Brutální město

Thriller, ktorý sa sprvu javil ako klasické talianske poliziotteschi, ale americké reálie ho pribrzdili. Príbeh nájomného vraha a peknej zlatokopky trpí siahodlhými scénami v duchu atmosféry. Opak je pravdou, atmosféru to ničilo a nebyť pár dobrých scén, zničilo by to celý film. Očakával som silnejší film a nielen verbálnu hru o moc. (07.03.2018)

Mesto je brutálne. Ty si to dobre vedela, baby. Keď si bola so mnou, tú krv, strach a násilie si videla. Predtým, než som šiel do lochu. Odvtedy ma každý len zrádza. Alebo podráža nohy. Komu veriť? Karlos80 správne uvádza, že hoci v kulisách mesta a neworleanských močarísk, pripomína to skôr špagety western. Dlhé pasáže bez slov, pohľady do očí, uzavretý okruh postáv. Zo štyroch hlavných nik nie je vyslovene sympatický - nájomný zabijak, zlatokopka, vychcaný právnik a šéf gangu. Koniec je pamparádny. Poznámka, mierne spoileroidná: v zmysle skutočného konca mám takýto typ filmu rád. Pretože, ak sa napr.  ktosi po hocijakej projekcii opýta: skončil ten príbeh dobre? Tak, áno, v istom okamihu mohol skončiť fasa, no život ide ďalej až ...až do konca. Nuž a podaktoré filmy rešpektujú práve tento koniec. (13.05.2022)

Od iných snímiek, spadajúcich do subžánru poliziottesco sa Città violenta tematicky dosť líši. Hlavným hrdinom tu nie je policajt, dej sa neodohráva v Taliansku a nie je reakciou na vlnu kriminality a násilností, ktoré v 60. a 70. rokoch otriasli talianskymi mestami či kritikou tamojšej skorumpovanej spoločnosti. Città violenta diváka nezaťažuje politizovaním a moralizovaním, ako tomu u italo-crime neraz bývalo zvykom a prináša akčne ladený príbeh elitného nájomného vraha, ktorý na svoju smolu príliš podľahol ženskému šarmu v podaní jedinečného a tradične strohého (tie milostné scény mu teda moc nešli) Charlesa Bronsona. (03.08.2017)

"Stanete se dívkou číslo jedna všech amerických zabijáků. Vašimi fotkami polepí své kulomety." Tak publicitu Vanessa zrovna moc nepotřebuje. Jí stačí MOC. A jeden zamilovaný zabijácký trouba by jí s tím mohl trochu píchnout, střelit nebo tak něco. Mně tedy bylo mlčenlivého Jeffa trošku líto, ale kdo skočí zlatokopce opakovaně na špek, tak si nezaslouží mít vládu nad svým penisem. Avšak se zbraněmi, auty a "nejmodernější" technikou je to jiné, takže je to celkem zábavné, i když se přitom hudba přerušuje mluveným slovem jen minimálně. (19.08.2016)

Poctivá a skvěle natočená italská žánrovka s americkým castingem, skvělými lokacemi (Louisiana, New Orleans) a naprosto bohovskou hudbou Ennia Morriconeho. CITTA VIOLENTA patří mezi moje nejoblibenější Morriconeho kompozice, dlouho jsem ale neznal film, ke kterému patřila. Dívat se poprvé na film, ke kterému velmi důverně znám hudbu byl hodně zvláštní zážitek. Mj. úvod snímku má velmi dobře propracovanou automobilní honičku a naopak konec filmu jde hodně proti zdi. (08.03.2016)