Bílá masajka

Průměrný film se zajímavým příběhem. Láska na první pohled, která za sebou pálí mosty, nechává civilizaci a vrhá se vstříc životu, který si ve svém křesle představit nedokážu. Nenechte se ale zmýlit. Tohle není červená knihovna. Tohle je realita. A hodně těžká realita. Knížku jsem nečetla, ale film i když nejde o žádné veledílo jsem určitě neviděla naposled. (25.10.2011)

Žádná sexuální turistika ať plánovaná nebo neplánovaná nepřináší do života nikdy nic dobrého.Švýcarka Carola,která se svým snoubencem Stefanem odpočívá na dovolené v Keni se zakouká do afrického válečníka z kmene Samburu který se jmenuje Lemalian a rychle zapomene na svého snoubence kterého má po svém boku a kterého následně pošle zpátky do Evropy a sama zůstane v Africe,aby mohla najít svou "osudovou" lásku.Svého "prince" najde a rozhodne se s ním natrvalo zůstat.Dovedl jsem pochopit když se námořníci z filmu Vzpoura na Bounty zamilovali do krásných Tahiťanek s věnci kolem krku,protože okolo nich byl prostě ráj na zemi,ale že se Švýcarka zamiluje do Samburského válečníka,který bydlí v chatrči bez vody,záchodu i elektřiny a vrhne se tím do nebezpečného dobrodružství tak to jsem pochopit nedovedl.Carola odjede do Švýcarska navštívit svou rodinu a oznámit jim,že se bude v Keni vdávat,ale pochopení u své rodiny v civilizovaném světě samozřejmě nenajde.Ve Švýcarsku prodá svůj obchod s oblečením a peníze použije na živobytí v Africe.Odjede zpátky za milencem kde jí vesničani uspořádají svatbu s Lemalianem.Zároveň začne podnikat a prodávat ve svém obchodě běžné spotřební zboží.Po čase se jí narodí dcera a mezitím se vyhrocuje její vztah s horkokrevným Afričanem.V podnikání se jí moc nedaří,protože velké množství zboží její muž rozdá příbuzným a známým,protože to bere jako něco normálního.Africký manžel se začne chovat jako typický žárlivý násilník a ukáže svou pravou tvář.Když Lemalian svou ženu několikrát obviní z cizoložství a pak jí i jednu flákne tak Carola pozná jaké to je milovat křováka.Nakonec tato událostmi ošlehaná žena sebere odvahu a i se svou dcerou odjede zpět do Švýcarska obohacená o zážitky a zkušenosti.Protože je film podle skutečné události tak může sloužit jako odstrašující příklad pro ženy,které chtějí zažít dobrodružství a jezdí do Tunisu,Egypta a dalších podobných zemí kde už na ně čekají lovci srdcí osamělých žen. (18.01.2020)

Kdyby u tohoto filmu nebylo připsáno, že je natočen dle skutečné události, skoro bych nevěřila, že by kmen Samburů mezi sebe přijal tak "bezstarostně a skoro bezproblémově" bílou ženu. Je jasné, že ve filmu je vždy více střihů a spousta věcí tak zůstává s otazníky. Na druhou stranu mi film učaroval hereckými výkony a celkovým realistickým až civilním vyzněním. Je pravda, že v případě hlavní hrdinky jsem měla trochu problém s jejím naivním vpádem do života afrického kmene, aniž se za celou dobu svého pobytu mezi Sambury pořádně naučila jejich jazyk a hlouběji pronikla do jejich myšlení. Její snaha zůstat sama sebou i se svým "evropským egoismem" ve společnosti, která ctí jiné hodnoty, mi přišla spíše na škodu celé věci a je jasné, že vše muselo skončit, jak skončilo. A je pravda, že někdy se dají hormony ovládnout trochou selského rozumu, než si začnu něco s jinou kulturou. Myslím si dokonce, že mnohem více kroků na cestě k "feminizaci" učinil její manžel, až se to zdá skoro neuvěřitelné vzhledem k celkovým reáliím. Přesto hodnotím film vysoko, už pro ty rozporuplné pocity, které ve mně vyvolal. Pro zajímavost přikládám odkaz na velmi zajímavou stránku s názvem Svatba Samburů, kde je možno si přečíst více o zvycích tohoto kmene: http://www.nahaafrika.cz/pribehy-z-Afriky/Svatba-kmene-Samburu.html (05.03.2011)

Knížky Corrine Hofmann znám, takže mě jednání hlavní hrdinky tolik neudivovalo. Za to mě, ale místy docela nudilo. Tenhle film během své dvouhodinové stopáže neukáže nic co byste nevěděli z jakéhokoli dokumentu o Africe. Navíc se místy docela vleče a jen málokdy vás skutečně napne. Na film se určitě dobře kouká a pochvalu zaslouží i herci. Problém celého filmu, ale bohužel je že jen klouže po povrchu a málokdy si vás pustí k tělu. -Průměrná limonáda jen pro fandy předlohy. (13.03.2007)

Po přečtení knihy jsem měla sto chutí odstěhovat se do Barsaloi, tak mě uchvátilo zdejší prostředí, divoká příroda, kultura a to i přes detailně popsané problémy, kterými si musela Carola projít. Film na mě tak silně nepůsobil. Opět se projevilo, že film v mém případě NIKDY nepředčí knihu. . . člověk ve filmu v takové míře nevidí a nevnímá pocity, které se dají snáze popsat na stránkách knih a proto mu dělá větší problémy pochopit jednání jednotlivých postav. Kniha je kniha... a film je film. Přesto dávám čtyři * , jelikož mě tenhle skutečný příběh neskutečně dostal. . . 7/10 (05.11.2008)