Reklama

Reklama

Šoa

  • Francie Shoah
Trailer 1

Obsahy(1)

Shoah představuje nestandardní dokumentární dílo zabývající se holocaustem. Více jak devítihodinový snímek je výsledkem pětadvacetileté práce autorů a neobsahuje žádné dobové záběry z války nebo obodobí těsně po konci války. Skládá se výhradně z výpovědí očitých svědků. Přeživší účastníci tehdejšího dění dostávají šanci zprostředkovat ve filmu svoje rozmanité zkušenosti a zachovat je tak pro další generace. Jejich vzpomínky často ožívají při návštěvě místa činu (např. tábor Treblinka), často to však není vůbec třeba. Zachycení výpovědi této odcházející generace je hlavním úkolem filmu, čemuž také Lanzmann mnohé podřídil. Vzniklo tak svou délkou i charakterem unikátní dílo, které v mnoha směrech překračuje hranice "pouhého" dokumentu. (jakub.uck)

(více)

Videa (1)

Trailer 1

Recenze (79)

Ivoshek 

všechny recenze uživatele

Šoa je dokument, navíc postavený téměř výhradně na osobních výpovědích, a jako k takovému je potřeba k němu přistupovat. Pro někoho to může být nuda, může postrádat dramatičnost nebo větší příběhovost. Mně tohle ale sedlo přesně. Ať už si Lanzmann povídá s Glazarem, který jako jeden z mála utekl z Treblinky, s polským mašinfírou, starými zemědělci nebo s esesákem, co dělal strážného, stojí to za vidění. ()

KuZd 

všechny recenze uživatele

Tento film je pro mě vrcholným dílem na židovskou tématiku za období WWII. Několikahodinový dokument a svědectví o utrpení, křivdě, sadismu a byrokratickém kolosu na smrt. Jedna z myšlenek filmu, které zazněly jsou pro mě zcela zásadní při posuzování otázky chovaní jedince v extrémních situacích:"Vždy když potkám nějakého dobráka, co mi nabízí nějakou službu, jídlo, peníze a je přátelský, vždycky si položím otázku... jak moc zvěrsky by se tento člověk asi choval, kdyby pracoval v Osvětimi" (citace není přesná, je to několik let zpět, co jsem ten film viděla).... Lidé nemají role černobíle jako tomu bývá ve filmech - ten sadista, jehož pracovní náplní je mlátit židovské vězně, poté co příjde domů, je ten nejgalantnější muž a vzdělaný mladý intelektuál. Aneb průměrný potencionální dozorce Osvětmi chodí každý den okolo nás, kupuje si noviny, obědvá s námi v restauraci, povídá si s námi na vážná témata a v tramvaji vás pustí sednout ()

Reklama

Rozjimatel 

všechny recenze uživatele

Veľmi nezvyčajný dokument zaradený v zozname 1001 filmov, ktoré musíte vidieť, než umriete, ktorý sa na holokaust díva s odstupom a necháva na divákovi, aby zaujal postoj. Tá nezvyčajnosť spočíva vo forme, ktorá je veľmi detailným rozprávaním suchých faktov viacerými autentickými svedkami, pričom divák má možnosť si z jednotlivých informačných čriepkov poskladať celý obraz vyhladzovania. Tvorcom patrí veľké uznanie za tie dlhé roky námahy, za vytvorenie rozsiahleho diela, ktoré podrobne dokumentuje túto čiernu škvrnu ľudských dejín. Nechcem spochybňovať veľký prínos tohto diela, jeho silné posolstvo, ale ja sa vždy snažím pozerať na kvalitatívnu stránku filmu, najmä tú umeleckú (hoci mnohí tvrdia, že v tomto prípade to nie je možné). No a tu musím spomenúť veľké negatívum (asi jediné zásadné) a to, že je  dokument zbytočne umelo naťahovaný. Najviac je to citeľné v scénach s nezmyselne použitou francúzskou prekladateľkou, keď režisér položí otázku po francúzsky, prekladateľka ju preloží trebárs do poľštiny, Poliak rozpráva a rozpráva, potom sa to prekladateľka snaží všetko prerozprávať do francúzštiny (až vtedy nabehnú anglické titulky), pričom samozrejme jej rozprávanie obsahuje množstvo nepresností. Neviem presne, o čo tu režisérovi išlo, či o nejaký francúzsky patriotizmus, takže silou-mocou musel zaradiť do dokumentu veľké množstvo francúzštiny, hoci sa v dokumente žiadni francúzski Židia nevyskytujú (okrem režiséra samotného). Dokument bol umelo naťahovaný aj ďalšími spôsobmi, ako príliš dlhými, ničnehovoriacími zábermi krajiny (tie mali samozrejme zmysel, ak išlo o autentické miesta), či idúceho vlaku. Ale dosť negatívneho pohľadu, dokument je inak skvelý, nesmierne pôsobivý, s mnohými pre mňa novými šokujúcimi informáciami. Paradoxne sa javí fakt, že bohatí Židia zo západu cestovali do koncentračných táborov prvou triedou, bol som šokovaný tou desivo dokonalou nemeckou organizáciou mašinérie smrti, ich systematickosťou vyhladzovania. Nechýbajú pohľady z rôznych strán, ktoré nevykresľujú v najlepšom svetle ani domácich Poliakov (antisemitizmus), už vôbec nie Ukrajincov (horší ako SS-áci) a napokon ani samotných Židov (vykorisťovali miestnych). Obzvlášť pôsobivé je svedectvo nacistu Suchomela (tajne nasnímané), ktorý s nemeckou dôkladnosťou opisuje celý proces. Trochu mi vadil spôsob, akým režisér kládol otázky (napr. tá dookola kladená hlúpa otázka "Ako ste sa cítili?") a jeho občasná necitlivosť. ()

Aky 

všechny recenze uživatele

Není to film a není to ani klasický dokument. Je to tvar zcela soliterní a nelze ho hodnotit poměřováním s něčím, co se mu trochu podobá, protože pokud se něčemu podobá, tak jen velice vzdáleně a navíc povrchově. Nepřesně cituji (nemám energii hledat koho vlastně): historie nemá pravidla, nemá zákonitosti, nejlépe se dá postihnout prostým vypravováním. Přesně tak je toto dílo uchopeno. Jako poctivé, pozvolné vyprávění, kdy vypravěč nespěchá a nespěchá se na vypravěče. Můžete dovolit, aby ve vás vyvolalo emoce, nebo také nemusíte. Ve mně je vyvolalo. Na 100%. ()

Vajonek 

všechny recenze uživatele

Ač se mi úplně nelíbí některé praktiky režiséra (někdy až moc velké tlačení na pilu - např. scéna v kadeřnictví, nedodržený slib neuvedení jména jednoho z vypovídajících atp.), jako celek je Šoa pro mě něčím mimořádným, co skutečně mezi snímky na dané téma nemá obdoby. Velice působivé, drásavé, ač 9 hodin dlouhé, neměla jsem pocit, že by tam bylo něco navíc. Myslím, že každý by měl ve svém životě najít čas (kdyby ne 9 hodin, tak třeba i jen polovina bude stačit) a podívat se. Abychom nezapomněli... ()

Galerie (24)

Zajímavosti (8)

  • Jedním z hovořících pamětníků je Rudolf Vrba, vlastním jménem Walter Rosenberg, narozen roku 1924 v československých Topoľčanech. V létě 1942 se dostal do koncentračního tábora v Osvětimi, odkud spolu s Alfrédem Wetzlerem, spisovatelem slovenského původu, o dva roky později utekli. V Žilině poté židovským představitelům nadiktovali 32stránkový dokument o fungování tábora Osvětim, na základě kterého byly zastaveny deportace Židů z Maďarska. O tomto činu pojednává snímek Zpráva (2020). (Dvojirakri)
  • Timothy Garton Ash věnoval tomuto filmu 15stránkovou poznámku v knize „Středoevropan volbou“. Na str. 44 píše, že „Natáčení bylo obtížné. Jednou byla jeho skrytá kamera (kterou natáčel většinu dotazovaných nacistů) odhalena“ a cituje režiséra “Strávil jsem víc jak měsíc v nemocnici. Strašně mě zbili. Ukradli mi všechny materiály. (periHK)
  • Devět a půl hodiny filmu vzniklo z tří set padesáti natáčecích hodin. [Zdroj: kniha Středoevropan volbou - Timothy Garton Ash] (periHK)

Reklama

Reklama