Zázračný běžec

Hlášky: (Po návratu Steva z OH 1972 z Mnichova, kde skončil v běhu na 5 000 m čtvrtý.) Nancy Alleman: - "Jsem na tebe pyšná Steve a město taky." Steve Prefontaine: - "Jo, jasně. Zřejmě po mně pojmenujou ulici. Bude se jmenovat čtvrtá." & (Steve dostal před závodem od Billa Bowermana jím nově vyrobené boty pojmenované Nike "swoosh".) Steve Prefontaine: - "Ale podle mě to vypadá na zbytečnej odpor vzduchu." (A odtrhne "fajfku" Nike.) & Mac Wilkins: - "Žiju a dýchám s diskem. Dokonce nesnáším Vánoce, Díkuvzdání, Velikonoce a všechno, co mi naruší trénink." (07.10.2011)

Velmi mě překvapilo, jak mě tento nenápadný snímek dokázal zaujmout. Film o talentovaném běžci Stevu Prefontaineovi v hlavní roli s Jaredem Letem má sice ze začátku problém s výběrem dokumentární či hrané formy, ale postupně si naštěstí jednu z forem vybírá (tu hranou) a v ní pokračuje ve velké části zbytku filmu. Sám jsem se viděl ve Steveově ctižádostivosti, chuti po vítězství a zklamání z neúspěchu a hodně pomohl herecký výkon Leta i ztvárnění kouče Bowermana k tomu, abych zaujatý sledoval snímek až do konce. Jsou zde i slabší pasáže (např. řešení s atletickým svazem), ale ty jsou zas vyváženy autentickým vyobrazením "krvavé" Mnichovské olympiády a také přítomností přímých záběrů ze závodů. Na závěr snad jen třeba říci, že je dobře, že jsem o "Prém" nic předtím nevěděl. K plnému hodnocení už chybí jen větší filmovost a dramatičnost, protože jméno Steve Prefontaine už nezapomenu. Tak třeba se toho dočkají Hranice možností. (24.11.2017)

Zázračného běžce totálně pohřbily konkurenční Hranice možností. Třetí hvězdu dávám ryze ze solidarity a mojí slabosti pro vytrvalostní běh. Jared se celkem snažil, občas tam i běhá, ale billy Crudup ztvárnil Prefontaina tak, že jsem se neodtrhla od obrazovky a že mi vehnal slzy do očí. Jared mě nudil. Nevěřila jsem mu, že by kdy uběhl alespoń míli. V televizním zpracování s povrchním scénářem se toho možná víc dělat nedalo, ale jeho výraz joggujícího Mickey mouse z Beverly Hills se prostě totálně míjí se skutečným dramatem a uvěřitelnou bolestí, která na mě dýchla u Hranic možností. Stejný příběh, stejný Prefontaine, ale rozdíl několika tříd. Dobrý příběh, ale tady se vyplýtval v zapomenutelné devadesátkové rychlokvašce. (12.08.2013)

Nemůžu se ubránit pocitu, že Prefontaine byl spíše podprůměrný sportovním filmem o sportovci, který ani tolik výjimečný nebyl. Pouze měl jeho život tragický konec a také svou vizáží dokázal v USA zpopularizovat běžecký sport. Jinak neprorazil na úplné vrcholu. Na světové scéně. Letovi v hlavní roli seděla ta frackovitost a dokázal zaujmout hned na první dobrou. Celkově je to ale spíše životopisná nuda se sportovní tématikou. (09.07.2020)

Jeden by čekal u sportovního filmu, že bychom bývali byli měli s hlavní postavou sympatizovat. To ovšem není případ tohoto příběhu. Neboť Steve Prefontain v podání Jareda Leta je vykreslen jako porchní a arogantní frajírek. Takže defakto 3/4 filmu jsem ani nevěděl, proč bych mu měl fandit. Nepříjemný je i jeho buranský trenér, který mu dává pořád "čočku", "kapky" chcete-li. Vesměs to nabere obrátky až na olympiádě a pak mě to začalo více zajímat. Do té doby jsem sledoval jen povrchního běžce, jak se dostává na vrchol. Ani to napětí ve filmu nebylo tak dobré. Dodívat se to dalo, ale určitě nejde o něco výjimečného. (17.04.2017)