새드 무비
Sad Movie
Obsahy(1)
Snímek Jong-kwan Kwona vyprávý 4 příběhy o lásce, každý z jiného úhlu pohledu. První je o nebojácném hasiči (U-seong Jeong), jeho přítelkyni (Su-jeong Im) a jejich společném životu ve strachu z přítelova povolání. Druhý vypráví o pohledném malíři (Ki-u Lee) a "sněhurce" (Min-a Shin), která je do něho bezhlavě zamilovaná a bojí se odhlalit mu svou tvář, na které jsou jizvy z požáru, který o vlásek přežila. Další příběh je o rozvodovém poslíčkovi, který si vydělává jako posel špatných zpráv a snaží se sehnat peníze, aby se k němu jeho bývalá přítelkyně (Tae-yeong Son) vrátila. Poslední příběh nás zavede ke starostlivé matce (Jeong-a Yeom) s rakovinovým nádorem, kterou její syn (In-seong Lee) nemá rád, protože se mu nevěnuje. Když ale v nemocnici najde její staré deníky, dozví se jak moc ho matka miluje a že by pro něho udělala vše. Jak tyto příběhy skončí? (Káronoš)
(více)Videa (1)
Recenze (48)
Taká mozaika typu Love Actually, ale vzhľadom na názov filmu a kórejské tradície sa to nakoniec všetko ústredným štyrom párom poserie. V niektorých prípadoch do tých najtragickejších rozmerov. Na mňa najviac zapôsobil príbeh syna a matky. Potom ma bavil príbeh hluchej vďaka Min-ah Shin a príbeh požiarnika vďaka môjmu obľúbencovi Woo-seong Jeongovi. U Tae-hyeon Chaovi ma bavilo hlavne to, že nehrá zase chudáka ale tentoraz nezodpovedného flákača. Vyznenie jeho príbehu bolo ale najslabšie. Citového vydierania je tu tak akurát. Niektoré príbehy na mňa zafungovali a polovica ma nechala chladným a iba som bol zvedavý jak skončia. Výsledkom je mierne nadpriemerná melodráma s príbehmi, ktoré boli príliš chatrné, aby utiahli samostatný film a tak ich pospájali. 7/10. ()
Přestože se to jmenuje Sad Movie, víc jsem se usmíval nebo smál, než byl smutný. Nehodnotím výš než 4*, protože: 1) Znám lepší jihokorejské filmy. 2) Přál bych si, aby jeden příběh skončil jinak. Nehodnotím hůř než 4*, protože: 1) Woo-sung Jung je můj oblíbený herec. 2) Líbili se mi Su-jeong Im (překvapení), Min-a Shin a trpaslíci. 3) Scéna, ve které dvě sestry sedí před televizí, jedna vypráví, přičemž druhá ji neslyší a směje se na vysílaném pořadu, je geniální. 4) Hudba z konce filmu je velmi pěkná (viz. trailer). 5) Celkově na mě film zapůsobil jako pohlazení. ()
Esencia toho, čo nazívame kórejský romanťák. Už samotný názov takmer drzo kričí na díváka očom celý film vlastne je, čo divák dostane a dokonca ako to skončí. Umocnené tým, že namiesto jedného príbehu tu dostanete štyri. Názvom - a tým pádom aj typickým nevyhnuteľným záverom si však tvorci sami sebe podraziľi kolená. Všetky štyri príbehy sú totižto neskutočne krásne, milé, zábavné, vtipné, nenásilne prepletené, vyšperkované mnohými detailami.....a ten smutný koniec im proste nepristane. Omnoho krajší by bol práveže happyend, vďaka ktorému by príjemná atmosféra celého filmu nádherne doznela a nepremenila by sa ako v tomto prípade na citové vydieranie. Inák niet čo vytknúť, pozerá sa na to nádherne, je to perfekne obsadené a vobec....nemohlo sa to radšej volať Happy Movie ? (7/10) ()
Smutný film. Jong-Kwan Kwon dostál názvu a priniesol nám 4 osudy zamilovaných, ktoré sú predurčené k neúspechu. Ale to by vás za žiadnych okolností nemalo odradiť. Vo filme účinkuje súčasná kórejská herecká elita a predostiera divákovi citlivé, hravé a úsmevné príhody. Smútok sa dostaví ako katarzia na konci. Jedná sa o výborne odľahčenú a krásne napísanú romantickú drámu, ktorá je výborne vyvážená. Oproti predošlému snímku tohto režiséra, ktorý som doslova pretrpel je Sad Movie príjemným pripomenútím toho čo mám na Kórejskej kinematografií tak rád. Hlavne tá hudba a dážď tvorili nádhernú atmosféru, že som sa prichytil pri túžbe dostať sa do filmu a sledovať osudy hrdinov uprostred dažďa. Z nich mi prišiel najslabší vzťah s mamou a najsilnejší o poslíčkovi a predavačke. ()
Korejské podání prachsprostého kýče chutná téměř vždy víc než to made in USA, ovšem tady se k citovému prožitku ( ach jo, měknu) prokousáváme trošku nudnou vatou, mám to asi radši sladkobolný od začátku do konce. Navíc z těch čtyř příběhů mě rafly za srdce jenom dva - máma a syn ( vlhko v očích) a němá sněhurka a malíř ( zasněný pohled). Příběhy Soptíka a reportérky a nýmanda a krásky mnou jen tak se slabým zašuměním křídel prolétly. Nu škoda, třeba příště. ()
Reklama