Režie:
Kryštof HanzlíkKamera:
Roman PavlíčekHudba:
Marek ŠtifterHrají:
Nikola Votočková, Marek Taclík, Hana Igonda Ševčíková, Martin Sitta, Ester Geislerová, Jiří Menzel, Jakub Saic, Jakub Špalek, Marek Ronec, Martin Sobotka (více)Obsahy(1)
Kníže Jan, nový pán kraje (M. Taclík), potká při projížďce v lese zimní vílu, jak se domnívá. Je to Kateřina (N. Votočková), dívka z nedalekého hostince, a on se do ní rázem zamiluje. Chce si ji odvést na svůj hrad a oženit se s ní. Lásce ale hodlá všemi prostředky zabránit dívčina zlá macecha (H. Ševčíková). Když se dozví, že Jan nastoupil službu u krále, zfalšuje dopis knížete a jeho jménem přikáže, aby dívku shodili z hradní věže. Bystrá Eliška (E. Geislerová), mladičká sestra knížete Jana, dopisu nevěří a neštěstí zabrání. Kolik nástrah musí Kateřina vytrpět, než se opět se svým milým setká? (Česká televize)
(více)Recenze (53)
Tato pohádka spadá do kategorie „další z pokusů typu měl-jsem-ambice-ale-moc-se-to-nepovedlo“. Klasický pohádkový motiv měl být zjevně obléknut do kabátku „pokus o realističtější pohádkofilm rytířský,“ nohy výsledku ale podráží několik faktorů. Nepříliš přesvědčivý herecký výkon představitele hlavní mužské role. Notně unylý výkon představitelky hlavní ženské role – je pravda, že dobro a ubližovano obvykle tahá za kratší nitku hereckých možností než zlo, ale retardovaně by nutně vypadat nemuselo. Obé zmíněné už nemůže zachránit ani Hana Igonda Ševčíková, která naopak v roli ženské záporačky vysloveně exceluje. Zbývá hudba: někomu se patrně bude líbit, pro jiného ale už bude moc sladkobolná - v kombinaci s výše uvedeným už je totiž trochu na inzulín. ()
Příjemný, romantický příběh. Pravda zpracování občas bylo, jak pěst na oko (gumová pochva na meč.. WTF?!), ale jinak příjemné pokoukání (52 minut zcela dostačujících). A Menzel taky pobavil. První role, kde ho nevidím jako doktora. Marek Taclík je sympaťák a na Votočkouvou se pěkně dívalo. Takže proč ne? Pohádky jsou pro život třeba. ()
Díky povodňovým výpadkům kabelové televize a internetu jsem z nudy zapátrala v naší staré videotéce a byla jsem vcelku mile překvapena. Zimní víla sice není kdovíjakým pohádkovým skvostem, v záplavě laciných televizních papundeklových pohádek ale určitě vyčnívá. Odlišuje se už jen tím, že snad žádný záběr nebyl natočen ve studiu. Vše se odehrává na hradech nebo v zasněžené krajině. Z filmu je sice zřetelně cítit snaha příblížit se Vorlíčkovým Třím oříškům pro Popelku (ať už samotným příběhem nebo již zmiňovaným zasazením do zimního období), nikdy to ale nezapůsobí křečovitě. Jen občas mě štvala naprostá naivita hlavní hrdinky. Naopak zase oceňuji obsazení "dabérů" Martiny Sobotky a Jakuba Saice. ()
Režie záběrů a práce s herci prozrazují zásadní nezkušenost a tu by spolu s nudnou i když snaživou kamerou nedokázalo vyretušovat nic. A herecká přípravka to také nedokázala (jako bych viděl svoje herecké výkony). Trvalkou tak asi zůstane jen ♫ ústřední písnička s příjemnými hlasy (ta si ovšem zaslouží lepší nahrávku). Za schematičnost max. 1-2* ()
Zimní víla zjevně neměla o moc větší rozpočet než většina ostatních českých televizních pohádek, přesto je o řád kvalitnější a "filmovější" (nejen díky kvalitě obrazu). Nabízí docela pěkné obrázky zimní krajiny, přirozeně působící prostředí a pěkný hudební doprovod zakončený podmanivou písničkou (jen bych ubral ty elektrické kytary…). Jednoduchý příběh bez nadpřirozených motivů zaujme, ale v závěru je znát, že by si zasloužil ještě trochu dopracovat. Bohužel ani Zimní víla není oproštěna od častého neduhu televizních pohádek a to odbytých scén – např. scéna, kdy má být dívka shozena do strže. Na to, jak má být dramatická, je až překotně odehraná a to jí ubírá především na přirozenosti. Podobné "maličkosti" Zimní vílu dost kazí, nicméně i přesto jde o rozhodně příjemnou záležitost. ()
Reklama