Smrt přichází v bílém

Kolik parády nadělá schopný režisér uprostřed noci v hlubokém lese s jedním prázdným kočárkem a minimálním rozpočtem? Cha! Náhodou docela dost. Vánoční rolničky-rolničky zpívané v autě pošahanou rodinkou na odpis, jejíž členové jsou na sebe jako psi („Co je špatné na večeřích s mojí rodinou?“- „Tvoje rodina!" případně „Je mi líto, zlato, ale na tvou matku seru!“) a jsou všichni bez výjimky zralí na pár facek. Odborně naporcovaný potenciální zeť a vzpomínka na milovaného křečka v mikrovlnce, jako amatérská první pomoc při šoku, děťátko v zavinovačce (a v rozkladu). A jedna vycáknutá třešnička na tomto nechutně, leč zdařile rozpatlaném konverzačním dortu. Miss červenec, přilepená žvýkačkou na kmen buku a zneužitá puberťákem (klid, jen k samohaně). To vše uprostřed nekonečného pustého lesa, na silnici lemované v pravidelných intervalech cedulemi „Marcott“. A odnikud nikam projíždějící tajemné černé auto, samozřejmě. Zřejmě fáro převozníka Charona, řekl bych. Jenže nesympatičtí manželé (hlavně božská “Granny Boone“ Lin Shaye) si po letech už natolik lezou krkem, že jim nerozhodí sandál ani hnusný mord zeťáka a dál s gustem vedou své žabomyší spory. Syn a dcera jim zdatně sekundují. Zkrátka: je to podivné, je to pořádně ujeté (těch ujetých mil!) a oběti schválně vedou natolik debilní a mimózní dialogy, že ten duch ženy v bílém vám, ve srovnání s nimi, bude připadat jako docela normální holka (u té rozkošnicky sfouknuté sirky byla přímo k zulíbání). Jenže tentokrát to vše není scénáristický omyl, ale záměr. Čirý výsměch divákům, korunovaný rozkoší z masáže vyhřezlého mozku. „Copak jsme chtěli tak moc, mít hezké Vánoce?“   Velmi vypečená jízda! (12.08.2013)

Nápad to není vůbec špatný a natáčení muselo být pro herce jako mít noční směnu. Ale přesvědčil jsem se, že žánry horor a komedie vůbec nejdou k sobě - a tady už vůbec ne, protože oboje složky jsou stejně dobré. Humor je tu skvělý a strach je taky budován skvěle, právě proto se tyto dvě složky přes sebe hodně bijí. A ta krásná absurdnost... Musím ocenit vynikající český dabing hlavně u Ray Wise. Je to fakt spíš komedie, než horor, vůbec jsem se nebál, za to jsem se několikrát od srdce zasmál, což se mi nestává mnohdy ani u "čistých" komedií. Jednu hvězdičku dávám za Ray Wise, jednu za krásnou Alexandru Holden a jednu za super hlášky. Konec byl taky vcelku zajímavý, ale tak nějak jsem podobný druh čekal. (10.09.2008)

Bežná francúzska rodina zo strednej triedy (otec, matka, pubertálny syn a dcéra s priateľom) sa vyberie vo svojom kombičku na návštevu ku starej mame. Je štedrý deň a oni sa tešia na príjemne strávený vianočný večer. Toho sa však už nedožijú. Po tom čo sa rozhodnú si skrátiť trasu a odbočia z dialnice sa ich cesta premení na desivú, surealistickú nočnú múru. Zacyklia sa uprostred prázdnoty, temnoty, beznádeje a strachu. Už pre nich niet návratu. Toto je ich "Dead End". *** (14.06.2015)

Rodinka "úžasných" cestuje na vianočný podvečer k babičke. Frank, otec rodiny pre tento krát vyberá odlišnú trasu a namiesto jazdy po diaľnici sa presúvajú vedľajšou cestou uprostred hôr. Po pár míľach dostáva Frank mikrospánky a potrebuje si odpočinúť. Vtedy stretávajú mladú ženu s dieťaťom na rukách. Snažia sa jej pomôcť, nakoľko pôsobí zmätene a má ľahšie zranenia. Od tohto momentu ide všetko od desiatim k piatim. Rodina sa ocitá v nesprávnu dobu na nesprávnom mieste. Napriek celkom slušným haluškám všetkých príslušníkov rodiny, mne tento film ako horor ani z ďaleka neprišiel. Skôr by som ho zaradil pod psychologický thriller, ktorý ponúkne "prekvapivý" záver len pre tých, ktorí nemajú tento druh žánru napozeraný. My ostatní, zrejme "náročnejší", si len zívneme a "jdeme o dúm dál" - 65%. (03.01.2013)

Zápletka a závěrečná pointa tu sice už mnohokrát byly (i když mě teď napadá pouze jeden Ambrose Bierce), ale za sebe můžu říct, že Dead End mě velmi mile překvapil. Po dlouhé době mě zas při sledování horroru šimralo v žaludku a za krkem, což se mi nestává moc často. Atmosféra je dokonalá, herci výborní, hudba funguje skvěle... Není to ten nejoriginálnější a nejobjevnější film pod sluncem, ale to skutečně pouze dokazuje, že originalita a novátorstí nejsou všechno. Při sledování tohohle filmu asi budete mít dojem, že jste to či ono už leckde viděli. Já ten dojem měla, ale upřímně - bylo mi to úplně jedno. Což dokládám i svým pětihvězdičkovým hodnocením. (25.12.2004)