Chaplin filmovým hercem

Film je zajímavý především několika momenty. V první řadě mě zaujalo, že v roce patnáct sahá Chaplin soše do rozkroku a chlápkovi na zadek. Také můžeme slavného komika vidět v kozácké uniformě. Jinak je to ale klasická přehlídka kopanců a pádů přesně ve stylu tehdejších let. Nic průlomového ani nic nadprůměrného. (22.06.2020)

Charlie Chaplin tentokrát rozosmieva pri práci vo filmovom štúdiu. Pri bitkách a nehodách v tejto groteske sú použité dosť brutálne spôsoby, či už ide o pílenie zadku alebo báchanie kladivom po hlave. Pri hraní kociek atmosféra vtipnosti trochu opadá, inak ide o výborný zážitok kvality, na akú je divák u Charlieho zvyknutý. (28.05.2020)

Jedna z těch slabších Chaplinových grotesek, ale rozhodně ne špatná, ba právě naopak, pořád je ohromně vysoko. Chaplin pořád zakopává, boří kulisy, naráží do ostatních... je to fajn, ale ne tolik jako v jiných groteskách s podobným schématem. Nejlepší byl začátek, ke konci už to jelo trochu na setrvačnost... I tak ale pořád super zábava, která je skvělá i dnes. 70%. (26.06.2020)

Upraveno v říjnu 2019. Jeho nová práce je prvním filmem Charlieho Chaplina pro studio Essanay. Finanční výtěžek bývá v mladším věku upřednostňovanou prioritou, byť díky tomu získal i mnohem větší příděl umělecké svobody. Jeho nová práce potěší svým neuctivým sarkasmem vlastní profesi i k minulému zaměstnavateli, ale stimulující prostředky humoru zde stále vychází ze sadistického násilí a brutální destrukce. Kromě Charlieho upoutá pozornost neúspěšný a Charliem systematicky týraný neúspěšný uchazeč o herecké místo (Ben Turpin), hlavní ženská filmová hvězda (Charlotte Mineau), starý nahluchlý vedoucí studia (Robert Bolder), vznětlivě poskakující režisér (Charles J. Stine), Charliem mučený kulisák a tesař (Arthur W. Bates), či natáčející kameraman (Jess Robbins). Jeho nová práce aneb Chaplin filmovým hercem je dějovým příslibem do budoucnosti, ale setrvává nesměle v poloze zuřivosti cirkusového klauna. (24.10.2009)

Rané chaplinovské filmy mají dost zásadní problém s rytmem, kadencí a nepříliš velkou škálou gagů, nezřízenou improvizací, která kašle na sevřenější strukturu a pohyb zápletky vpřed. Chaplin filmovým hercem se tak rozpadá do řady izolovaných situací bez výraznější spojovací linky a ani nevede k uspokojivé pointě. Přesto Chaplinův posun k typu potrhlého a vlezlého nešiky nabízí přeci jen přijatelnější zábavu než jeho ryze negativní poloha agresivního a samolibého houmlesák, kterého se za žádnou cenu nelze zbavit. (19.10.2013)