Ve stínu slunce

1000x ohrané klišé o nafoukaném mladíkovi z velkoměsta, který se dostane do zapadákova, kde najde smysl života, lásku (je strašně zajímavé, že ve všech podobných filmech ve vesnici čeká nádherná kočka, která nemá přítele) a nakonec se úplně změní. Ano, takovéto filmy se točily, točí a točit budou. Ale co na tom. Diváci a především divačky to přece chtějí. Musím se přiznat, že jsem neměl v plánu si tuto romantiku pouštět. Dokopala mě k tomu přítelkyně, tak co jsem zmohl :D. Nakonec jsem byl ale nesmírně překvapen. Výbornou atmosféru vytváří hlavně krásné prostředí slunné Itálie, lidé, kteří se nehoní za miliony a žijí si své poklidné životy a pan herec Harvey Keitel. Konec samozřejmě očekávaný, to ani nešlo jinak, ale já ho kritizovat nebudu. Co jsem na konci filmu cítil, byla čirá závist. Ano, ta vlastnost, která je nám Čechům tak vlastní a kterou já osobně absolutně nesnáším. Ale zde jsem těm lidem upřímně záviděl. Záviděl jsem jim místo i způsob jejich života. (30.11.2011)

Co by tomu asi řekl Weldon, pokud bych napsala, že jako spisovatel nemám co napsat? Pravda, já žádný spisovatel nejsem, ale tenhle film se mi moc líbil, to se svým spisovatelským nadáním klidně napsat mohu. Měl duši, člověk se u něj pobavil a místy jsem v něm viděla i sama sebe. Někdy se člověk tak moc bojí rozhodnutí, neúspěchu a toho, že pohoří, že nakonec svůj boj vzdá. Nebo u něčeho nevydrží tak dlouho, jak by si přál. To byl i případ hlavních hrdinů, strach z neúspěchu je svazoval a nedával jim na vybranou. Velmi mne oslovilo, že se oba naučili strach porazit a našli v sobě odvahu jít dál a zkusit něco, na co si předtím netroufli. Nic bych na něm neměnila, byl střeštěný, místy jsem se opravdu válela smíchy po podlaze a splňoval všechno, co správná komedie splňovat má. Stejně tak splňoval i mé parametry pro film romantický. Takovéto filmařské počiny mne vždy osloví a mají v mém portfoliu, zdali to takto lze říci, své místo. Rozhodně jej doporučuji, je to film, u kterého se nadšenci komedií, podobní mě, samozřejmě, pobaví a ti, kteří tento ani podobné filmy nevyhledávají, ať můj komentář přeskočí. Je to přeci jen vaše volba, jestli se rozhodnete věnovat mu tu hodinu a půl. (07.01.2018)

Mladý (a nadějný) spisovatel Jeremy Taylor (Joshua Jackson) je vyslán nakladatelem z deštivého Londýna do slunné Itálie, aby zde nalezl slavného autora Weldona Parishe (Harvey Keitel), a pokud možno, tak jej donutil začít znovu psát. Jeremy Parishe opravdu nalezne, ale ten k nějakému psaní nejenže nemá, ale nejraději by Jeremyho (stejně jako ostatní otravy) vystřelil minimálně na druhý konec galaxie. Ale svým přístupem jak k němu, tak i k Parishově dceři Isabelle (Claire Forlani) si Jeremy nakonec získává srdce obou, a na druhou stranu se od Parishe učí užívat každého božího dne ... Přiznám se, podle popisu mne film moc neoslovil, a jediný důvod proč jsem si jej pustil, byla Claire Forlani. Ale hned s prvním záběrem prosluněné Itálie (dobře, kameraman tomu sluníčku taky trošku pomohl) jsem si začal film užívat - a i když Jeremyho cesta přesně nalajnovaná (opravdu někdo čekal, že by tento romantický film mohl dopadnout jakkoliv jinak?), tak vůbec nezklamal - snad jedinou výtku bych měl právě k Claire Forlani, jednak nedostala tolik prostoru, kolik by si zasloužila (a kolik bych chtěl), a tu trošku vyplnila jediným (přihlouplým) výrazem (pravda, k tomuto výrazu ještě trochu napomohl nepříliš vhodný český dabing)... (24.11.2010)

Na IMDb ma tento snimek neuveritelnych 6.6 z 10, coz me namlsalo k pekne romantice z Italie. Ale ne vzdy je dobre verit filmovym serverum, jako prave v tomto pripade. Jeden z nejhure natocenych a zahranych a navic predvidatelnych filmu, co jsem mel moznost videt, zachrani alespon na mizernou jednu hvezdicku obcasne probuzeni hereckych schopnosti hlavnich akteru. Ta kamera, ty barvy a nehorazna nuda vam nedovoli se dodivat az do samotneho konce......des bes. 15% (12.03.2007)

Smutné a dramatické zároveň podle mě bylo, jak jsem si celých těch 96 minut představovala, že najednou přes obrazovku mého počítače vyjede z nějakého toho pole kombajn nebo třeba vyletí kůň a podupe mi hlavu, abych nebyla schopna přemýšlet nad takovou předvídatelnou cípovinou. Kladla jsem si neustále otázku a proč tedy existují takové zbytečné filmy jako je tento?? Mám ráda romantické filmy, ale přesně tento ukázkový příklad předvídatelnosti děje (u mě to bylo tak, že jsem naprosto přesně asi pět scén předem dokázala předpovědět co přesně se do detailů stane) se v mé topce nikdy neobjeví. Totiž stále hledám film ničím nedotknutelný ničím nenapadnutelný a vším originální - ano jsou takové výjimky, ale Shadow Dancer to není ani omylem. Co se týče hereckého obsazení tak Joshua Jackson není špatný herec, ale mé nadšení z jeho účasti ve filmu One Week vyprchalo jako pára nad hrncem a nyní si při přečtení jeho jména pravděpodobně pomyslím - do čeho to chlapče zase lezeš?!... (12.01.2013)