데이지
Chu ju
Obsahy(1)
Film se odehrává v Nizozemí a je zobrazen ze tří rovin: První je z pohledu nájemného vraha Park Yi (Woo-sung Jung), který se zamiloval do malířky Hye-young (Ji-hyun Jun), ale nechce se jí vyznat z citů právě proto, že je zabiják, tak jí alespoň nosí každý den tajně sedmikrásky, které má strašně ráda. Druhý pohled je ze strany právě Hye-young, která maluje portréty na náměstí a stále chce zjistit, kdo jí nosí ty sedmikrásky. Jednoho dne se objeví policista Interpolu Jeong Woo (Sung-jae Lee), který se nechá od ní nakreslit a má u sebe právě ty sedmikrásky, ona se domnívá, že on je právě ten tajemný ctitel a tak se do něj zamiluje. Třetí pohled je policisty Jeong Woo, který využil pouliční malířky, jen jako krytí při sledovačce, jenže jak se postupně začal scházet s Hye-young, tak se do ní zamiloval. Jenže vše se nějak zkomplikuje a Hye-young je postřelena při přestřelce a přijde o hlas. Policista je odvolán zpět do Koreje a na scénu se opět vrací zabiják. Jestli vše dopadne dobře? No to se nechte překvapit. (c.tucker)
(více)Recenze (131)
Podle anotace jsem prostě čekal, že to bude tak nějak zajímavější, že to bude mít na diváka větší dopad, ale ty emoce se ze mně nějak nepodařilo vytřískat. Film je dobrý, funguje jako romance, trochu funguje i jako thriller, ale není to něco, u čeho bych si řekl, že to je dokonalé a padal z toho na zadek. ()
Nečekejte dynamický akční příběh - jedná se o pravověrnou romanci toho nejtěžšího kalibru ... o romanci s nevtíravou vůní lučního kvítí a se syrovou pachutí střelného prachu. A vězte, že všechny kulky, které jsou s ostrým či tlumeným prásknutím vypáleny, najdou svůj cíl - zůstanou vám vězet hluboko v srdci a nelze je vyoperovat. Uvidíte love story, jejíž emoce nejsou stavěné na odiv - přesto vás ovládnou, neboť v jejím pomalém tempu je síla, před kterou není úniku. Má smysl pro detail a do finále je dovedená s asijskou důkladností a s citem pro velká, nezapomenutelná dramata. ()
Uz v tom zase litam - Ji-hyeon Jeon (je teda fakt ze to je laska uz z filmu My sassy girl). Dalsi pecka z pera korejskych tvurcu a me se chce zase brecet. Dalsi dukaz toho ze laska a smrt, jsou nejpoutavejsi namety a kdyz se vhodne spoji je z toho dalsi emocionalne vypjata zalezitost, ktere neubira ani lehka predvidatelnost pribehu. ()
Wai Keung Lau. Urcite to nejlepsi, co Daisy mohlo potkat. Hongkongsky reziser (trilogie Infernal Affairs), diky kteremu se z casti film oprostil od, pro Koreu typickych, prekombinovane klisovitych momentu, kterych byvaji romanticke filmy posledni dobou stale plnejsi. Nepochybuji o tom, ze kdyby se Kwak Jae-yeonguv scenar (My Sassy Girl) k Daisy dostal do rukou nekomu na domaci pude, byl by film jen dalsim v rade. Wai Keung Lau ale vytvori nevidane poeticky a vizualne strhujici film, ktery se i v tech nejkycovitejsich scenach stale drzi v mezich unosnosti logicky mysliciho divaka a jako celek tak pusobi naprosto odzbrojujici silou. Tak jako Praha v Lover's in Prague pusobi preslazene, historicke centrum holandskeho Haarlemu neuveritelne krasne souzni s krehkym pribehem a dechberouci hudbou Shigeru Umebayashiho (2046) a minimalne ve mne zanechal pocit jednoho z nejnadhernejsich filmu poslednich let, ktery ve sve vypiplanosti nema konkurenci. Casto se mi nestava, abych prestala vnimat, co je to cas... Director's Cut verze vypravi pribeh uplne jinou cestou, zobrazuje osudy hlavnich hrdinu hloubeji a jednotlive. Neni ani zdaleka tak konzistentni, graduje do momentu, kdy do sebe zapadnou vsechny dilky skladanky. Spoustu zaberu nahrazuji zabery naprosto jine a podstatne rozvedenejsi. DC Daisy je uplne jinym, avsak o nic horsim filmem, pro lidi, kteri vsak drive videli korejskou kratsi verzi, bude sledovani te Lauovy mozna zklamanim. ()
Velmi působivý příběh, v některých momentech jsem byl naprosto bez dechu, pár momentů je hodně dojemných a bezprostředních. Jin-hyeon Jeon podala skvělý výkon je fascinující se na ní dívat. Nečekal bych, že mě tolik zaujme ve své podstatě jednoduchý příběh, nicméně sešla se velmi slušná kombinace drama a akce. Perfektní audiostopa ze symfonické hudby(jakby také ne , když autorem je machr Shigeru Umebayashi), která vás přiková do křesla a přesně se do všech scén hodí. Vymazlená vizuální stránka plná nápadů, jak pracovat s barvami, černobílými sekvencemi, filtry, střihem, prostředím. Vůbec lokace holandského města je velkým plus filmu a dodává mu zvláštní atmosféru. Herecké výkony hlavní mužské dvojice jsou také velmi dobré. Shlédnuta normální verze, snad se někdy dostanu k directors cut. Update: tak jsem shlédl na dvd directors cut a je to moc povedené, téměř čtvrthodina záběrů navíc nic nezkazila, naopak vylepšila. ()
Reklama