Gokudó kjófu daigekidžó: Gozu

Miike schválně škádlí divákův vkus a daří se mu to s pro mě až nepochpitelnou úspěšností, zajímavé je, že tak činí přes otázku "posvátného" mateřství, čímž vytváří dokonalý paradox, kdy láká pokrytce jak můry do plamene a adorované téma, od kterého by člověk čekal přirozené přijetí, se tak pro ně stává zdrojem podráždění a iritace. O velké filozofické dílo se ovšem nejdená, spíše o klasické horrorové postupy v mimořádně bizarní podobě, smíchané s opravdu freaky komedií (scéna s čivavou aspiruje mezi mé nejoblíbenější humorné scény vůbec). Sone v hlavní roli ujde, parádní je Renji Ishibashi jako jeho boss, nejlepší symbiózu s postavou (paranoidního Ozakiho) však předvádí jednoznačně Sho Aikawa. (16.02.2011)

Brať to ako šialenú a bizarnú paródiu na psychologický horor, tak by sa ešte dalo. Ale ak chcel Miike len samoúčelne šokovať ( čo sa mu možno u niekoho podarilo záverečnou scénou ), tak divácky veľmi neuspel. A už keď, tak to nemusel naťahovať na vražednú dĺžku vyše dvoch hodín ( pri takomto extravagantnom námete ). Bludný sen jedného kvalitného žánrového umelca. (01.10.2022)

Poslední scéna, která se mi líbila, bylo jakuza auto. Zbylých cca 110 minut jsem strávila úvahami nad téma "jeden z nejnudnějších podvečerů mého života" a odoláváním chuti Gozu vypnout, že se to třeba zlepší...jak naivní občas bývám, ani nápad, nuda pokračuje stejně jistě jako kung-fu legenda. Dobrá, u pár věcí jsem znechuceně zamrkala, ale že by mě díky tomu začal film víc bavit, toho jsem si nevšimla. Tentokrát to šlo hodně moc mimo terč, milý Takaši. (24.05.2008)

Jednomu z yakuzáckých pohlavárů začne pěkně hrabat. V roztomilém malém psíkovi vidí zabijáckého yakuza psa a v neškodné babce úkladného vraha. Šéfovi gangu dojde s paranoidním pobočníkem trpělivost a dá hlavnímu hrdinovi filmu úkol, dovézt "bratra" na yakuzáckou skládku. Tak začne rozvláčná a velmi podivná road movie, obsahující spoustu bizárních postaviček, černý humor, a pár pořádně nechutných scén. Vsadím se, že tak netradiční využití naběračky či způsob přípravy mléka pro kojence jste ještě neviděli. Vrcholem úchylností ve filmu je porod, při kterém z mladé ženy vyleze zakrvácený chlap. Miikeho režie je trochu strnulá, takže jsou všechny tyto "libovky" vidět v dlouhém a detailním záběru. Natěšené zvrhlíky musím trochu zklamat, ve filmu scén tohoto "kalibru" zase tolik není. Gozu je docela roztahané a chvílemi má tendenci i nudit. Ale díky zvláštní atmosféře, surrealisticky podaným, místy šokujícím vizím hlavního hrdiny a několika podařeným fórkům jistě stojí za zhlédnutí. Horrorové divadlo však od filmu nečekejte. 7/10 (30.09.2005)

V Japonsku je asi ve vzduchu stále hodně radioaktivity, když plodí filmy jako Gozu. Začíná to skvěle. Paranoidní gangster útočí na čivavy a auta a je to neuvěřitelně groteskní. Bohužel asi po deseti minutách zmizí a já zjistil, že hlavní hrdina bude jeho nesympatickej pucflek. Ten tam asi hodinu a půl bloumá japonským zapadákovem, potkává divné lidi a zažívá divné věci a je to extrémní nuda. Děje se tam naprostý hovno a já jsem se strašně vařil. Ano, kráva ve slipech je sice divná, ale nezabaví. Naštěstí se to zvedne někdy ve chvíli, když se paranoidní magor ze začátku převtělí ve sličnou japonku. Na scénu dorazí boss s naběračkou v prdeli a je to zase fakt sranda. Finální výlez z kundy má fakt grády a kdyby se celý film nesl v podobném duchu, tak tleskám. Bohužel takto geniálně ujeté momenty jsou spíše vzácností a převládá otravná nuda. Každopádně jsem rád, že se holka dala do pořádku, když jí dali do vany :) (15.01.2015)