Čas

Jak jsem napsal už ve svém profilu, s většinou východoasijských filmů mám problém, vlastně spíš problémy, počínaje tím, že mi splývají obličeje herců (mimochodem totéž tvrdí obyvatelé východní Asie o nás) a obecně platí, že emocionální reakce u východoasijské produkce vzhledem k odlišné kultuře příliš často neodpovídají tomu, co očekávám a považuju v dané situaci za adekvátní. Z komentářů na Kim Ki-dukovy filmy mám navíc pocit, že jde o korejského Sokurova a jeho styl mi tedy nevyhovuje. Vybral jsem si Čas jako patrně nejstravitelnější a tématicky nepřitažlivější snímek z jeho produkce. Je to dílko zajímavé, v leččems i originální a provokující k přemýšlení. Na druhé straně ta režisérská manýra je přece jen znát, jeho dalším kouskům se už vyhnu. Pokud jde o námět, ta postmoderní fascinace sebou samým a svou vizáží je platná i u nás, nedávno jsem viděl dokument Jak se žije tetovaným a to, o čem točí Kim Ki-duk tam bylo obsaženo taky. Vyhovovalo by mi ale euroamerické zpracování. Po pravdě, příběh stojí někdy na hliněných nohou, vážně plastická operace změní člověka tak, aby ho partner vůbec nepoznal? Co hlas, gestikulace, mateřská znaménka na těle a mnoho dalších věcí? Bylo zkrátka potřeba hodně znásilnit logiku, aby režisér dovedl svůj film k závěrečné pointě. Byť na nepostrádá na půvabu. Celkový dojem: 60 %. (07.10.2009)

Po 3-iron je Čas druhý film Ki-duk Kima, který jsem viděl. Když je porovnávám vychází mi remíza. Pro "normálního" diváka je Čas snadnější k pochopení než 3-iron. Je to jednoduchý příběh o lásce. O lásce (možná to, ale byla posedlost) tak silné, že mladá žena neváhá změnit svůj obličej a zahodit svůj dosavadní život jenom pro to, aby obnovila vášeň v jejích vztahu. Vyplatí se jí to nebo ztratí všechno o co stála? 80% (30.10.2011)

Kim Ki-duk jde do hloubky, rozdrásává nitro a nechává ho tak. Klidně ať si divák vykrvácí. // Čas, to je překvapující, šokující, zničující a sebedestruktivní film o zhoubné lásce a až patologickém strachu ze stereotypu, a současně jakýmsi varováním před vším, co nám modernizovaná společnost nabízí. // Sám před sebou člověk nikdy neuteče. Stejně jako nikdy nedovede zastavit čas, a ani ho vrátit... // Prostě nezapomenutelný a velmi silný film, který mi vyrazil dech. (11.11.2007)

Nie neviem tam nájsť poetickosť. Kim ki duk má dobré filmy. Ale toto nie je ten prípad. Nesympatická hlavná hrdinka spraví volovinu a všetky dôsledky toho činu potom pôsobia sebadeštrukčne. Hej Kim ki Duk sa v tom rád rochní. Lenže tie konce sú tak strašne samoúčelné. Ako mám brať vážne film o vzťahoch keď vo vzťahoch o tvár až tak nejde? Oproti 3- iron , ktorý považujem za režisérov dokonalý prienik do pocitu osamelosti, mi toto príde ako onania nad niečím nad čím normálny, zdravý jedinec nerozmýšľa. A tie drobné prvky magického realizmu, ktoré mal napríklad Luk tu tiež nie sú. A takýchto onanií má Kim ki duk nehorázne veľa. (13.07.2017)

Po úžasném 3-iron jsem měl možnost zhlédnout Čas a musím říct, že mé pocity jsou více než rozporuplné. Kim Ki-Duk opět přichází s netradičním zpracováním nejsilnějšího pouta mezi lidmi - láskou - a já si nejsem zcela jistý, jestli jsem pochopil poselství, které se pan režisér snažil vyslat ven mezi diváky. Práce s kamerou je opravdu skvělá, to musím uznat. Sochařský park nepostrádá originalitu a jistou míru kontroverze. Avšak pro mě bylo největším kamenem úrazu sledovat nepříjemně běsnící hlavní představitelku, která měla být trochu mimo, avšak spíše některé její výstupy byly úplně mimo mísu. Zkrátka film, který není pro každého, a u kterého chápu vysoké hodnocení, protože námětově to není až zase tak špatné. Na mě však film zapůsobil průměrným dojmem. (18.06.2011)