Hellsing

Zatímco slečna Seras Victoria představuje pouze jakýsi fetišistický objekt a kromě jejího neustálého odmítání role upíra není vcelku ničím zajímavá, sám Alucard je neskutečně atraktivní postava, která strčí do kapsy téměř všechny upíry. Bohužel během pouhých třinácti dílů se nedozvíme pořádně nic. Ani o Alucardově minulosti, která je odbyta pár krátkými sekvencemi neodhalujícími takřka nic podstatného a není řádně ukončena ani hlavní dějová linie o umělých upírech. (25.01.2013)

Výborný manga seriál z prostředí Velké Británie. U většiny tvorby podobného ražení mám velké problémy s postavami a jakýmkoli vyvoláním emocí. Hellsing by asi dopadl podobně, nebýt upírského borce a zřejmě nejnekompromisnějšího zabijáka jménem Alucard. Zbytek postav snad až na Lady Integru dřepí ve stínu největšího taháku tohoto seriálu. Alucard ať upír, neuvěřitelně, reálně napsaná postava, která než protivníka pošle do věčných lovišť, nikdy nezapomene vymastit jeho obyčejnost oproti své vyjímečnosti. S tak sympatickým hrdinou zamrzí lehce ochuzený děj vtěsnaný do pouhých třinácti dvacetiminutových epizod. (31.03.2011)

Zatím nejlepší upírská věc, co jsem viděla. Žádné přihlouplé postavy nebo pitomý děj. Naopak skvělá atmosféra, sympatické postavy (jak z řad lidí, tak z řad upírů), parádní akce i animace a výborný neobyčejný hudební doprovod. ----- To barevné ladění do červena se k té upírské tématice výtečně hodí (i když i bez toho je v seriálu krve až až) a nejlepší je, že netradiční hudební doprovod místo aby atmosféru narušoval, tak ji ještě vylepšuje. Postav sice v Hellsingu není mnoho, ale všechny bez problému obstojí - mají dané místo v ději a žádná z nich není vyloženě otravná. Nejvíc jsem si oblíbila samozřejmě Alucarda a mrzí mě, že tvůrci neukázali jeho kompletní minulost a lépe nepřiblížili všechny jeho schopnosti. Victoria Ceras (nebo Ceras Victoria? – těžko říct, pokaždé to vidím napsané jinak) byla taky fajn, nejvíc se mi líbilo, když se na začátku musela vyrovnávat s tím, že se stala upírem. Taky se postarala o pár zábavných scén. U mě jí ale překonala Integra Hellsing (zvláštní to křestní jméno co?), která musela projít nejednou těžkou zkouškou a vůbec na mě zapůsobila svou osobností. V tom, že jsem si jí oblíbila jistě hrála roli i epizoda o jejím dětství a prvním setkání s Alucardem. Doufala jsem, že se seriál bude podobně věnovat i Alucardovi, v tomto směru jsem byla bohužel zklamána. Nedostatek informací je asi jediná větší výtka vůči seriálu: proč seriál neudělali delší a ještě víc nerozšířili mytologii? Na konci zůstalo ještě tolik nedořečeného (kromě Alucardovy minulosti ještě ten kněz Anderson, původ Ikognita nebo původci těch biomechanických čipů…). Těším se na Ultimate. P.S.: Jeden z nej openingů, co jsem u anime doteď viděla, užívala jsem si ho pokaždé a neměla vůbec nutkání ho přeskočit. 9/10 (22.02.2020)

Zaujímavý výjav. Alucard je extrémne super postava. Tie jeho ksichty, nadhľad, animácia, proste všetko. Celé je to také divné. Hudba je divná. Celý čas vo vzduchu visí niečo a divák čaká, že raz zistí čo to je. Ako keby seriál niečo tajil. Wrong. Divák nedostane nič. Skončí to tak ako by mala vzniknúť ešte ďalšia séria. Neviem, či došli peniaze, alebo to bol zámer. Každopádne keby to bolo dlhšie asi by som šiel s hodnotením aj na päť hviezdičeik. Takto len za 4*. Takto mi tam niečo chýbalo. Neodporúčam nikomu, kto nemá rád upírov, psychopatické výjavy, diabolský smiech a Vatikán. (25.07.2012)

Výborná kresba, komiksový švih, několik skvělých postav a výborně vymyšlené prostředí posouvají Hellsing oproti běžným upírským záležitostem o dost výše. Sám upír Alucard (budu se držet tohoto přepisu) se svými démonickými brýlemi, obří pistolí a červeným pláštěm je neuvěřitelně cool (normálně slovo cool nepoužívám, tady nejde jinak). Vedoucí tajné organizace Hellsing Jejího Veličenstva Lady Wingate Integra Hellsing je mu důstojnou, panovačnou, tvrdohlavou a zároveň uhlazeně elegantní nadřízenou. Bývalá policistka Ceres Victoria, nyní další nemrtvá zaměstankyně institutu Hellsing, má pro změnu uniformu tak úzkou, že člověk má obavy (či se těší), že tlak jejích naděr odstřelí všechny knoflíčky. Nejdříve se těžko vyrovnává s žízní po lidské krvi, pak však je raději užitečnou a nosí s sebou obří kanón na střely z ochuzeného uranu (což mi musí být jako člověku, který sem tam dělá s radioaktivitou, sympatické). Také má zvláštní loajální, lehce submisivní, vztah se svým pánem znemrtvitelem Alucardem. A konečně je tu kněz z institutu Iškariotského, jakési subdivize katolické církve (katolíci ať se tou nadsázkou neurazí), která je obdobou institutu Hellsing, Alexander Andersen. Andersen je určitě nejcharismatičtější Alucardův protivník, s oblibou kolem sebe po večerníčkovském způsobu hází stránky z Bible a bojuje dvěma bajonety (tedy, dva má neustále v ruce, ale vzhledem k frekvenci vrhání, jich musí mít mraky) které vzdáleně připomínají lopatky na servírování dortů. Škoda, škoda, že ostatní protivníci, včetně protivníka finálního mu nesahají ani po kotníky. A škoda je i toho, že jinak pěkně navržená postava Ceres do příběhu až tak významně nezasahuje a nemá šanci se rozvinout. A škoda i banality příběhu samotného. Přesto je to komiksová zábava, skrze kterou prolétnete jak střela z Ceresina DURG udělátka desítkou ghúlú. Za výtky jedna hvězda dolů. (05.03.2007)