Pearls of the Deep
Komedie / Povídkový
Československo,
1965, 105 min
VOD (1)
Obsahy(2)
Svérázné povídky Bohumila Hrabala přitáhly v 60. letech pozornost mladých filmařů, kteří v nich nalezli netušenou poezii všedního života. Žánrové ladění i vyznění příběhů je rozličné, (ne)herecké ztvárnění mistrně evokuje hrabalovsky pábitelské postavičky. Zavítáme mezi nadšence automobilových závodů, navštívíme dva staříky v nemocnici, ocitneme se v libeňské hospodě, nechybí ani instalatér zamilovaný do cikánské dívky. Příběhy jsou černobílé, jedině návštěva pojišťováků v domě naivního malíře je natočena barevně. (oficiální text distributora)
(více)Zajímavosti (14)
- Jiří Menzel ve své knize "Rozmarná léta" vzpomínal, jak si spolutvůrci rozdělovali jednotlivé povídky: "V suterénu hotelu Palace nás kolem pana Hrabala sedělo pět. Jaromil, Honza, Ivan, Evald a moje maličkost. Věra Chytilová se té schůzky z nějakého důvodu nemohla zúčastnit a požádala mne, abych jednal za ni. Došlo k rozporu. Věra si vybrala stejnou povídku, jako Ivan Passer - 'Automat Svět'. Musel jsem před Ivanem obhájit, proč by ji měla točit Věra, a nahonem jsem improvizoval důvody. Vykládal jsem o tom, že Věra má k povídce intimní vztah, protože její otec byl restauratérem, a plácal podobné hlouposti. Ivan se té povídky nakonec ve prospěch Věry džentlmensky vzdal. Později se rozhodl pro 'Fádní odpoledne', povídku, která podle mého soudu dopadla ze všech našich zfilmovaných povídek nejlíp. (...) Potom, co jsem vymyšlenými důvody hájil Věřiny zájmy, byl jsem zvědav na to, proč si Věra doopravdy vybrala z Hrabalových povídek zrovna 'Automat svět', a zeptal se jí na to. Její odpověď mi vzala dech. Podívala se na mne klidně a svou typickou zpěvavou dikcí zaráčkovala: 'Nóóó, prrrotože jsem od něj nic jinýho nečetla!' Měl jsem v tu chvíli chuť ji praštit. Pro mne, který od Hrabala tenkrát hltal každé písmenko, to bylo hrozné kacířství. Chtěl jsem Hrabalovi filmem sloužit. Věra naopak Hrabalův text použila, aby tlumočila samu sebe. Myslím, že tady je klíč k tomu, proč, ač jsme si s Věrou během studií tak dobře rozuměli, jsou naše filmy diametrálně odlišné." (NIRO)
- Jiří Menzel obdržel díky úspěchu snímku nabídku režírovat film Ostře sledované vlaky (1966). (mchnk)
- Věra Chytilová a kameraman Perliček Jaroslav Kučera byli v době natáčení manželé. (mchnk)
- Povídka Smrt pana Baltazara se točila sedm dní, 4 dny v Jevanech, 3 dny na Velké ceně Brna. (M.B)
- Povídka "Automat svět" byla natočena Věrou Chytilovou, která poprvé a naposled točila podle literární předlohy, jak sama uvedla. (M.B)
- Společně s uvedenými tvůrci se na přípravách Perliček na dně podíleli i režiséři Ivan Passer a Juraj Herz. Jejich krátké snímky se nakonec do konečné podoby filmu nevešly a byly samostaně promítány jako předfilmy. (dukeman)
- Při motocyklových závodech v povídce "Smrt pana Baltazara" zní skladba Poustevník od Bedřicha Nikodéma - oblíbená skladba pana Leliho ze Slavností sněženek. (sud)
- Bohumil Hrabal si zahrál epizodní roli v každé povídce. Ve "Smrti pana Baltazara" ztvárnil diváka motocyklových závodů, v "Podvodnících" zřízence pohřební služby, kočího v "Domě radosti", návštěvníka "Automatu Svět" a nakonec usínajícího pána v tramvaji v povídce "Romance". (sud)
- V povídce "Smrt pana Baltazara" si zahrál miniroličku cyklisty, který předjíždí vůz, sám režisér Jiří Menzel. (sud)
- Děj povídky "Dům radosti" se odehrává v malé osadě "Amerika" asi kilometr od Unhoště a také se tam natáčel. Originální malby podivína Václava Žáka na jeho domku zmizely teprve asi před 5 lety (2003) pod novou fasádou. Křižovatka, kde se stala hromadná nehoda, je pak asi kilometr za obcí Nouzov. (CaptainNor)