Nechoď klepat na dveře

No to už jsem dlouho neviděla, aby film takto gradoval, pomaloučku polehoučku narůstala jeho hodnota každou minutou a vyvrcholil závěrečnou scénkou, která skvěle dokresluje vše, co se odehrávalo dvě hodiny předtím! Ráda bych varovala před začátkem - bylo to tedy pěkně nudné a fakt jsem myslela, že to vypnu, jedinou nadějí a osvěžením byl Tim Roth, toho můžu vždycky. A pak cvak a ani jsem si nevšimla, jak jsem vtažena do děje a nakonec se blaženě usmívám. Opět výhrady ke kategorii, drama to určitě není, je to pomalý film o hledání své cesty a svého smyslu, když už má člověk zdánlivě to nejlepší za sebou. Ale jinak, nenechte se odradit a dokoukejte do konce, stojí to za to. (25.01.2010)

Sakra já sem tipoval, že to Shepard napsal, teda myslel sem, že se na tom jenom podílel, ale.... Stejně tak bych se vsadil, že to vůbec není o něm, i když to někdo, kdo to nežil těžko moh zahrát takhle dobře. Jednou napíšu esej, proč mám radši nezávislý a evropský filmy než Hollywood, abych nemusel u každýho dobrýho filmu z tohohle sudu kvalitního chlastu pořád opakovat důvody. Loser týpci s nápisem "byly časy a lidi mě žrali" bejvaj sázka na jistotu, stejně jako pozadí dobráků vonící mrdem a fetem. Ale to ještě není důvod, aby to Wenders nenatočil líp než jiní. (19.12.2010)

Stárnoucí herec s ohozem kovboje a srdcem v inventuře zdrhne z místa natáčení dalšího westernu, protože už má poletování od ženský k láhvi, do "akce!" a zpět plný koně. Jeho cesta vede napřed k matce a odtud k ženě, která má možná jeho dítě. Putování je vyšperkováno nádhernými záběry kamery, kompozicemi mnohde výmluvnějšími než dialogy, které ne všude působí přesvědčivě a přirozeně. Uřvané scény nesvedou to, co v Paříž,Texas udělalo ticho, i když v krásně depresivní náladě se nesou oba. Tento ale jen za 3.5 *. (09.03.2008)

Kdybych nikdy neviděl nic od Wenderse, tak bych možná těch slabých 5* i dal, ale takhle ne. Je znát, že za tím stojí Wenders - skoro to nenudí, rychle to utíká, má to lidský příběh, který se dobře vyvíjí, postavy to má napsané perfektně, je zde dobře vybraná hudba a hlavně je tady naprosto skvělá kamera, která filmu dodává poetičnost a i tady Wenders naprosto dokonale chápe poetiku mraků. On ten příběh samotný je i celkem silný a líbil se mi. Ale když to srovnám s filmy jako Až na konec světa, Lisabonský příběh nebo (a to teda především) Paříž, Texas, tak to na ně prostě nemá. Hlavně teda Nechoď klepat na dveře se snaží být něčím podobným, jako bylo Paříž, Texas, ten film to totiž dost připomene. Ale jeho sílu to nemá. Taky mi vadilo to, že se nedozvíme některé důležité věci, třeba vůbec nevím, kdo byla ta máma té blondýny a jestli ten Howard vůbec byl její otec nebo ne. I tak se jedná o dost dobré drama s několika skvělými scénámi, které nenudí ani na moment a rozhodně stojí za to ji vidět. 4* (14.03.2020)

Aj keď od Wendersa som nevidel ani zďaleka všetko, pred pár rokmi som sa mal možnosť pokochať výborným Nebom nad Berlínom, a to mi úplne stačí na to, aby som dokázal uznať režisérove kvality. Nechoď klopať na dvere ja vlastne úplne jednoduchý, a dalo by sa povedať, že aj oddychový film zo života a o živote. Prostý príbeh obyčajného (aj keď to nie je až taká pravda) jedinca v rokoch, ktorý sa rozhodne trochu zrekapitulovať svoj doterajší život a snáď dať všetko aj do poriadku. Žiadne preháňanie, reálne ľudské hodnoty (sto rokov nevidená mama, pokus o nadviazanie kontaktu s nikdy nevideným synom atď.) a veľmi príjemné prevedenie. Sam Shepard si nielenže samotný príbeh napísal, ale naviac ešte aj veľmi trefne svojou osobou zaopatril hlavného hrdinu. A výkon to je naozaj moc dobrý, hlavne prirodzený a obohatený o hercovu nepopierateľnú charizmu. Výborne sa však pozerá aj na zvyšné osadenstvo na čele s mimoriadne nadanou Sarah Polleyovou, ktorá ma po prvýkrát očarila ešte v minulom storočí v Limanovom Go a odvtedy s obdivom sledujem každú jej rolu. Na záver teda len moje odporúčanie. Určite nie film pre všetkých, ale pre milovníkov takýchto malých - veľkých príbehov určite. (16.04.2008)