Pururambo - prales, kde se zastavil čas

"Pohasína svet a my s ním." Nová Guinea. Najväčší tropický ostrov sveta. Boh ju vraj stvoril v posledný deň, keď už sa veľmi ponáhľal. Barabášove dokumenty boli vždy adrenalínové, ale snáď ešte nikdy expedícii nehrozila taká malá šanca na prežitie. Ľudia zo stromov, Lovci lebiek a močaristá dusná džungľa... to už bol skutočne hazard so životom. Ak ste si doteraz mysleli, že Dobu kamennú v modernej dobe z Barabášovej série najlepšie vystihlo TAJOMNÉ MAMBERAMO, asi zmeníte názor. Pavol Barabáš vo vrcholnej forme. Pururambo. (21.12.2005)

Zaujímavý dokument.Dnes som sa na P.Barabáša nasral!Vo chvíľke sentimentálných prejavov som sa rozhodol vytiahnúť vo vlaku rožok a ked som ho chrúmal..tak som skoro pogrcal jednej babke sukńu.Začali tam žrať termity, lebo to musia, ináč bz mohli prísť o život..hady, potkany.. jednoducho že vraj na Novej Guiney sa stáva, že ak neopáčite jedlo, ktoré vám ponúkne domorodec, tak môžete prísť aj o život!A mne sa dokonca raz aj stalo v Čadci, že som kvôli mojej skromnosti bol ohovorený skoro na smrť... óch, aký je ten svet malý.. (06.03.2013)

Borec z toho dokumentu má naprostou pravdu..vysíláme průzkumné sondy do vesmíru, archeologové se pižlají s oprašováním každého úlomku kdejaké blbé kosti a přímo před nosem v naší přítomnosti nám on-line probíhá na Nové Guinei doba kamenná, přičemž život, zvyky a myšlení těchto lidí máme zmapované minimálně. Na druhou stranu je to dobře. Es kommt der tag, kdy se jim do stromových chýší tak dlouho budou cpát misionáři s DVD o umučení Krista, až jim nakonec tu pohádku taky našroubujou do hlavy, přinutí je vnímat jejich nahotu jako hřích a naženou je do zděného baráku s křížem vytleskávat aleluja. Díky za každý den, kdy ještě nepronikla podělaná civilizace do posledního nedotknutelného muzea přirozenosti. Život lidí za kanibalskou zónou na Papui nám může místy připadat šíleně zvrácený, ale co je vlastně větší zvrácenost..lít do sebe hektolitry chemicky obarvených a uměle vytuněných sraček a dohnat své chuťové buňky k absolutní otupělosti, nebo sníst čerstvého tlustého syrového červa?:) Většina života lidí v kmenech této džungle se ostatně točí kolem jídla. S ničím jiným kromě jídla a ochrany svých teritorií proti vetřelcům si vůbec nelámou hlavu. Kdo z nás má míň stresů, kdo z nás je vlastně šťastnější? my, s našimi notebooky, 12hodinovou pracovní dobou, civilizačníma chorobama, strachem ze stárnutí a věčně pod masírkou kultu těla, pod tlakem medií, zmanipulováni umělým strachem našich vládních zlodějských komand, nebo oni, jejichž jedinou vymožeností je nůž ze stehení kosti kasuára a kteří prostě jen ze dne na den žijí.. (21.03.2012)

Po Mamberame opäť Barabášova výprava do Novej Guiney, presnejšie do jej západnej (indonézskej) časti. Doba kamenná v súčasnosti...teda, keď už otvedy nadobro nezmizla, keď ju pohltila ciivilizácia. Cestovatelia museli mať teda pevné nervy, keď im domorodci v každom jednom osídlení pred hlavou šermovali s lukmi a šípmi - adrenalín im zaiste stúpal ako teplomer v našich horúcich letách. Pochváliť musím Kramárov doprevádzajúci komentár - má to atmosféru. (12.07.2019)

Barabáš a spol sú magori. Pretože len podobné indivíduá si bez obavy ľahnú vedľa vášnivého zberateľa ľudských lebiek po tom, ako ohŕdli dusené krysy. Len úplní magori v kľude spia v 20 metrovej výške s Baligarom, ktorý má oči po otcovi. Doslova! Ak sa však podarí vystihnúť ideálne postavenie démonov a tú správnu konšteláciu hviezd, donesú do hranolkovej civilizácie nádherný dokument. Dokument o dobrodružstve, ktoré je tak neuveriteľné až ho človek sleduje zo zatajeným dychom. Vitajte v Novej Guinei! (03.02.2012)