Klan létajících dýk

Jin doprovází Mei ke klanu létajících dýk. po cestě zabijí mnoho vojáků. na konci putování je čas, dozvědět se kdo je kdo. režisér Y.Zhang si mě získal už Hrdinou. že boj povýšený na tanec má být základním stavebním kamenem snímku, nám je předvedeno již v úvodu při ,,hře na ozvěnu". nechápu, kde stále bere nové nápady pro své akčně vizuální umělecké polohy. jak dokáže vnést poezii do letícího šípu, ale hlavně do DÝKY. na lásku není čas, vojska se blíží. Láska. jako by tam tak nějak překážela., ale i zde čeká něco překvapivého a neskutečně silného. Y.Zhang je pro mě básník a Z.Zhang je krásná. dokonale patří do této pestré hry barev. lituji všechny, kteří si nemůžou tuto báseň vychutnat v parádním DTS. (02.03.2006)

Yimou Zhang je velmi dobrý a zdatný režisér a mnoho jeho filmů má velmi dobré bojové, ale i dějové scény což se u tohoto filmu říct nedá. V řadě scén mi přišlo, že autor chtěl v něčem zaujmout jako je například scéna, kde tancuje slepá žena a jejím hávem bouchá do bubnů, která mi přišlá sice zajímavá, ale přesto mě nepobavila jako řada jiných scén. Nad tím stejným problémem jsem se musel zaobírat v posledním boji, který se mi zdál už krapet přehnaný, kdy zničehonic začne padat sníh a živly se vzbouří. Za to se povedla scéna boje v bambusovém lese, která byla opravdu nádherná. A ta pointa...No nepřišlo mi to jako ideální závěr, ale 3 * si film určitě zaslouží. (13.08.2006)

Nevím, čím to je, ale Klan létajících dýk mi v paměti moc dlouho nezůstal. Z toho je zřejmé, že to nebude tak dobrý film(?). Ale hned po návratu z kina jsem mu udělil 4****, tak mu je asi nechám. Pamatuji si některé konkrétně souboje, které se mi dost líbily a pamatuji si finále. Jinak nic moc. Uvidíme, co na to budu říkat, až se k tomu někdy zase dostanu... Každopádně horší než Hrdina nebo Tygr a Drak. (16.03.2005)

Každý druhý komentář zde toto dílo logicky srovnává s Hrdinou, přičemž ten z tohoto srovnání vychází zpravidla lépe. U mě je to naopak. Hrdina je stejně jako Klan úchvatné vizuálně zvukově hudební dílo, ale vadil mi u něj ten politický obsah, kde pak ono "státotvorné" ponaučení mi bylo dost proti srsti. Klan je jednodušší - je o lásce a díky tomu pro mě působivější. Sice po asi sedmdesáti minutách přijde série dějových zvratů, které musíte brát s nadhledem, jinak by vám také mohl přestat příběh fungovat, ale v zásadě hlavní dějová linie je prostá. Je ovšem jasné, že na tento typ filmů se chodí ne tak kvůli příběhu, ale především kvůli formě a ta je strhující. Ať už jde o skvěle natočené bojové scény, které opět mají blíže k baletu (ač vizuální stylizace není tak silná jako v Hrdinovi), nebo ať jde o nádherně nasnímané exteriéry čínské přírody - je zkrátka nač se dívat. To ostatně platí i hercích a především pak o krásné Ziyi Zhang. Hudba od Shigeru Umebayashiho je sice podobná Dunovu Tygru a drakovi, ale pořád se to poslouchá moc pěkně. (20.09.2005)

Přes polovinu stopáže standardně se vyvíjející love story, prolínaná s méně (odkvetlá louka) či více (Pivoňkový pavilon) fascinujícími scénami a také soubojem, zralým na spadlou čelist - Bambusový les. Přítomny jsou ale až šokující zvraty, záplavy dojetí a hlavně geniální sněžný závěr. Pro každého ale tato hra s divákem určitě není. (10.01.2006)