Hanyo
The Housemaid
Obsahy(1)
Učitel a skladatel hudby po dostavění domu se svou manželkou zjišťují, že potřebují pomoc, a tak si najmou služku. Učitel je u dívek velice žádaný, i když je věrný jen své ženě a dopřává jí vše, po čem touží. Jednoho dne však učitele mladá služka svede a jeho idylický život se sesype jak domeček z karet. (balone)
Videa (1)
Recenze (24)
Jedna z klasik korejského filmu, The Housemaid, se pohybuje na pomezí psychologického dramatu a téměř až hororu. Nevěra manžela vyústí v řadu tragických událostí a atmosféra je tu hustší než u rákosníčka. Źánrově se to celkem vymyká dobové produkci, i když taková Flower in hell je podobně dominantní ženskou hrdinku a napínavý příběh. Kim Ki-jong tu rozhodně nešetří tehdejší společnost a to, co jsou postavy ochotné udělat pro to, aby dosáhli svých cílů či si udrželi své postavení, je za hranicemi zdravého rozumu. Přestože poslední dvě minuty trochu pozmění vyznění celkové vyznění snímku, je to právě ten psycho teror, která ve vás po filmu zůstane. ()
Zajímavý a svým způsobem ojedinělý pohled na obyčejnou rodinu z vyšší vrstvy, jejíž štěstí a idylický život se začnou velmi rychle rozkládat po příchodu mladé a žádostivé služky. Snímek si od začátku drží lehounké tempo, a to hlavně díky plouživé kameře. Nejprve se pracuje s náznaky něčeho skrytého a zlého, postupně se před divákem odkrývá jádro všech problémů, až to celé vrcholí tragédií téměř antických rozměrů. Hanyo se dotýká spousty témat, ať už jde o kritiku sociálních problémů, vztahů starších mužů k mladším ženám nebo pravých rodinných hodnot. Ono se to vlastně dá brát jako drsnější rodinné drama s hororovým nádechem, ale v závěru to budete muset stejně ještě přehodnotit. Nakonec si dovolim upozornit, že Hanyo netrvá pouze 90, nýbrž 111 minut. Ale pokud máte rádi asijskou kinematografii, není co řešit. ()
Ihned po projekci jsem tu chtěl radostně napsat, jak mi Hanyo připomněla hitchcockovské thrillery, ale bohužel koukám, že bych nebyl první ... škoda. Každopádně výborný, napínavý kousek, s vypjatými emocemi a perfektními hereckými výkony. Na asijské poměry je snímek poměrně uměřený, což jsem uvítal (byť je pravda, že filmoví Korejci jsou obecně méně hysteričtí než třeba Japonci). ()
Mozaiku nesympatických postav a charakterů, ke kterým si divák nemá šanci vytvořit vztah, korunují zlé děti. Poslední scéna film proměnila ze společenské metafory v úsměvnou moralitku, škoda, protože jinak jde o výbornou sociální sondu, kritizující konzum a dopady poválečného hospodářského rozvoje na rodinnou morálku. ()
Priznám, že skôr som videl akože remake tohto diela z roku 2010, takže som si myslel, že som s príbehom ako tak oboznámený. Na moje prekvapenie, obe diela spája len postava slúžky, manžela a tehotnej manželky, nakoľko príbeh a zápletka sú značne odlišné. Nič to nemení na tom, že táto verzia je o dve triedy lepšia. Filmu dominujú výborné herecké výkony ( predovšetkým postava desivej slúžky v podaní Eun-shim Lee ), práca s kamerou, tempo je strhujúce a divák si nie je istý, čo sa udeje, čo ho udržuje v napätí, Pri pozeraní Hanyo som si spomenul na film Čo sa vlastne stalo s Baby Jane?, v mnohým prístupoch sa filmy podobajú. ()
Galerie (46)
Photo © Seki Trading Co.
Zajímavosti (4)
- Tento film mohl znamenat pro herečku Eun-Shim Lee i konec kariéry. V době příchodu do kin to byl první snímek s velmi ráznou tématikou. Její ztotoženění se s postavou a skvěle zahraná role jí přinesli velmi negativní ohlasy od publika, které v kinosálech řvalo „Zabij tu děvku!“. Produkční firmy jí pak odmítali díky tomuto nadále obsazovat. A nejen ji, ale i další z jejích kolegů, kteří v tomto snímku hráli. (balone)
- V roce 1960, kdy se Hanyeo dostalo do kin, nebylo nikdy bráno jako revoluční či dokonce dobré dílo. Ale díky retrospektivě o Kim Ki-Yoingově dílech na mezinárodním filmovém festivalu v Pusanu roku 1997 se film dostal do podvědomí lidí a v dnešní době se řadí mezi revoluční díla v historii korejské kinematografie a je zařazeno do „1001 filmů, které musíte vidět, než umřete“. (balone)
Reklama