Reklama

Reklama

VOD (1)

Obsahy(1)

Charles Chaplin a jeho souboj se stroji v éře, která není příliš nakloněna lidem. Společenská satira natáčená ještě v konvencích pantomimy němého období. Protest proti nehumánním aspektům technické civilizace a automatizace lidského života. Film je vybudovaný jako mozaika epizod, každá z nich má vlastní výstavbu gagů, geniálně se v ní uplatňuje smysl pro humor ironii i sarkasmus. (oficiální text distributora)

(více)

Videa (2)

Trailer

Recenze (291)

Ištván87 

všechny recenze uživatele

Díky ČT a jejich nedávnému vysílání snad všech Chaplinových celovečeráků jsem dospěl k jednoduchému závěru: Ten chlapík měl v každém dalším filmu hezčí a hezčí babu!!! Fakticky, tyhle herečky by dělaly velkou parádu v jakékoliv době. Je s podivem, že to zas tak velké hvězdy nebyly, protože Charlieho filmy, to je jedna šťabajzna za druhou. ()

eraserhead666 

všechny recenze uživatele

Když jsem na tom byl, v rámci projektu 100 v kině, někde za půlkou jsem usnul a probudili mě až lidé odcházející z kina. Sváděl jsem to na únavu. Když jsem si to teď pouštěl doma, usnul jsem na takřka tom samém místě. Naštěstí jsem se probudil dříve. Takže to asi únavou nebylo. Faktem je, že by se mi celý film mnohem více líbil jako série samostatných jednotlivých scének, protože je nesporné, že než jednolitým dějem je slepencem jednotlivých scén, které na sebe zase až tak moc nenavazují. Mnohé ty scény jsou výborné, vždycky mě dostane hned úvodní prostřih na stádo ovcí a lidí vystupujících z podzemky. Robotická dřina u pásu, krmící stroj, jízda na kolečkových bruslích - naprosto výborné se sociálním kontextem. Jenže někde za půlkou jsou některé scény docela nudné a zbytečné (krmení předáka uvězněného ve stroji, některé části z vězení a dokud nezačne Chaplin zpívat, tak i restaurační). Nejradši bych zvlášť hodnotil jednotlivé úseky filmu než film jako celek, protože takhle mu musím dát pouhých 3,5* ()

Reklama

boshke 

všechny recenze uživatele

Tady u mne poprvé po Kid a Diktátorovi Charlie šlápl vedle. Moderní doba začala slibně, terorizováním dělníků, zvyšováním efektivity jejich práce nehumánními způsoby a měl jsem za to, že tímto směrem se bude ubírat i nadále. Tedy směrem kritiky pokroku či kapitalismu, chcete-li. Hned po továrenském úvodu se však film mění na obyčejnou taškařici se spoustou nedorozumění a omylů (ne vždy nevtipných, neříkám). Což ano, co čekat od Chaplina, takto jsem si také nějak jeho filmy představoval, než jsem jaký kdy viděl, ale právě v prvních dvou zmíněných filmech mne velice příjemně překvapil humorem inteligentním a jakýmsi posláním, což mi tady prostě chybělo... 60% ()

B!shop 

všechny recenze uživatele

Hodne prijemny prekvapeni, prozatim nejlepsi Chaplinovo film, co jsem videl a zaroven jedna z nejvtipnejsich grotesek. Je sice fakt, ze 85 minut uz je trochu moc, ale dej nastesti neni na jednom miste a Chaplin tak dela bordel na ruznejch zajimavejch mistech, jednou ve vezeni, podruhy v obchodaku, pak zas v rozpadajicim se dome atd. takze gagy se stridaj a Chaplin ma k dispozici ruzny veci, z kterejch tezi maximum. Trosku me zarazil zvuk, obcas nekdo mluvi nebo Chaplin zazpiva a pak tu jsou zas klasicky titulky, trosku divny. I tentokrat ma Chaplin k dispozici zenskou, ale tentokrat to nehraje na zadnej desnej dojak s smutnym koncem, ale je to proste od zacatku do konce skvela komedie s hromadou nezapomenutelnejch scen. ()

Madsbender 

všechny recenze uživatele

Skôr, než sa na pultoch kníhkupectiev objavilo Orwellove 1984, prišiel so svojou víziou ostro sledovanej pásovej výroby a kolektívnej práce v jednom veľkom ľudskom stroji Charles Chaplin. Modern Times možno interpretovať ako parafrázu na jeho ťažký súboj s nastávajúcou érou zvukového filmu, ktorá hrozila rázne ukončiť jeho kariéru. Chaplin sa však tak ľahko vzdať nemienil a žáner nemej grotesky ešte nejakú chvíľu neopustil. V tomto filme však už učinil prvé kroky smerom v ústrety diváckym túžbam a podujal sa experimentovať so zvukom, ktorý učinil nosným prvkom niektorých pasáží (i nehumorných). Mimo línie, kritizujúcej automatizovaný priemysel, na ktorý dohliada z obrazovky "Veľký brat", šéf továrne, a s ním narastajúce problémy - spoločenské nepokoje, nezamestnanosť, násilie v uliciach, lúpeže, vražda - má film výstavbu charakteristickú pre Chaplina. Jeho Tulák sa opakovane dostáva do konfliktu so strážcami zákona, je zatiahnutý do neželaných situácií, zamiluje sa do krásneho dievčaťa a nechýba ani scéna s tanečno-speváckym číslom na večierku. Predsa však majú Modern Times omnoho väčší význam, než väčšina jeho tvorby do polovice 30. rokov a sú v mnohých ohľadoch iné. Predovšetkým sú však nadčasovo zábavné a ich myšlienky sú stále aktuálne. Ako ilustrácia môže poslúžiť pasáž, v ktorej je Tulák pre pomoc pri vzbure väzňov prepustený, ale vonku prebiehajú štrajky a demonštrácie, zúri hlad a chudoba. Jeho jemne filozofická otázka preto logicky znie: "A nemohol by som tu zostať?" Nie, Charles, nemému filmu odzvonilo, je čas posunúť sa ďalej. I keď to tam vonku, vo svete zvukov a neustáleho hluku bude ťažké, ty to zvládneš. 90% ()

Galerie (68)

Zajímavosti (27)

  • Film provází zejména píseň "Smile", kterou složil Charlie Chaplin. Slova napsali až o téměř 20 let později John Turner a Geoffrey Parsons. Ve filmu zní tedy píseň bez hlasového doprovodu. Chaplin sám píseň nikdy nenahrál, ale nazpívali jí desítky dalších interpretů. (KrystofD)
  • Film byl zařazen na seznam nejvýznamnějších filmů, který vydal Vatikán v roce 1995 na přání papeže Jana Pavla II. Nachází se v kategorii filmů, které jsou významné svou uměleckou hodnotou. (gjjm)

Reklama

Reklama