The Man Who Built the Catedral
Obsahy(1)
Příběh je adaptací pražské pověsti o architektovi Petru Parléři, kterému Karel IV. zadal úkol dostavět v Praze gotický chrám, velkolepé dílo tehdejší architektury. Petr přijede na hrad Karlštejn předložit králi plány na stavbu a po jejich schválení se pouští do odvážného díla. Čím více se blíží den, kdy má být sňato podpůrné trámoví, tím více se zvětšuje žárlivost jiných stavitelů a jejich snaha překazit Petrovo dílo. Rozšíří mezi dělníky zprávu, že chrám je dílo ďáblovo a že se zřítí. Dělnící ze strachu odmítnou odstranit ze stavby dřevěné lešení. I Petr je vyděšen, má pochybnosti, zda se klenba nezhroutí a spojí se proto s ďáblem, který mu slíbí pomoc a donutí vystrašeného Petra spálit lešení. Petr před možnými následky prchá z města. Stavba však vydržela a lid hledá svého architekta, aby mu zvěstoval dobrou zprávu. Petr prchající před davem lidí se zastaví na skále. Ďábel srazí Petra dolů a získává jeho duši jako svou odměnu. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (21)
Ambice před 90ti lety jeho tvůrcům rozhodně nechyběli. Ale pěkně popořádku. Po 20ti letech pachtění nadšenců se konečně našel někdo kdo do filmu nedal jen čiré nadšení, ale i nějaký ten tak důležitý kapitál. Námět sliboval mnohé. Byl ve své době dostatečně komerčně zajímavý a výdělečný a při tom i umělecky hodnotný (tak přílákal i tehdejší ikony našeho divadelního-hereckého světa). Díky dostatečnému finančnímu pokrytí se může film chlubit solidní výpravou, kostýmy a u nás průkopnickou trikovou stránkou. Navíc filmařům přálo i štěstí (či snad osud?) na exteriéry tehdy renovovaného chrámu. I přes mnohé klady Stavitele chrámu, má film mnoho problémů. A to hlavně ve schopnostech obou režisérů. Nebyli schopni odvyprávět svůj příběh, bez kostrbatosti a pomocí vložených mezititulků ( jako ZÁVIST, SEN O DOKONČENÍ atd). To co v té době se již dařilo ve světě-v Americe, či v Německu ( jeho expresionismus se do němého filmu hodí přímo geniálně). Ale i přesto se jedná o významné dílo, které otevřelo možnosti v profesionalizaci našeho filmu a umělecké hodnoty. ()
Tu čtvrtou tam přikládám asi jen za hudební doprovod zde u nás na LFŠ, který tomu dal ten správný nádech a vlastně by za to tvůrci ani neměli tolik být ceněni. Pravděpodobně jsem neviděl starší film a asi bych ani neviděl, nebýt toto dílo jako předehra k dalšímu filmu. Ta Alena byla ale škaredá baba. Ale zápletka dobrá :). .. LFŠ 2018 MN ()
La Cathédrale patří mezi nejstarší české němé filmy, které mají své místo ve všeobecném povědomí díky uvedení na ČT a CSF a zároveň patří mezi tu hrstku domácích titulů, které v 10. letech začaly reprezentovat český film za hranicemi. Bohužel při každé příležitosti, kdy jsem se s filmem setkala, byl doprovázen jinou hudbou a v případě televizního uvádění to mělo nemalý vliv na dalším snížení už tak mizivé možnosti vysílat další české němé poklady. Je to sice majstrštik bří Déglů, pěkně realizovaná legenda, s hezky přehrávající Evou Vrchlickou a ďábelským Jaroslavem Hurtem, ale raději bych shlédla dva jiné filmy, než tento. Zejména na Stummfestu. ()
Úžasné zpracování osudu Petra Parléře, které by si zasloužilo mnohem mnohem víc. Na svou dobu maximálně využité prostředky, skvělý hudební doprovod a silná atmosféra. Přítomnost a spojitost s ďáblem je zobrazena výborně a prostředí je v podstatě autentické. Opravdu překvapivé, co vše může nabídnout němý film. Základy kvalit českého filmařského kumštu začínají zde. ()
Zpracování pověsti o tom, že úspěch se v Čechách neodpouštěl nikdy, jsem viděla v doprovodu hudby Karla Loudy. A ty varhany byly strašně zajímavé, klidné v romantických scénách, dýchavičně neurotické v těch vypjatých. A jelikož mi Loulova hudba navíc připomněla tu od Françoise de Roubaixe, musím zaokrouhlit na 4 hvězdičky. ()
Zajímavosti (5)
- Vzácný snímek Jakuba Seiferta v jeho jediné filmové roli. Film byl s úspěchem promítán ve Francii pod názvem La Cathédrale. Pracovní záběry komparzních scén jsou ve filmu Jak se u nás kdysi filmovalo (sestavil Bohumil Veselý v roce 1960). Zdroj: Český hraný film 1898-1930, NFA 1995. (ČSFD)
- V tomto filmu byl poprvé v historii české kinematografie použit model chrámu, to když se měl točit jeho požár. Diváci v kině z toho byli v šoku a mnoho z nich se domnívalo, že chrám svatého Víta skutečně shořel. (Elisebah)
- V tomto filmu si poprvé zahrál sedmiletý Rudolf Deyl ml. společně se svým otcem, který hrál hlavní roli stavitele Parléře. (Elisebah)
Související novinky
Na Letní filmovou školu přijede Mike Leigh
Festival 44. Letní filmová škola Uherské Hradiště, který letos proběhne v termínu 27. července až 5. srpna 2018, právě spustil akreditace. Jedněmi z hlavních témat filmového programu budou… (více)
Reklama