Starý dům uprostřed Madridu

Fascinující náhled do duše osamělé osmileté dívky, která po smrti matky a následně i otce žije v domě se svou pedantskou tetou, milovanou služkou a dvěma sestrami, vytváří obraz nejen o na první pohled obyčejné rodině, ale obsahuje i mnoho silných přesahů pro současný svět - zejména co se týče dětství a dospívání. Carlos Saura, klasik španělského filmu, zároveň pracuje s velkým počtem nejrůznějších podobenství, jejichž význam mohu leda s těží odhadnout (údajně by se mělo nejspíš jednat o metaforu dospívání ve Francově diktátorském režimu). Jednoznačně však filmu přidávají na síle. Saurův film je velmi zvláštní, nevím s čím bych ho srovnal. Jen vím, že to funguje. Hlavní hrdinka, neskonale půvabná Ana Torrent, podává výkon hodný profesního Oscara, podobně jako skvostná Geraldine Chaplin v roli její zemřelé maminky a posléze i jí samotné. Saura točí vcelku komorně, zároveň si nechává prostor pro jemný humor i obrazovou pestrost a naprosto úchvatně pracuje s retrospektivou. Starý dům uprostřed Madridu je neuvěřitelně upřímný, dojemný a pravdivý film, který vás emočně strhne a nechá vás přemýšlet... o čem? Na to si musí odpovědět každý sám. (02.02.2021)

Každé dětství je svým způsobem kruté, některé jen trochu více... Saurův pohled na dětství je zbaven všech klišé, všech příkras - dalo by se říci, že je zbaven veškerého citu, a to je na něm to přitažlivé. Saura nabízí velice křehkou tematiku a to dost drsným a nesmlouvavým způsobem - nesnaží se vzbudit v divákovi patetickou lítost, chce jen aby se prostě díval a pochopil... A to se mu daří! Como cada noche desperté pensando en ti / Y en mi reloj todas las horas vi passar / Porque te vas... (05.07.2009)

Je malá a od krutého okolí ráda utíká do světa snů. Po smrti obou rodičů se právě tam cítí osmiletá Ana nejlépe. Cenzurou opět popichovaný Carlos Saura natočil osobité drama, protkané symbolikou i společenskou kritikou, snad nejpesimističtější z jeho bohaté filmografie. Strnulost španělské společnosti podtrhuje i soustředěný výkon jeho dvorní herečky Geraldine Chaplin a talentované Any Torrent. Body navíc – skladba Por Que Te Vas. (04.09.2008)

Úchvatné. Zážitok. Kruto realisticky smutné a zároveň úsmevné rozprávanie o detstve. A vraj osude Španielska. Film som sa rozhodla pozrieť 1.) vďaka vtipnému komentáru pána Blažejovského a jeho ukážkam filmu 2.) "Por Que Te Vas" som si spievala ešte na hodine 3.) malá Ana Torrent sa veľmi podobala (vzhľadom) na moju mamu 4.) dievča hrajúce Irenu trošku na mňa.:) ___ A dojmy po dopozeraní? Neskutočné! Výstižné. Trošku smutné spomienky a miestami prirovnania k môjmu detstvu. Na rozdiel od ostatných mi to ale neprišlo také drsné. Tým, že príbeh sa rozpráva očami malého dievčatka, vidíme jej premýšľanie, lepšie rozumieme príčinám jej konania. Chápeme, že to bolo prirodzené vyústenie situácie. Ale som prekvapená, ako verne sa im to podarilo zobraziť, i detstvo a čo s tým súvisí. Ana Torrent ma celkom dostala. To dievča je osobnosť. Takisto hudba. Perfektná. V podstate "soundtrack" tvoria 2 skladby: Canción y Danzas N.6 a Por Que Te Vas. A prekvapivo to stačí a ani jednu už nedokážem vypustiť z hlavy. Ale veľmi sa mi páčia, takže nevadí!:) __ celkovo: nádherný úprimný film s nadhľadom ale i pohľadom z vnútra rozprávajúci, čo sa v nás môže diať a ovplyvňovať nás, keď ešte nemáme vek na priame pamätanie si vonkajších pohnútok, ktoré v nás len zachovajú stopu a my nevieme, prečo tak v budúcnosti činíme. (02.04.2010)

Tak obrovsky velké, ale smutné hnědé oči má hlavní dětská představitelka španělského dramatu, v obrovském domě, třema sestrami, nemluvící elegantní babičkou na vozíku a služkou. Maminka zemřela a otec....pohledy dítěte i retrospektivy starší sestry. Dětský vzdor po příchodu jejich tety, která je má vychovávat. Jenže život není černobílý.... (22.01.2014)