Řek Zorba

Z původní Kazantzakisovy knihy toho sice kromě hlavní dějové linie moc nezbylo, ale přesto jde o výjimečný film s výjimečnými hereckými výkony. Celý odkaz filmu lze shrnout v citátu z posledních minut filmu: Člověk musí být trochu blázen, jinak nepřetrhne okovy, není svobodný... Život je nádherný, člověk si ho ale musí svobodně užívat, jinak se mu nevyjeví ve své plné kráse. Svoboda, hledání krás života, boj proti zažité společenské kultuře... film trochu předjímá nastupující společenské změny 60. let. Možná také proto režisér zvolil černobílé zabarvení, které vizuálně přesouvá film více do minulosti a předkládá obraz sympatických rebelujících "historických" osob. Celý film je protknut nádherně poetickou atmosférou, která krásně koresponduje s pozitivní životní filozofií hlavní postavy a která musí zasáhnout snad každého diváka. (31.05.2010)

Pokud by hrabalovská poetika a její nejpověstnější umělecký představitel měly být představeny a přeneseny do balkánského prostředí, nejspíš by se transformovaly do ŘEKA ZORBY. Krétský rodák vtělil do této nádherné postavy vše, co postihuje rázovitou řeckou povahu, ztřeštěnou divokost, velkorysost a jistou povznesenost ve věcech všedního života a oficialit, schopnost živelně se radovat, kouzlit, tvořit byť z vteřinového okamžiku stavební jednotku věčnosti, básnivou lhavost, která svou krásou a hloubkou přemáhá posléze skutečnost. V Zorbovi je mnohé z toho, co Kazantzakis vtělil do memoarizujícího POSELSTVÍ EL GRECOVI. Režisér řeckého původu dostal do filmu vše podstatné z literární předlohy a v hereckých výkonech Anthonyho Quinna a proslulé řecké herečky Ireny Papasové ji v některých místech i přesáhl. Koprodukce se v tomto případě - zdá se to být nesporným - vydatně spoluzasloužila o mimořádnou úroveň tohoto klasického díla kinematografie hraného filmu. Závěrečná scéna, která je pohromou jak pro spisovatele, tak kapitálním selháním jeho poněkud samozvaného pomocníka, vyznívá jako oslava nikdy nekapitulujícího a v podstatě nezničitelného života. A tak ... pokud by hrabalovská poetika a její nejpověstnější umělecký představitel strýc Pepin měly být přeneseny do .... Věřím, že toto přesvědčení budou sdílet i generace těch, kteří přijdou po nás. (22.03.2008)

Jsem moc ráda, že poslední dobou moje "must-see" filmy do puntíku plní očekávání. Děj plyne pomalinku v atmosféře slunného beztarostna a najednou bác ho, a přede mnou je jedna z nejpůsobivějších scén, co jsem kdy viděla. Antony Quinn u mě po Silnici ještě stoupl, jeho sympatický Zorba je neuvěřitelně uvěřitelný. No krása, krása! Btw 1: Kréťané jsou pěkné kurvy Btw 2: Dala bych si jehně (25.06.2010)

Latentný homosexualizmus u Basila a Zorbu nakoniec možno dôjde k naplneniu. Pretože ženy, ktoré sa okolo nich vo filme vyskytli, na jeho konci už jednoducho nie sú. Zorba možno preto vo finále vraví: "Nikdy som žiadneho chlapa nemiloval tak, ako Teba.". No a Basil poprosí Zorbu, aby ho naučil tancu. Zorba čosi melie o oslobodení sa spod okov, no ten tanec má prísne a presne stanovené kroky. Také vylučujú nejaké uvoľnenie. Emočne aj príbehovo ma film úplne minul. Komediálne na ňom vidím akurát, že sa stal z neznámych príčin kultovým. Podvedome som sa mu dlho vyhýbal. A keď som si ho zvolil, mal som sakra problém ho dopozerať. V čom Zorba slávil život? Že opustil manželku a deti, klamal frajerke, dávajúc jej akúsi falošnú nádej, klamlivé sľuby o saténových šatách a nakoniec fakeové manželstvo? Angličanovi úplne zničil zdedenú baňu - samozrejme na účet Angličana. Snahu o zodpovednosť lišiacky nahradil prednesom, že veď treba blázniť. Keď sa Zorba napil, tak tancoval - to robí cca 70% opilcov - snažia sa byť velice zábavní. Oslava radosti, reciny a prírody? Skôr temný stredovek a jeden nezodpovedný, zostarnutý, vlezlý robotník, zvyknutý celý život žiť na úkor druhých a nenápadne ich pritom ruinovať. Poznámka: Juhoeurópske štáty majú podobný siesta štýl tak akosi v krvi - nič moc výkonnosť, samé maňana sľuby, ekonomika v totálnych mínusoch, natiahnutá ruka po peňažnom sanovaní sa nikomu nehnusí. (04.12.2020)