Zkrocení zlé ženy

Katherine a Petruchio mě bavili, přestože Katherinin vztek mi přišel někdy přehnaný a u Petruchia jsem občas nevěděla, na čem jsem, ale za to měl velké charisma :-) Ale všechno kolem, např. Bianca a Lucentio apod., to byla pro mě nuda a kdyby to tam nebylo, možná by to bylo lepší ... a nebo to chtělo i jim dát větší prostor. Proto pro mě průměr. (17.01.2015)

Dokonalý Rufus Sewell, a svým způsobem taky dokonalá, ale neskutečně otravná Shirley Henderson. Zasazení do současnosti mi tolik nevadí, ale přece jenom to poněkud ztrácí kouzlo kostýmní Itálie, navíc jsou zde odklony od Shakespearovy hry, jež mne nijak nepotěšily, ale pokud bych odhlédl od předlohy, nadprůměrné mimózní romantické drama, říznuté komickými prvky. (13.09.2013)

Tak za prvé, moc nechápu, proč chtěl Petruchio Katherine nějak předělávat, když ta roztála v podstatě asi za patnáct minut poté, co se s ním potkala. Za druhé, Rufus Sewell ještě docela ušel, ale Shirley Henderson přehrávala až neskutečně a ještě mě docela iritoval ten její nasládlý hlásek. Za třetí, vedlejší zápletky a jejich propagonisté měli spíš lacinou příchuť a konečně za čtvrté, když už to nebylo postavené na Shakespearových verších, tak nechápu, proč si víc nepohráli s tím koncem. Katherinino prozření a následný monolog o tom, že měl být manžel pánem, kterého musí žena poslouchat a jenž má za každou cenu pravdu, protože ji živí, měl jistě váhu době svého vzniku, ale v moderním zpracování ve mně vyvolal jen pobavený úšklebek. Zvlášť, když ona dělala úspěšnou kariéru v politice a on byl jen zadlužený alkoholik. :D (13.05.2015)

Vzhledem k tomu, že je bard poplatný době a tudíž prolezlý sexismem, neměla bych být tolik překvapená. Jenže přeci jen, od zmodernizované adaptace jsem čekala víc než to, že ho vyšroubuje do absurdní roviny. Kate je zaškatulkovaná jako stará panna s přehnanými záchvaty vzteku a Petruchio je loser, u kterého samozřejmě musíte kopat hodně hluboko než najdete ono citlivé jádro. Jejich střety jsou čistě na sexuálním základě. Dominance se tu získává tresty (ponížením) a odměnou (sexem/navrácení věcí). Pokud si jejich vztah vyložím takhle (D/s), dává alespoň jakžtakž smysl a nedělá se mi pak z něho špatně. Pokud jde o ten závěr, který je divný snad v jakékoli adaptaci, tady si tvůrci mohli dovolit ho trochu přizpůsobit 21. století, aby nepůsobil tak absurdně. Na další díly BBC modernizací přestávám být zvědavá. Nicméně pokud chcete Zkrocení zlé ženy v moderním prostředí, 10 důvodů, proč tě nenávidím zůstává nepřekonané. (09.03.2015)

Zkrocení zlé ženy považuji za nejnablblejší Shakespearovu hru, která byla šovinisticky nepravdivá už v době svého vzniku. V renesanci byly povinnosti ženy sice jiné, ale stejně tak těžké, jaké měli muži. Navíc byla v podřízeném postavení, což uznávala celá společnost a Shakespeare hrou obhájil i použití hrubého domácího násilí k zotročení a zlomení ženy, která se nechtěla poddat. Ještě k tomu ji v mnoha různých ohledech znásilní neschopný buran, který si ji vzal jen pro peníze. V renesanci možná vtipné, dnes ubohé. ___ Takže jsem nebyla moc nadšená, když jsem v sérii ShakespeaRe-Told našla zrovna tuhle prasárnu. _____ Jenomže… Jenomže poprvé jsem viděla dobrou verzi, která to nandala stejně mužům i ženám, přičemž obě hlavní postavy – Kate i Petruccio – zůstaly sympatické. U obou je patrné, že jejich vztek a agresi způsobily vnější okolnosti. U Petruccia rozvod rodičů a odchod matky v jeho dětství, u drobounké a vzhledově nenápadné Kate to, že ji v její neprospěch vždy srovnávali s oslnivou sestrou Biancou. Hra zachovává hlavní motivy – Petruccio se žení pro peníze, Kate kvůli společenskému postavení (a později i z donucení), přesto je jasné, že tady hraje hlavní slovo nečekaná oboustranná láska. ____ Jejich hádky si ponechaly slovní obraty původní hry, ale změnily okolnosti, takže z toho oba vycházejí rovnocenně. Včetně situace, kdy Petruccio Kate nutí, aby o Měsíci řekla, že je to Slunce a o muži, že jde o dívku – Kate to udělá, ale za podmínek, které pro ni nejsou ponižující. Přestože nakonec pronese Shakespearem nadiktovanou hroznou závěrečnou řeč, že muži jsou pánové a vlastníci žen, a ty by je měly poslouchat a třeba si před nimi i kleknout, opět tím neztrácí důstojnost. Pár drobných úprav a z řeči otrokyně se stal proslov o lásce a vzájemném uznání. Stejně jako závěr, kdy si zcela prohodí typicky „ženskou“ a „mužskou“ roli a jsou s tím oba srozumění a spokojení. ____ Shirley Henderson a Rufus Sewell spolu tvoří sice nepravděpodobnou, ale krásnou dvojici, kdy ona svou drobnou postavičkou působí v jeho náručí jako panenka. /Můj komentář č. 2 000/ (30.01.2017)