Reklama

Reklama

Rofuto

Horor / Mysteriózní
Japonsko / Jižní Korea, 2005, 115 min

Obsahy(1)

Mladá, nadějná spisovatelka Reiko má tvůrčí krizi. Navrhne proto svému vydavateli, že by potřebovala změnit prostředí, a on jí sežene pronájem ve vzdáleném venkovském domě. Reiko se pomalu zabydluje, nachází pozůstatky po bývalém nájemníkovi a neobvyklou stavbu v sousedství. Pozdě v noci spatří neznámého muže, jak tam odnáší předmět vypadající jako zabalené lidské tělo. Začíná pátrat a zjišťuje, že stavba patří jedné univerzitě a tím mužem je antropolog Yoshioka, který nedávno objevil v blízkém jezeře nepřirozeně zachovalou tisíciletou ženskou mumii. Na 80 let starém archivním filmu je vědci zkoumána ta samá mumie, proč by ji však tehdejší objevitelé vraceli zpátky do jezera? (VanTom)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (10)

oli.G 

všechny recenze uživatele

V prvej polovici veľmi sľubný film s tajomnou a strašidelnou atmosférou. Zaobíde sa bez otrepaných ázijských ľakačiek, keďže má výborne natočené napínavé scény, ktoré nepotrebujú hlasné zvukové efekty, aby ste sa začali báť. Počas váčšiny scén s "duchom" nepočuť nič iné, iba fúkanie vetra za oknami, a o to reálnejšie to pôsobí. V druhej polke ale režisér akosi zahadzuje čo vybudoval a zablúdi niekam do lesa. Stále sa nájdu dobré momenty, ale príbeh už spravil takú odbočku najmenej zaujímavým smerom, že som oňho úplne stratil záujem. Viac by ma potešilo, keby sa do samého konca dianie točilo výhradne okolo múmie, hoci aj tým otrepaným spôsobom (budem vás strašiť kým nenájdem pokoj)... lebo s takto vybudovaným napätím a odlišným prístupom k strašeniu z toho mohol byť horor po akých sa nezaspáva. ()

Cedr 

všechny recenze uživatele

Scénář pro Loft vznikal zároveň se scénářem Retribution. Zajímavé je, že Retribution byl psán na zakázku zatímco Loft byl osobním projektem Kurosawy. Pozoruhodné je to proto, protože Loft je vcelku přímočarý psychologický horor, což není úplně typické. Zbytek filmografie Kurosawy zpravidla kombinuje víc žánrů. Jasná žánrovost tu však není vůbec na škodu. Tempo je sice tradičně pozvolné, ale co se týče creepy či vyloženě děsivých scén má Loft v porovnání s ostatními filmy Kurosawy jasné prvenství. Režisér se tu opět nebál experimentovat a při natáčení používal dvě kamery zároveň, tu druhou umístěnou kousek za první, takže při editovaní filmu se mohl dosyta vyřádit z různými úhly záběrů. Atmosféra je špičková, důraz na práci ze zvukem je podobně jako v Kairu naprosto bezkonkurenční. Obsazení je skvělé, veteránce z Ringu Miki Nakatani sekunduje půvabně creepy Yumi Adachi. Etsushi Toyokawa je tradičně výborný. Loft není definitivně vlajkovým filmem Kiyoshi Kurosawy a méně trpělivý (či hloupější) diváci jeho tempo asi neustojí. Při první projekci před ~6 lety mě mírně zklamal, ale postupem času dozrál jako víno a definitivně jde o nejvíce podhodnocený Kurosawův počin. 9/10 ()

Reklama

zelvopyr odpad!

všechny recenze uživatele

K. Kurosawa má u mě zatím průměr půl hvezdičky na film, a to se necítím, že bych mu nějak zvlášť křivdil. Studoval teorii frustrace v umění: velepomalým tempem udělá z nulového děje zápletku, pak po několika minutách svítá naděje na napínavost... a nic, scéna skončí a přijde další. Po pár desítkách minut se zase schyluje k nějakému zádrhelu v pomalu plynoucím čase... objeví se duch / mumie / něco ... a nic, scéna skončí bez pointy. A tohle se pak stane i potřetí, po hodině třicet tři se konečně mumie pohne, což je jediné ospravedlnění, proč je v příběhu. Alespoň trochu smysl dávající kriminální linka je zprovozena ze světa mimózním nástupem chrabré keisacu v černém. O čem ten film vlastně byl? Nemám tušení, a byl velice nezajímavý na to, abych po tom pátral. ()

3497299 

všechny recenze uživatele

Nejsem si tolik jist svým diváckým zážitkem, jako u KAIRO - mám pocit, že nedostatečná sevřenost ROFUTO není až do tak velké míry autorským záměrem. Nicméně i tady mi připadá fascinující, kterak se ze začátku z velké části civilně působící svět mění v noční můru, v níž převažuje snová logika. U ROFUTO se navíc příběh zřejmě obrací v něco, co by mohlo představovat fantazii hlavní hrdinky, která je spisovatelka pracující na jakési nespecifikované próze pro ženy - v tomhle ohledu se vtíravá melodramatičnost, u níž není jistý stupeň ironie, paradoxně podobá třeba některým filmům Pedra Almódovara. U některých scén jsem si vybavil vlastní snové zážitky, přičemž nemám ani tak na mysli jejich obsah, jako spíš mnohem hůře postižitelný pocit týkající se způsobu co a jak se ukazuje. Podobný dojem jsem měl mimochodem např. u některých scén v díle Davida Lynche (MULHOLLAND DRIVE - scéna s děsivým výjevem vynořivším se zpoza rohu, který představoval bizarní potvrzení toho, že iracionální běs má reálnou podstatu; stejně tak mnoho scén z novějšího TWIN PEAKS: THE RETURN). Což je pro mě jeden z indikátorů, že na tom filmu, a na tvorbě Kijoši Kurosawy obecně, je něco fascinujícího. ()

GigaPudding 

všechny recenze uživatele

Je to takový nevyrovnaný film. Ze začátku se skoro nic neděje s velmi decentní troškou nějakých záhadných scén nebo snahy navodit dojem tajemna a napětí, aby se teda asi po třičtvrtě hodině konečně něco začlo dít a to docela skokově, protože se objeví první hodně strašidelné lekací scény, které jsou přesně podle režisérova schématu z předchozích filmů, takže nečekaně děsivé za použití úplného minima a bez toho, že by na diváka vyskakovala za náhlého rachotění nebo hlasitých smyčců nějaká olezlá mrtvola jako se to děje v amerických remacích nejčastěji. Potom se zas nic moc neděje a až zase ke konci nastoupí ještě strašidelnější lekání, které je teda nejspíš asi to hlavní, co se tentokrát povedlo opravdu dobře, protože zbytek filmu je prostě takový rozvleklý a strašně těžko a pomalu stravitelný, i když vlastně nejde o nic komplikovaného. Je to skoro až "běžný" tajemně duchařský příběh s troškou "detektivní" příměsi, do kterého režisér jako obvykle vložil nějaké "podobenství" týkající se tentokrát, nebo možná zase, mezilidských vztahů, které mi možná tak úplně nedošlo, každopádně si pro to zvolil tentokrát velmi vleklý způsob a zápletku, kterou mohl stáhnout přinejmenším o půlhodinu a taky tomu nedávat tak podivně komplikovaný konec. Jakási "sociální" nebo "vztahová" kritika, kterou režisér zase prezentuje hororovou formou tu ale pro mě byla trochu těžko pochopitelná a nejspíš, jsem to asi ani nepobrala úplně, protože tam kde v Kairu nebo i odplatě a Cure volil přímou cestu, tak tady kličkoval co to šlo, až jsem z toho byla popletená. :) ()

Galerie (5)

Reklama

Reklama