Meze Waltera Hortona

Neprobádané možnosti lidského mozku mohou být děsivější než všechny oslizlé příšery z vesmíru. Tahle kratičká historka o muži, který bez dřívější zkušenosti začne hrát virtuózně na piano a žádnou skladbu není schopen zopakovat, je přesně na půl cesty mezi sarkastickou komedií a jemným horrorem. Ani jedno není dominantní. Meze Waltera Hortona spíš vyvolají úsměv, který strne v tiché hrůze, když začnete o té zápletce víc přemýšlet. Bez ohledu na stopáž mistrovské dílo s decentními výkony hlavní trojice. 100% (25.09.2006)

V rámci krátké stopáže a komorního aranžmá absolutní výsledek - znepokojivý příběh, který dokáže vystřídat mnoho nálad od pobavení, přes absurdnější rovinu až po nejhlubší mrazení. A nejen to, navíc každou minutou získává širší přesah a podněty k dalšímu přemýšlení o temných hlubinách v samotném člověku. Jiřina Jirásková a její monolog je ukázkou hereckého mistrovství, které vrcholí v úžasném duetu s opět démonickým Rudolfem Hrušínským. No a anglické prostředí s nezbytnými proprietami už jen dobrušuje tento televizní klenot. (29.01.2013)

No, komedie... Tak mezi všemi k tomuto filmu vhodnými žánry bych ji dal asi na poslední místo, tohle je hlavně mysteriózní. Každopádně ten námět mě hodně zaujal a byl jsem zvědavý, jak vyvrcholí. Pravda, ta závěrečná pointa je dost zajímavá a i chytrá, ale stejně jsem pořád čekal, že se vysvětlí, odkud Walter Horton vzal tuhle zvláštní schopnost. A to tam bohužel vysvětlené není. Ale i tak to má celkem tajemnou atmosféru a dobře se na to kouká, jen té hudby je tu přehnaně moc, až mi to ke konci vadilo (a to mám klasickou hudbu rád). Někdy i zbytečně natahuje děj. Slabé 4* (27.10.2020)

Nenápadný, ale úžasný film o tom, že i v kráse může dřímat děsivost neznámé síly, tak jako se skrývá nádech hororu v příběhu o podivné genialitě Waltera Hortona. Když k tomu připočítáme klasický myšlenkový šepot Rudolfa Hrušinského, může být člověk neklidný a vystrašený i z nádherných tónu klavírních skladeb. Ostatní snad nejlépe vystihl ve svém komentáři mchnk. (09.07.2013)

Vzhledem k tomu, že nejsem fanda vážné hudby, v dlouhých pasážích, kdy Bróďa preludoval jsem trpěl, i když musím uznat, že skladby byly podány velmi kvalitně. Ovšem byl jsem tak zvědavý na pointu příběhu, že mi film celkem rychle utekl, obzvláště poté, co se k Brodskému a Jiráskové přidal jako obvykle skvělý Hrušínský. I tak si myslím, že film mohl být téměř několikaminutovou jednohubkou. Pointy jsem se dočkal a musím říci, že mě mile překvapila, neboť nebyla příliš předvídatelná a možných konců by vymyslel více asi každý. Film mi silně připomínal styl scifi a mysteriózních povídek Josefa Nesvadby, ale jak jsem se dozvěděl, autorem předlohy byl John Seymour Sharnik. (28.11.2012)