Dalkomhan insaeng

Tak tohle byla naprostá akční a filmová extáze!! Každý kamerový záběr, každý obraz hýří barvami , neuvěřitelnou uhlazeností, přesností, přitažlovou "decentností" a ... přitom se jedná o brutální krvavý nářez jednoho antihrdiny, jemuž se práce u mafie "mírně vymkla z rukou". Osobní souboje a přestlelky jsou pastvou pro oči, brutalita někdy opravdu překvapí, jednotlivé "vychutnávání si" jednotlivých znepřátelených postav mezi sebou je jen rozehra pro to, až se antihrdina konečně vymkne kontrole a vydá se na cestu pomsty, která je přitom de facto naprosto zbytečná... Uhlazenost versus hnus, krev, zvratky, bahno ... hektolitry procezené krve, ale tak esteticky podané, že jsem to snad ještě nikdy neviděl!! Herecké výkony také na jedničku. Akorát scénář je samozřejmě naprosto přímočarý, ale kdo by u takovéhoto filmu čekal nějaký zázrak. Jeden z nejlepších moderních asijských filmů posledních let, se kterými jsem měl tu čest. Vyloženě klenot!!! (10.05.2009)

Vyzerá to, že Kim Ji-woon nám zreje ako víno. Po výbornom Tale of two Sisters, ktorému som ale mal ešte čo-to vytknúť prichádza príbeh pomsty natočený tak brilantne, ako len málo iných. Príbeh je tak jednoduchý, že prakticky nestojí ani za zmienku a dal by sa zhrnúť do jednej rozvitejšej vety, v tomto filme sú ale oveľa dôležitejšie iné veci - emócie vo svojej najčistejšej forme (ale pozor, hovoríme o "ázijských emóciách", takže žiadne citové výlevy sa nekonajú a všetko je cítiť len v náznakoch), dokonalý (anti)hrdina, s ktorým by som sa nechcel stretnúť v tmavej uličke, akčné scény, ktoré kvalitou konkurujú Woo-ovým hongkongským orgiám, úžasná hudba dokonale sediaca ku každému obrázku a hlavná myšlienka filmu pretavená do alegórie o učedníkovi a jeho sne. Pre kapánek pomalý rozjazd som chcel dať trošku menej, ale keď nad tým teraz tak rozmýšľam, už mi to vôbec nevadí. 10/10 (12.04.2006)

Neo-noir masterpiece extravaganza od prveho do posledneho zaberu. Vizualne mimoriadne vycibreny a dejovo putavy pribeh o pomste. Ustredna zapletka La Dolce Vita (doslovny preklad korejskeho nazvu ako i podniku, kde sa cast pribehu odohrava) otvara uvahy nielen o uskaliach a nasledkoch nedostatocnej komunikacie, ale ako pravy noir pribeh, je pre neho katalyzatorom, ktory formuje a meni charakter hlavneho hrdinu (zdaleka nie v cisto dualnej podobe dobro - zlo). Posledne zabery filmu potom nielen umocnuju dva monology hlavneho hrdinu na zaciatku a konci (o sne tak krasnom, ze nemoze byt skutocny), ale navyse v suvislosti s nimi vas doslova pohladia pri srdci. (27.07.2005)

Sladký, hořkosladký nebo hořký život? Sám vám vlastně nevím; a po tomto snímku si v tom jsem jistý ještě méně. DALKOMHAN INSAENG je majstrštyk; majstrštyk z ranku filmů o mafiánech a pomstě. Čekal jsem (sice) podstatně více kombinace aka OLDBOY či Kim Ji-woonův předešlý opus JANGHWA, HONGRYEON, ale to, co přišlo na závěr, předčilo všechny mé představy. Přímočarý, nekomplikovaný a dějem jednoduchý snímek, který sice není založen na překvapivých pointách, ale kterému to ani v tom nejmenším neubírá na kráse. Shrnuto a podtrženo: Nečekejte překvapivé pointy, ani akci od prvního filmového políčka do posledního... a myslím, že i přesto budete z tohoto snímku paf. Co říci závěrem? "Jednu pozdní podzimní noc se učedník s pláčem probudil. Mistr se ho tedy zeptal: "Měl jsi noční můru?" "Ne." "Byl to smutný sen?" "Ne," odpověděl žák. "Měl jsem sladký sen." "Potom proč tak smutně pláčeš?" Žák potichu odpověděl, utíraje si přitom slzy: "Protože sen, co jsem měl, se nikdy nenaplní."" (09.10.2005)

Narozdiel od iných juhokórejských thrillerov a drám tento film disponuje až nezvyčajne jednoduchou zápletkou. Možno bolo cieľom odbremeniť diváka od premýšľania a naložiť mu skôr po pocitovej stránke. Na druhú stranu našlo sa tu aj niekoľko silnejších scén a bojová choreografia tiež nebola najhoršia. Nech je ako chce, práve preto tu dosť záleží od konkrétneho diváka, či sa mu snímok zapáči alebo nie. Niekoho to môže skôr nudiť a ja patrím práve do tejto skupiny. Našťastie aspoň koniec príjemne prekvapil, aj keď to terminátorovanie hlavného hrdinu si mohli odpustiť. 70/100 (18.11.2015)