poster

Čarodějnictví v průběhu věků

  • Švédsko

    Häxan

  • Dánsko

    Heksen

  • anglický

    Häxan: Witchcraft Through the Ages

  • Slovensko

    Häxan

Horor / Dokumentární

Švédsko / Dánsko, 1922, 122 min (SE: 104 min)

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • DaviD3141
    ****

    Christensonovo Häxan má potenciál rozosmiať i ohromiť ako máloktorá iná hororová snímka z 20. rokov. Kombinuje naturalizmus s groteskne štylizovanými efektami plus anarchisticky uvoľnený zmysel pre humor s dokumentárnou vecnosťou. Nie je ľahké vymedziť jeho žáner. Možno to ani nie je horor. Kuriozitou ale káždopádne je. Filmári zamýšľali predzvesť čarodejníctva, čiernu mágiu a poverčivosť „z hľadiska kultúry a dejín“. Po vzore Griffithovej Intolerancie (1916) sledovali rôzne prípady k téme, navešané na časovú os medzi rokmi 1488 a 1921: inkvizičné súdy, mníšky posadnuté démonom, čarodejnícky zraz. Práve posledná scéna znázorňujúca bujné krepčenie - s priam orgiastickou choreografiou a diabolsky rozkošným Christensonom v roli Satana - je vrcholným miestom filmu: bravúrnou prehliadkou zvláštnych efektov, líčenia a prevlekov i celkovej kompozície, ktorá svojím rozsahom a sexuálnym nábojom zostáva dodnes v mnohom neprekonaná. Häxan je silné v detailoch, častokrát veľmi nechutných: zdochliny, lebky a hnáty, hmyz či hady sa tu objavujú rovnako ako špina, zbytky jedál, potrhané šaty, zlámené kosti, nahé mäso alebo Satanov kmitajúci jazyk - všetká tá spleť nechutností dáva filmu výrazne zemitú, telesnú príchuť. Niekedy ju prereže akademický prístup: na plátne sú citované pramene, objavujú sa rôzne dokumenty, s (až sadistickou) potechou sú zaberané mučiace nástroje. Nechýba ani schéma pekla, na ktorom sú ukazovátkom zvýrazňované kľúčové body, ani ukážka drtenia palcov. Film je podmanivo nejednoznačný, a to ako vo veciach vedy, tak i povier. Zosmiešňuje dávne ľudové predstavy, ale i modernú psychológiu. S bezbožným zmyslom pre čierny humor demonštruje, že „sila viery môže formovať realitu“. Všestranný dánsky filmár Christensen, bývalý operný spevák, debutoval snímkou Det Hemmelighedsfulde X (1914). Neskôr došiel uznania ako priekopník hororového žánru - paradoxne za iné diela než Häxan. 85%(14.3.2010)

  • dr.horrible
    ****

    Pozeral som SEčko, oproti pôvodnej verzii skrátené o nejakých 18 minút a celý film si hovorím, že by to znieslo ešte vystrihnúť minimálne celý úvod, aby v závere (vcelku sofistikovane) dostál ďalšieho významu. Problém mám iba s formou dokumentu s popiskami. Oni vlastne opakovane zosmiešňovali samých seba, keď dookola omielali stredovekú naivitu, pričom scény majúce v svojej strašidelnosti slušnú atmosféru, kostýmy a dobré herecké výkony, tým strácali na pôsobivosti. Ignorovať som to dokázal pri fantasy vložkách s diablom, na metlách, na cintoríne..., a pri týraných (súdny proces), či deformovaných (záver) starenách. To bolo značne nepríjemné. Zážitkovo medzi troma a štyrma hviezdami, historicky bezpochyby významné a odvážne dielo. A keby nič, aspoň zistíte, že koniec po švédsky sa povie slut :)(30.5.2018)

  • Superpero
    ****

    Ne tak působivé, jako třeba naše Kladivo na čarodějnice, ale přesto to má stále co nabídnout. Ten průběh věků berte s rezervou. Stejně se 90% filmu odehrává ve středověku, kde inkvizice dává čočku nevinejm stařenám a "nebezpečně krásným" mladým ženám. Perverzní mniši dnes působí už dosti groteskně, ale stejně mi těch babiček bylo líto a chtěl jsem všechny mnichy postřílet. Nejlepší jsou ale všichni ti ďáblové a démoni. S maskami si tvůrci fakt vyhráli a jsou znepokojivé i dnes. Nejvíc mě pobavil porod ďáblova dítěte, které vypadalo jak mistr Yoda. A mimochodem hudební doprovod se mimořádně povedl.(15.2.2010)

  • Webb
    ****

    Slavný dokument Häxan je bizarním němým filmem, který zkoumá povahu čarodějnictví a ďábelskosti od starověké Persie až do tehdejší moderní současnosti a používá k tomu nejrozličnější filmařské prostředky od statických obrazů, přes hrané scény až po řadu živých dramatických rekonstrukcí z dobových pramenů. Je obtížné film zařadit, neboť překračuje hranice žánrů, především pak dokumentárního filmu, který je počátkem dvacátých let minulého století ještě stále neujasněný a nedefinovaný. Čarodějnictví v průběhu věků je zčásti poctivé vědecké cvičení, které nachází souvislosti mezi starobylým strachem a neporozuměním moderním duševním chorobám, a z části erotický horor. [8/10] (Aljosha, Svensk) (Němý, čb. /// Scénář: Benjamin Christensen podle románu McTeague Franka Norrise /// Kamera: Johan Ankerstjerne /// Hudba: Launy Grøndahl (1922), Emil Reesen (verze z roku 1941)) [1001 FILMŮ, KTERÉ MUSÍTE VIDĚT, NEŽ UMŘETE](10.3.2010)

  • Lima
    *****

    Rarita mezi filmy němé éry. Do jisté míry fascinující obsáhlý náhled na historii čarodějnictví, rozděleném na 7 částí. První z nich je takový stručný exkurz za pomoci statických obrazů a ukazovátka na středověký naivní pohled na Zemi a vesmír a na tehdejší náhled na fenomén čarodějnictví, fascinující podívaná začíná od druhé části, kdy Christensen za pomoci herců a perfektní dobové výpravy přináší hranou rekonstrukci jednotlivých čarodějnických úkazů. Čarodějnice tu létají na košťatech, obcují na satanistických obřadech, plivou a šlapou na Kristovo znamení, vaří batolata v kotlích, coby ďáblovy milenky rituálně líbají jeho řiť, rodí malé ďáblíky, močí do mís a následně tou močí polévají dveře souseda, aby tak na něho seslali smrtelné prokletí. Podíváme se i na nechutné inkviziční metody, jejich soudy, útrpné výslechy za použití mučících nástrojů, také různé dobové pověry (jako např. uhranutí manželovy postele provazem plným uzlů, kde jeden uzel znamená zmařené početí potomka) atd. V poslední části Christensen přechází do současnosti a předestírá až bizarní analogie mezi hysterií a čarodějnictvím, i duševními poruchami a různými stavy jako např. náměsíčníctví, kleptomanie apod. a utvrzuje tak svůj skeptický pohled na pověry ohledně čarodějnictví.(23.5.2009)

  • - Snímek byl natočen na motivy románu "McTeague" od Franka Norrise. (Hans.)

  • - Režisér filmu Benjamin Christensen si zahrál roli ďábla. (Oktavianus)

  • - Ačkoli je film zcela financován mecenáši ze Švédska, byl celý natočen v Dánsku. (Kulmon)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace