Já a Ty a všichni ostatní

Christine sbírá fotky ke kterým natáčí příběhy a než se svým uměním uspěje, vozí důchodce po nákupech. Prodavač bot Richard si polil ruku benzínem a zapálil ji. „Chtěl jsem si zachránit svůj život, ale nešlo to“.Jeho šestiletý syn Robby našel na chatu ženu s kterou si „rozumí“ v perverzních sexuálních fantaziích. Na starším Petrovi si zase dvě nerozlučné kámošky ověřily svoje sexuální „dovednosti“, ale fascinují je hlavně obscénní vzkazy na okně od chlápka z ulice. Asi dvanáctiletá Sylvie se už dnes pečlivě připravuje na zařízení své domácnosti, takže z katalogů vystřihuje a lepí si do alba různé mixéry, šlehače apod. a zatím udržuje a rozmnožuje svoji „výbavu nevěsty“. A znalkyně umění Nancy, která dokáže být okouzlená i zmačkaným papírem od hamburgra. Množství podivných lidiček s ještě podivnějšími zájmy, ztraceni ve velkém světě a každý z nich hledá někoho, kdo by s ním jeho zvláštnosti sdílel....„Proč to děláš? - Jen si krátím dlouhou chvíli.“ (24.04.2006)

Jedním ze základních předpokladů pro natočení úspěšného amerického nezávislého filmu je vysoká míra osobitosti jeho hrdinů. Zde jsem si místy říkal, že už je to přeci jen trochu moc. Na druhou stranu, kdyby Miranda July (režisérka, scenáristka a představitelka hlavní role v jedné osobě) napsala normálnější postavy, šlo by jenom o další úsměvný nezávislák s pěknou myšlenkou, nad kterou každý chápavě pokývne hlavou. Takhle se můžeme těšit na zapáleného prodavače bot, na malého, perverzního černouška, na jeho orálně (ne)uspokojeného bratra, na dvě sexuchtivé puberťačky, s chutí provokující neméně nadrženého souseda nebo na svéráznou umělkyni. Jsou to exoti, ale mají srdce a to vaše si taky získají. Na oplátku za příjemně strávených devadesát minut toho od vás Já ani ty ani všichni ostatní mnoho nepožadují, pouze určitou dávku empatie a zkušeností s problémem, který nás trápí celý život, tedy se životem samým. Děj, nebo spíše úhledně sestříhaná série miniepizodek s individuálními pointami, posunuje vpřed poslouchatelná hudba a množství situací příliš bizarních na to, abyste na ně nereagovali alespoň malým úsměvem. Podobné filmy bývají často přirovnávány k práci Woodyho Allena, jenže zrovna tento, na rozdíl od takového Igbyho, vůbec nespoléhá na humor konverzační a připomíná jakéhosi omylem komického hybrida Třináctky a Ken Parku, resp. ukazuje, čím chtěly oba filmy bez zjevného úspěchu být. 75% Zajímavé komentáře: betelgeuse, vik (10.06.2007)

Divnej film o divných lidech s divným feelingem. Nechci tomu filmu křivdit, ale když jsem teď při úklidu ve "Chci vidět" na něj narazil, název mi byl nějak povědomej a po kliknutí jsem zjistil, že jsem ho viděl a hodnotil a ne zase nějak dávno. Ale absolutně jsem zapomněl o čem byl. Což o něm asi vypovídá nejlíp. Vzpomínám si, že při sledování jsem si ten weird feeling docela užíval, ale zaboha už nevím proč a jak. (23.03.2020)

Komedie? Hm.. ani bych neřekla. Nezasmála jsem se tedy moc u toho. Jako dětská sexuální zvídavost, první lásky, poslední lásky, neopětované lásky, sexuální úchylky. No.. to není příběh po jakém zrovna toužím. Navíc to bylo tak zvláštně zpracované a nesourodé, až jsem z toho velmi zmatená a netuším, co si o tom mám vlastně myslet. (08.06.2013)

Divnej film, kterej se nikam nehejbe. Je tam pár zajímavejch příhod, ale hrozně vleklejch. Velmi kladně hodnotím dvě herečky, který mě zaujaly nejen herectvím, ale vzhledem. Byla to Miranda July jako Christine a Najarra Townsend jako "ta vyšší". Jinak v těch příbězích se objevovaly zajímavé nápady (zapálená ruka, back and forth na chatu), ale jaksi tomu chyběla šťáva. Teď koukám, že Miranda July to i režírovala. No ale je teda zajímavější na pohled, než režisérka. (09.11.2007)