Dobrodružství Priscilly, královny pouště

Já prostě miluju road movies a tenhle je jednoznačně nejbarevnější, jaký znám. Ty šílené kostýmy v kontrastu s australskou pouští snad musí být vidět i z vesmíru a jejich majitelé jsou natolik sví, že je prakticky nemožné si je neoblíbit. Každý z pasažérů nablýskané Priscilly má své problémy a démony, s kterými se po svém srovnává, ale nečekejte žádná dramata či tragické zvraty .. tenhle film je o pohodě a nadhledu. "I've said it before, and I'll say it again. No more fucking ABBA!" (29.09.2009)

Několik lidí cestuje z místa A do místa B, prochází přitom vnitřní proměnou, setřiďují si své poznatky o životě, jednoduše se stávají jinými, pravděpodobně lepšími, osobami. Nástřel zápletky napovídá typickou road-movie. Ovšem - hlavními hrdiny jsou dva transvestité a jeden transexuál, tedy tři muži, jež rádi pestrobarevné ženské šaty a vysoké podpatky. Chovají se spontánně a bez předsudků (což však nelze říci o všech lidech, které během své cesty potkají), mezi jejich oblíbené písně patří „Čtyři tlusté trancky seděj na stole…“, jinak „otvírají hubu“ především na songy od ABBY, pravděpodobně jejich nejoblíbenější hudební skupiny („tohle je hovno Anni?“). Hlavní náplní životů těchto tří exotů je zábava a právě tu přinášejí také divákům, zoufalé výkřiky „jsme taky lidi!“ nemají zapotřebí, oni lidmi jsou, což je pro jednou příjemná změna a já vám garantuji, že stovky minut strávených v jejich společnosti nebudete litovat, nezávisle na vaší sexuální orientaci a preferovaném tvaru spodního prádla. 80% Zajímavé komentáře: Faye, Gemini (25.11.2007)

Hodně zvláštní komedie o toleranci k jinakosti skýtá především netradiční herecké příležitosti Guy Perceovi a hlavně Terenci Stampovi (zde je tento obvyklý drsňák skutečně k nepoznání). Nominace na Zlatý glóbus za film a pro Stampa, Britové ho nominovali na BAFTU za výpravu, hudbu (Guy Gross), scénář, Stampa, kameru a cenu mu dali za úžasně extravagantní kostýmy a masky. (30.07.2003)

Tahle trojice "holek" :-) jede z místa A do místa B, projíždí místem C, což je naše mysl, pak projíždní místem D, což je zase smysl, a končí v místě E, v divákově srdci. Suprová road movie plná barev, humoru a lesklých materiálu pošitých flitry, doladěná přeslazenou hudbou pumpující nám v žilách tempo života a radosti z něj a s kapkou z morálních vod. Obdivuji herecké výkony a to všech tří představite-lů/lek. 80% (04.09.2009)

Tak třeba ta úvodní písnička (ač nazpívaná mnohem dřív, než vznikl námět na film) se povedla... nebo český dabing s Vladimírem Brabcem (ač zase nahrán později, než byl film dokončen). Opět značné míjení v tématu i podání, americká Ptačí klec na značně podobné téma mi připadala daleko povedenější a hlavně tolik nepřekypovala nudou skloubenou s trapností. (viděno v rámci "Challenge Tour 2020" – 30 dnů se světovou kinematografií) (06.03.2020)