Intacto

Skvělý námět bohužel není uchopen a zpracován tak, jak by si zasloužil a jeho potenciálu se podařilo naplno využít pouze v několika scénách (útěk lesem, Žid). Kdyby bylo Intacto trochu méně ukecané a trochu více vyprávělo o příběhu, který se snaží rozvést, šlo by určitě o nadprůměrnou záležitost. Takhle to zachraňuje pouze Max von Sydow a občasná nápaditost ve vizuální stylizaci... (13.02.2003)

Fresnadillo je talent, o tom žádná. Ale pochopil jsem to až s jeho dalším filmem, přičemž nechápu, jak může 28 týdnů poté oplývat naprosto geniální dynamikou, když tahle celovečerní prvotina stojí na parádním nápadu, který pohřbívá neskutečně mrtvolné tempo a dokonale absentující empatie ke všem postavám. Den po zhlédnutí si pamatuju akorát profláknutý sprint lesem, což je na 105 minut docela málo. (17.11.2011)

Po druhej repríze musím zmeniť na plnú. Po treťom pozretí mi to ako keby celé zacvaklo. A nemôžem zhodnotiť inak ako že to je (hlavne) dokonalo a komplexne napísané. A o atmosfére ani nehovorím, lebo práve tá ma donútila k reprízam a ktorej tým pádom vďačím za stopercentný filmový zážitok. Beh cez les, beh cez diaľnicu, modlyvka, či obrátená ruská ruleta mi ostanú v hlave asi navždy. (10.11.2019)

INTACTO sa hrá na zaujímavý film a prvotná myšlienka o fenoméne, zvanom šťastie, je originálna a zábavná zároveň. Lenže ako tak ubiehajú minúty, zlievajúc sa do desiatok minút a tie do polhodín, s nepríjemnou pachuťou zisťujem, že to vlastne nemá nič do seba a s hŕstkou zaujímavých scén (beh po lese je zabudnuteľný iba ťažko) to ledva vystačí na 60%. A ani toho Maxa Von Sydowa (HODINA VLKOV) si príliš neužijeme. (12.12.2004)

Španělský film zpracovává teorii, že pokud má někdo v životě štěstí, ale jako fakt z prdele kliku, jako že přežije autonehodu nebo vyhraje třikrát za sebou jackpot, ne štěstí typu, že si dáte deset kousků, do toho pár rumíků a máte „štěstí“, že jste se nepoblili, tak tihle šťastlivci jsou vyvolení a to svoje štěstí získávají dotykem od těch ostatních, méně šťastných. Těm se pak většinou stávají nějaké bizarní nehody. No a ve Španělsku je tahle teorie asi hodně populární, protože se tam ti klikaři různě sdružují a soutěží mezi sebou v roztodivných disciplínách. Např. si pomažou hlavu nějakým svinstvem, zhasnou, vypustí jakýsi obří bzučivý hmyz a na koho si ta přerostlá vážka sedne, ten vyhrává. Nebo si zavážou oči a sprintují hlubokým lesem. Kdo si jako poslední nerozmlátí hlavu, vyhrává. A že se nehraje o pár drobných. Sází se domy, auta i milenky. No a vrcholem jejich snažení je zahrát si ruskou ruletu s Židem, který přežil koncentrák. Těžko říct, proč o to tolik usilují, když Žid už 30 let s nikým neprohrál. A to vždycky střílí až jako druhý. Prostě štístko. Zajímavé téma, vcelku solidní zpracování, slušně zahrané. (09.08.2012)