O Schmidtovi

80% - Celovečerní famózní recitál Jacka Nicholsona… Tentokrát v roli složitější postavy, neboť film pojednává o mnoha věcech najednou, které se dají jednoslovně shrnout jako „vztahy“. Vztahy s okolím, i se sebou samým, se svým svědomím, se svou minulostí, přítomností, i se svými perspektivami. Začátek filmu je na velmi vysoké úrovni, a jeho tempo a styl vyprávění na mě udělaly velký dojem. Děj sice trochu ubere na zajímavosti po nostalgické road-movie sekci, ale když pak skrze dceřinu svatbu dospěje k návratu Schmidta domů, formuluje své poselství velmi pěkným otevřeným koncem. (14.11.2006)

No tak tenhle film jsem chtel dlouho videt, takze jsem se na nej docela tesil, ale byl jsem dost zklamanej. Jediny, co stoji za to, je Jack Nicholson, kterej je naprosto dokonalej, coz je skoro vzdy. Jinak je ale tenhle film o nicem, pomalej, nic zajimavyho se nedeje a docela casto nudnej. Horsi hodnoceni nedam jen kuli Nicholsonovi. (25.05.2006)

Celé je to postavené na Jacku Nicholsonovi, o tom není pochyb. Nevím jestli to je naší (my = společnost) rozmlsaností, ale musím se taky přiznat, že jsem pořád NĚCO čekal - třeba od chlapíka, který si přišel prohlédnou karavan... Také se nabízí drobná paralela se "Straight story" (ale to možná jen mě, protože mám ten film moc rád), ale Warren na mě až tak nezapůsobil. Každopádně konec - odmyslím-li si dojímavé pozlátko - nutí k zamyšlení. To oceňuju. (22.05.2006)

Je to cesta obyčajným životom. Je to o tých každodenných drobnostiach ktoré všetci poznáme, ale vo filme majú svoj priestor málokedy. Tu sú však plnohodnotným spoluhráčom hlavného hrdinu. Dostane sa Vám pocitu, aký nechceme na záver života zažiť. Nikto nám nerozumie, vlastná žena je len otravný element, nemáme čo robiť. A rekapitulácia životných zážitkov sa akosi nedostáva do kladných hodnôt. Preto sa Schmidt rozhodne, nepremárniť už ani minútu. (18.01.2011)

Tak to byl nádherný film. Po dokoukání mě obalila neviditelná vrstva nepopsatelné energie, díky níž se cítím jako znovuzrozený. Jack Nicholson má ve filmu spoustu prostoru a plně ho využívá k dojemné a krapet úsměvné pouti. Místy je to překrásně pravdivé. Jak rozhovory, tak situace a Jack to tak překrásně hraje, že všechny své pocity dokáže vyjádřit jen svou mimikou a divák přesně ví, co si myslí, i když třeba říká něco jiného. To vše je podbarveno jednoduchou, ale zato příjemnou hudbou....Ještě teď, nějakých 15 minut po skončení filmu, o něm musím neustále přemýšlet. Ano, velmi mi dal a značně mi zavrtal ve svědomí zda žiju život tak, jak bych měl a jak bych chtěl... (20.05.2006)