaráda), vychází mi výborný a nezapomenutelný film. (07.10.2005)

Romantika vyprávěná tak trochu na přeskáčku jako Pulp Fiction? Proč ne... Jednoduchý a naprosto běžný hollywoodský příběh je tím více než dost ozvláštněný a díky zručné režii ohromně silný. V na první pohled komplikované story se ukrývá spousta lásky a jiných trápení, které vás nenechají na pochybách, že Josh a Diane prostě MUSÍ skončit spolu a budete jim držet palce od začátku do konce. (02.06.2007)

Tak jsem jednou zasedl s McGuiganem ke karetnímu stolku, spolu s námi tklivý soucit vzbuzující Rose Byrne i její herecký rub mince Hartnett, který evidentně několik let studoval na slovutné akademii Richarda Gerea jeho grimasu přivřených očiček. Chvílemi se snažil pan režisér hrát čistě, jindy zase šeredně blafoval a karty mu šly takovým způsobem, že by se i paní Náhoda nestačila divit. A na konci, kdy jsem si byl takřka jist svým vítězstvím a chtěl vyložit karty na stůl, vytáhl trumfové eso z rukávu v podobě 'The Scientist', všechny Clocks světa se zastavily a on bral vše. A pak God Put A Smile Upon My Face.. (29.09.2010)