Občanská výchova

Tojka zanícených aktivistů, která zbrojí proti přebohaté vrstvě se dostává do zajímavého konfliktu, když se na několik dní musí skrýt a pobývat s uneseným zbohatlíkem. Nejzajímavěji působí jejich rozhovory, v nichž obě strany dokáží přijít s vyváženými argumenty, které situaci ve filmu a potažmo ani ve skutečnosti nevyřeší, protože ani není co řešit. Argumenty lze pochopit, ale nelze je rozvést bez závažnějších důsledků. Pěkný hollywodsky (píseň) - nehollywoodský (počínání uneseného po propuštění) konec. Občanská výchova, která se obrátí proti nim, když nejsou schopni povznést se nad problémy. (09.07.2008)

Občianska výchova je podľa mňa prototypom antifestivalového filmu. Ona divákovi totiž všetky svoje myšlienky vtĺka takým razantným spôsobom do hlavy, že niet už nad čím premýšlať, alebo nachádzať vo filme ešte niečo pod povrchom, resp. medzi riadkami. No a art by mal byť práve o nedopovedanosti, o hľadaní metafor a alegórií. Spomínam to kvôli dodatku distribútora o reakcii na film v Cannes, asi sa jednalo o projekciu pre základné školy. Zaujímavejším sa film stáva prechodom do trilerového žánru, lenže bohužiaľ nie napínavosťou, ale odfajkávaním si všetkých možných klišé únosových filmov. Weingartner určite videl množstvo holywoodskej komercie a tak presne vie, kedy čo použiť. Je to síce negatívum filmu, lenže aspoň sa bolo po citovom vydieraní prvej tretiny na čom baviť a čas začal ubiehať rýchlejšie. Otázne je, či by nebolo vhodnejšie ako hlavnú postavu napísať zajatca, ktorého dilemy a radosť z dočasného návratu do idealistickej mladosti mi pripadali zaujímavejšie, ako hádky a milostné pletky naivného trojlístka. To je potom kontroverzný aj záver, kde by som privítal viac optimistickejšie vyznenie, ale je to vec pohľadu a nehádam sa, že niektorí ľudia sa po "zmene" už k vlastnej prirodzenosti nevrátia. Občianska výchova je naivne natočený film, plný žánrových klišé (nesmie chýbať samozrejme ani to, že ak sa do veci zapojí žena, všetko sa pokazí), lenže vďaka solídnemu tempu a remeselnej zručnosti režiséra nenudí a ja by som ho nazval akýmsi pseudoart quilty pleasure. (16.08.2013)

Na začiatku zaujímavé, potom rýchlo pochopené, že pôjde výlučne o ľavicovú agitku antiglobalistického charakteru nemeckého typu, ktorý je ideológiou chudobných proti bohatým, čo je do veľkej miery sympatické, kým sa to nemení na komunizmus 21. storočia, kde rozkazovať budú povaľači, flákači a menšiny na úkor šikovných. Príbeh nie je zlý, má svoj dôvtip, dáva veci na zamyslenie, no je trocha zbytočne krížený medzivzťahovými úskaliami ústrednej trojice. (24.03.2024)

Krásný levičácký film plný diskuzí o dělení bohatství ve společnosti a na světě, o tom, co je spravedlivé a co už nikoli, o vzájemném (ne)pochopení různých sociálních skupin a důvodech ke změně tohoto systému. Co si přát víc? Němci mají filmy s velmi jednoduchou formou, ale jejich obsah mě v naprosté většině případů nadchne. Navíc je vše pěkně zahrané, především postava Julie Jentsch byla opět výborná. (01.08.2016)

Nic jsem od toho nečekal a dobrý. Především uvěřitelný, bez americkoromantických blábolů a skečů. Jsou mladí, jsou idealističtí, jsou levicoví a naivní. Mají svého nepřítele. Myslí si, že kamarád jim s holkou nebude šukat a on ano. Myslí si, že buržoust nemohl mít hipísácké mládí plné trávy a on ano. Stejně nikdy nikomu nevěř...a pokud možno nikoho nezabíjej. Doporučuji! (28.01.2009)