Obsahy(1)
Tento krátkometrážní šestiminutový film nám velice vybíravým způsobem ukazuje dilema úspěchu za "nějakou cenu". Stěžejní postavou filmu je osamělý vynálezce, který ve dne pracuje jako řadový dělník-elektrotechnik v továrně, která ve velkém množství produkuje přístroj který má lidem zlepšovat život. V noci však sám pracuje na vynálezu, který má jeho vytoužené pocity promítnout vizuálně. Konečně se mu přístroj podaří sestrojit a díky slávě z jeho prodeje se stane šéfem v oné fabrice. Později však zjišťuje, že spolu s úspěchem jeho přístroje v něm něco vyhaslo. Film je stylizován do oslovující anonymní šedi, která spolu s vynikající hudbou navodí opravdu správnou atmosféru a donutí člověka o motivu přemýšlet. (ČSFD)
(více)Recenze (124)
O krátkometrážních filmech jsem si až doposud myslel, že mě nedokáží vcucnout do děje. Prostě nemůžou. A tohle moje naivní chování bylo dnešnímu dni učiněno za dost. Mark Osborne vytvořil velmi depresivní svět ze kterého se snad vytratilo štěstí. Malý skřítek bojuje se vším tímhle zasraným svinstvem, silně a nebojácně- a já zírám. Ještě teď to ve mě burácí jako rozdováděný moře a doufám, že podobných, krátkých, silných filmečků bude stvořeno víc. Unikátní klenot! ()
Ohromující... šest minut přesně těch chvil, které berou dech a nechávají diváka v němém úžasu... a ten vizuál... a ta hudba... a ta ultrastresující reflexe dnešního zautomatizovaného světa... sakra, dost možná nejlepší animovaný kraťas, co jsem kdy viděl. A když titulní "šedivák" na konci stále vidí barevnou naději, problikávající úmorností temné šedi, máme vyhráno. Naděje je totiž to nejdůležitější, co More ve své výpovědi o strojovitosti kapitalistické mašinérie zanechává... i pro ty, kteří vložili část vlastního nitra do něčeho, co jim zajistilo úspěch, ale zároveň sebralo tu jiskru vnitřní vyjímečnosti. Někdy se stáváme těmi, jež jsme nenáviděli, a v okamžiku pravdy potřebujeme vědět, že z dávných ideálů ještě něco zbylo. A růžovými brýlemi viděti neznamená skutečné štěstí míti... ()
Film o vynálezci se mi moc líbil. Už úvodní tóny hudby vás spolehlivě uvedou do té správně depresivní nálady, ostatně hudba je skvělá! Film, u kterého vás přepadnou chmury, už jen to šedivé město (výborná stylizace), ale i smutné oči plastelínového vynálezce vás dostanou. O štěstí, které je draze vykoupeno. ()
Podmanivá hudba, která jen dokresluje cestu z bodu A - zoufalství do bodu C - prázdnota , mezičlánkem je bod B- pocit krátkodobého štěstí, na rozdíl od ostatních na mě díky bodu B působí More optimisticky, představte si, že bychom zůstali v bodu A nebo šli rovnou do bodu C a šlus.. to bych radši bral drogy, chlastal a chodil do bordelu, abych aspoň na chvíli uviděl ten barevný svět ... ()
Úžasné. Načo niekomu dovoľovať nakrúcať dvoj a viac-hodinové stopáže, keď do nich nedokáže vtesnať, čo i len minimálnu emóciu alebo hĺbkovú myšlienku. Osbornove More na priestore 6 minút vyvracia akékoľvek dohady o tom, či je za túto dobu možný silný zážitok. Zimomriavky a dôvod na zamyslenie - minimálne u mňa. Výborná vecička. ()
Galerie (1)
Photo © Flemington Pictures
Zajímavosti (3)
- První krátký film využívající IMAX formát. (mr.filo)
- Ako soundtrack k tomuto filmu poslúžila skladba "Elegia" od kapely New Order, ktorú skupina zložila na počesť zosnulému Ianovi Curtisovi. Skladba vyšla ako súčasť albumu Low Life v roku 1985. (Martinius)
- Natáčení filmu trvalo 9 měsíců. (Inferion7)
Reklama