poster

Betonová zahrada

  • Česko

    Cementová zahrada

  • Francie

    Cement Garden, The

  • Německo

    Der Zementgarten

Drama

Francie / Německo / Velká Británie, 1993, 105 min

Režie:

Andrew Birkin

Předloha:

Ian McEwan (kniha)

Scénář:

Andrew Birkin

Producenti:

Martin Moszkowicz

Scénografie:

Bernd Lepel

Kostýmy:

Bernd Lepel
(další profese)
Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Nick Tow
    *****

    Možno o čosi menej temné ako literárna predloha - a práve preto citlivejšie, pretože skúmanie hraníc detskej nevinnosti /obklopenej studeným, zlým svetom dospelých/ tu víťazí nad všadeprítomnoou morbídnosťou a zmarom. P. S. Škoda preškoda, že autor predlohy, Ian McEwan sa po Betónovej záhrade a Pohostinnosti cudzincov preklopil z polohy chirurga temných stránok duše do pozície mondénneho psychoanalytika.(18.12.2006)

  • milancecil
    ****

    Opravdu velmi zvláštní, rozsahem spíše jen drobné, nenápadné, ale myšlenkovou hloubkou pozoruhodné dílo, s pečlivě v detailech propracovanou obrazovou i dějovou symbolikou, jež v sobě ukrývá množství až tajemných sdělení, odvíjející se ve velmi pomalém, až unaveně malátném tempu, v rodinném domě, úplně odloučeném od zpustlého okolí městské periferie vysokou betonovou zdí, jako v nějaké podivné laboratoři, kde postupně osiří po náhlé smrti otce a po čase i nemocné matky čtyři sourozenci, v domě však chtějí zůstat společně dál a tak pro okolí předstírají jakoby žili stále pod rodičovským dozorem, uvnitř již ale úplně volně a osvobození od rodiči vytvořeného řádu a pravidel, je teď už jen na nich čtyřech, jak budou až do neodvratného momentu prozrazení s takto nabytou svobodou zacházet, co si sami a co vzájemně k sobě dovolí, co dříve odepřeného si vyzkouší, jaká tabu se odváží překročit, vskutku nádherný, citlivý, i když smutný, až morbidně ponurý příběh. Zajímavý komentář: Fridecka(25.11.2012)

  • keddy79
    **

    Hm, zajímavé citlivé francouzské. A přez to všechno mně to nechytlo. Možná je to tím, že se celý film odehrává ve "vzduchoprázdnu" a to nemám ráda, protože takhle to přece nikdy není. Pokud se týká děje, žádný div, že se psychika dětí po smrti svérázného otce a nemocné matky se vším vyrovnává po svém. Přežít jak nejlépe to jde, to je cíl nejen náš, ale Jacka, Julie a i chlapce, který v zrcadle hledá svou mámu. Jak smutné, jak kruté.Tento film mi připomíná svým pojetím sexuality snímek Snílci a svým vykreslením křehkostí dětské osobnosti film Anděl u moře (Un ange à la mer).(4.4.2010)

  • radektejkal
    ****

    Betonová krychle domu, betonové kvádry rozbitých betonových zdí kolem, zabetonovaná zahrada a vbetonovaná mrtvola. Ale přesto tento beton nemůže překrýt prastaré instinkty, není symbolem něčeho pevného, trvalého, neměnného. Z rodiny se po smrti rodičů stává klan (ironická poznámka: Gainsbourgů a Birkinů?). Tabuizované pojmy, jako je danost pohlaví a incest, se stávají porézní jako špatně udělaný beton, z něhož vylézají mravenci a další havěť. Birkinův film nás samozřejmě znejistí: i když víme (odkud?), že to tak nemá být, neděje se tu nic špatného - neobvyklost není vždy nepřirozenost -; jako bychom sledovali vzdálený (snový) odraz událostí, které se odehrály někde na panovnickém dvoře starého Egypta.(1.2.2016)

  • misterz
    ****

    Na tému incestu poznám po psychologickej a dramatickej stránke jeden omnoho lepšie spracovaný film - Sestra, moja sestra (1994), avšak nemôžem si sťažovať ani na Betónovú záhradu. Čo film z tohto pohľadu stratil, to aspoň čiastočne získal späť na fantastických hereckých výkonoch a slušnej clivej atmosfére. Záver snímku mi však po pocitovej stránke prišiel dosť nevyužitý. 70/100(21.9.2016)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace