Samaritánka

Všechny barvy korejského podzimu . (18.04.2010)

Obecnejšiu rovinu filmu a určitú odcudzenosť som vnímal ako pozitívny prvok. Rozdelenie na tri podstatne odlišné časti dáva Samaritánke napriek relatívnej krátkosti akýsi duchovne epický rozmer. Aj keď som sa po celý film necítil dostatočne "emocionálne ponorený", na konci sa dostavil pocit až nečakane veľkej katarzie, ktorý dodnes presne nechápem:-) Teda obsahovo trochu neuchopené (priznávam že chyba bude pravdepodobne na mojej strane), po formálnej stránke je to však presne moja šálka kávy. (13.01.2007)

Zvláštní, jiné, ale zajímavé a podmanivé. Obrazově promyšlené, emoce jsou sice prožívány jinak, "po asijsku", ale stále zajímavě. Dobrý film s překvapivým koncem. Jen nejsou úplně jasné motivace některých postav. (09.09.2009)

Nápaditý začátek, dynamické stupňování děje v prostřed filmu. No, ale to zakončení... To teda nic moc. Jo, a je tady moc mluvení. (16.11.2006)

Pro mě zatím nejhorší Kim. Prostě tuhle zápletku jsem mu nežral, byla na mě asi již moc podivná. (19.12.2006)

Depresivní. (11.08.2007)

Velmi silný příběh o dětské prostitutce. Má to spád. Herecky i obrazově slušně uděláno. Vyčetl bych ale určitou naivitu s jakou Kim přistupuje k poselství, které tímto filmem patrně zamýšlel. Viz. scéna v hospodě a návštěva rodiny zákazníka hlavní hrdinky končící sebervraždou. Závěrečné přiznání policisty k vraždě je taky dost přitažené za vlasy. Nicméně určitě stojí za to vidět. (26.08.2008)

Proč já na tohle sakra koukal??? Dobře. První dvě části nejsou zlé, jsou zajímavé a hlavně v té druhé se to začíná slušně rozjíždět. Jenže potom přijde třetí část, která je tu asi nejčastěji vychvalovaná a já se už jen modlil, aby to skončilo. 95 minut mi přišlo jako 3 hodiny. Trpěná asijská mentalita se ke konci stala takřka nesnesitelnou a chování otce hlavní hrdinky bylo snad ujeté i na ty asiaty. Holt není to Jackie Chan. (12.03.2015)

Dvojice stejně starých dívek. Bezstarostná Yeo-jin vydělává peníze prostitucí, zatímco jí oddaná, popudlivá a trpící přítelkyně Jae-yeong shání zákazníky a inkasuje peníze. Samaritánka je rozdělena do tří částí – Vasumitra, Samaritánka, Sonáta. V první představuje slovy a činy Yeo-jin roli Vasumitry – dívka prostřednictvím sexu přináší mužům štěstí, lásku, dělá z nich lepší lidi. Nejde tedy o nic odporného. Ve druhé části tuto roli po smrti Yeo-jin převezme a pochopí Jae-yeong, zbavujíce se tak své trpící, (sebe)obviňující a trestají role z první části, která bývá v Kimových filmech zpravidla vyhrazena mužům. Tuto starou roli po ní ve třetí části převezme otec, který roztáčí spirálu pomsty a utrpení, čímž vlastně ničí dílo své dcery. V závěru se mu ovšem nečekaně povede tuto spirálu přetnout, a tak se divák znalý Kimova díla dočká očekávaného konce jen v modré snové sekvenci. (20.01.2006)

Jestli je Kim Ki-Duk něčeho králem, pak jsou to konce, ve všech jeho filmech je konec zcela nepředvídaný, ale lyricky krásný. Dcera uvízlá s autem v blátě, bez šance setkat se ještě se svým otcem. Nejsme snad všichni na tomhle světě odsouzeni ke stejné beznaději jako ona? Ale stejně dál budeme šlapat na plyn v naději, že se někam pohneme, neříká se tomu snad vývoj? Vývoj v krásných lyrických obrazech o nepříjemném příběhu, snad ten nepříjemný příběh znamená, že někteří šlapou se zařazenou zpátečkou, jiní na neutrál, zbytek pak jedna a víc, ale kterých je víc? Co převáží na misce vah? (02.01.2006)

Zpočátku jsem nevěřil svým očím. Tohle má být můj oblíbený Kim? Místy rozmazaná kamera, nesmyslně absurdní scény, kýčovité dialogy. Zaběry jak vystřižené z nějakého průměrného béčka.....Bylo ale jen otázkou času, než mě zase dostane. A taky, že dostal. Film postupně nabíral na emocionální intenzitě (hlavní díky zdrcenému otci Yeo-jin) až k parádnímu závěru. (22.08.2006)

Drtivý realismus, každodennost, poetika, láska, brutalita, přátelství, bezmoc ..............................Kim Ki Duk. (11.02.2010)

Poslechněte. Mám rád asijské filmy. Japonsko, Čína, Korea zejména. Až na extrémní bizár ale toho je dost i u nás v Evropě, natož třeba ve stokách pod Hollywoodem. Takže se bavme o takové té férové tvorbě v mezích příčetnosti. Ki-duk je u mě taky OK. Tak jsem se rozhodl trochu dohnat resty, co u něj mám. První na řadu přišla Samaritánka (a pak Jaro, léto...). Jako výprava a ztvárnění fajn, herecké výkony (v rámci scénáře) taky dobrý, koukat s na to dalo. Ale příběh? Logika poloviny postav? Nechovají se racionálně, ani příslušně emotivně-iracionálně, nebo jakkoli by dávalo smysl a trochu ospravedlnění v celé situaci. Proto mi v podstatě všechny charaktery byl ukradené a musel jsem zapojit svou chápající a tolerantní stránku, abych tomu vůbec dal nějaký smysl. Nemyslím si že jsem zrovna syn televizní rosničky a venkovského prosťáčka, ale tady se mi nějaká pointa hledá hrozně, hrozně těžko... (10.11.2015)

Na úplném počátku byl jen takový prostinký cestovatelský nápad dvou kamarádek, středoškolaček, ale způsob k jeho co nejrychlejšímu naplnění ten již tak nevinný nebyl, to co si ty dvě odvážné vymyslely, překročilo až meze legálnosti rozhodnutím vydělat si na ty, tak vytoužené letenky do Evropy prostitucí, ano, takovým úvodním, kontroverzním nastavením svého příběhu nás diváky Ki-duk vrhá do mimořádně dramatických, opět jedinečně budovaných událostí, ve kterých díky, již pro něj typické, velmi pečlivě promyšlené dějové linií získáváme další neobyčejnou možnost k náhledu do situací, které v sobě obsahují jako obvykle početné množství provokativních podnětů pro naše přemýšlení, ano, vše je s působivou rafinovaností nachystáno a následně volně ponecháno na nás divácích, jak kriticky k jeho propracovanému obsahu my sami přistoupíme, jak se s vývojem děje a jeho překvapivostí vyrovnáme či ztotožníme, ano, bez pochyb opět obsahuje velký podíl nadsázky a mnohdy je v zobrazeních vzdálený, pro nás uvěřitelným skutečnostem, přesto vše naprosto bez chybně plní svůj zřejmý účel, abychom snad nezůstali tvůrcem nezasažení, aby nás třeba i donutil k opakovaným shlédnutím svého díla, tak jak jsem podlehl tomuto jeho záměru já a teprve až po několikáté se odhodlal k hodnocení tohoto, pro pochopení, tak nesnadného díla, které sám pro sebe považuji naléhavostí sdělení za zatím nejsilnější z mě známé Ki-dukovi tvorby a nelze ho ke shlédnutí ostatním než doporučit. (26.02.2013)

Samaritánka má síce v svojom základe dve dievčičky čo sa držia za ruky a nahé sa navzájom kúpu vo svojom presvedčení, že svet na nich je príliš krátky na to, aby donekonečna vysedávali na svojich malých zadkoch a tak úchylné sondovanie cudzou pokožkou po nich začnú predávať aby sa trošku mrkli aj do sveta. Dve mladé študentky a biely biznis neznamená v ich hlavičkách nič iné, než len srandu a celkom zábavný zárobok. Príliš veľká záťaž na trhajúcom sa lane ale nevydrží večne. (06.10.2014)

První moje Dukovina, jejíž režisérský otisk mě tedy v žádném případě nenadchl.. Nečekanost chování a jednání na můj vkus až moc spočívala v její nepochopitelnosti.. ale to je vše asi z pohledu nepřízpusobitelného evropského diváka.. (14.04.2007)

Samaritánka je pro mě zvláštním filmem. Obsahuje velmi silné scény a pozoruhodné myšlenky. Na druhou stranu je občas nudná, postavy jednají zvláštně a většinou nejsou v souladu s mým naladěním. Nesedí mi především to zvláštní potlačení emocí a komunikace u všech postav. Máme problém, ale nemluvíme spolu a nedáme na sobě nic znát... pak to rupne a zákonitě to rovnou končí extrémně. To je ovšem častý znak podobných asijských filmů. Příběh je ale zajímavý a Ki-dukova forma mě dokázala zaujmout a udržet i přes nevýrazné pasáže až do konce, což si zaslouží tři hvězdy. (11.03.2019)

Bohužel až moc "kimkidukovské". Prakticky celý film se nic neděje až na konci..ne taky nic. Na jednu stranu má snímek duši, ale zároveň ho zabíjí absence děje. Film by měl vychovávat, ale když neupoutá vychovávat nemůže. (15.04.2009)

Nesrovnatelné oproti Jaru....a 3 Iron, i oproti Ostrovu. Polopatistické, nepřirozené dějové zvraty, nepochopitelné chování hrdinů, zvláště otce Yeo-jin. Bohužel není každý den (pro men jako diváka) svátek. (30.09.2009)

Klasický Kim Ki-duk. Lyrika i ve filmu, kde je nějaké to syrové násilí a který je o dvou náctiletých prostitutkách. Není to samozřejmě jen o tom. Opět si zde libuje v podzimním korejském venkovu. Závěr je velmi podařený, k tomu filmu prostě perfektně sedne. (11.01.2010)